V Molenbeeku naplánovali teroristé útoky, k nimž došlo v Bruselu a v Paříži. Bruselská čtvrť se kvůli tomu dostala do povědomí veřejnosti. Tamní obyvatelé bojují s negativní pověstí. Mladým lidem dávají nové šance organizace, jako je například MolenGeek.
Nejméně jeden člověk zemřel a dalších sedm osob utrpělo zranění při výbuchu a následném požáru, který v sobotu v Bruselu zachvátil dva domy. Informovaly o tom v noci na neděli místní úřady, podle kterých je neštěstí nejspíš důsledkem uniku plynu. "Záchranáři převezli sedm lidí do dvou nemocnic. Tři z nich mají těžká poranění. Mezi těmito vážně zraněnými jsou dvě děti ve věku dvou a 15 let. V troskách se (v sobotu) večer našlo tělo jednoho muže," uvedly úřady v prohlášení k neštěstí ve čtvrti Saint-Gilles. Starosta čtvrti Saint-Gilles Charles Picqué odmítl podle belgických televizních stanic RTL a RTBF hovořit o terorismus, výbuch podle něj nejspíš způsobil únik plynu.
Země Beneluxu, tedy Belgie, Nizozemsko a Lucembursko, pozvaly členy středoevropské visegrádské čtyřky na jednání o budoucnosti Evropské unie. Schůzka se bude konat v Nizozemsku a podle informací ČTK se má uskutečnit do léta. Příští týden ve středu přitom Nizozemsko čekají parlamentní volby. Státy visegrádské skupiny, tedy Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko, pozvání přijaly. "Později v tomto roce budeme mít i jednání s pobaltskými státy, také o budoucnosti unie," oznámil taky nizozemský premiér Mark Rutte.
Státy Evropské unie nemají povinnost vydat víza těm lidem, kteří v nich chtějí později požádat o azyl, i kdyby jim hrozilo mučení. Rozhodl o tom Soudní dvůr EU, tedy nejvyšší soud v Evropské unii. Posuzoval případ syrské křesťanské rodiny, která požádala o víza do Belgie. Následně v ní chtěla požádat o azyl. V syrském městě Aleppo, odkud pocházela, jí prý hrozilo mučení a nelidské zacházení.
Desítky zemí přislíbily darovat na podporu rozvojových programů zaměřených na plánované rodičovství a reprodukční zdraví téměř 200 milionů dolarů. Na čtvrteční konferenci v Bruselu se dárci rozhodli kompenzovat finance, které do programů investují americké neziskové organizace. Ty totiž kvůli nařízení prezidenta Donalda Trumpa přijdou o jakoukoliv podporu ze státního rozpočtu. Na jejich pomoci jsou přitom závislé lékařské kliniky po celém světě, které bojují proti viru HIV a nebezpečí laicky provedených potratů.
Belgická policie uzavřela rozsáhlou oblast v centru Bruselu poté, co strážníci při dopravní kontrole objevili v jednom voze plynové láhve. Řidič vozu, který před tím projel několikrát na červenou, je podle informací stanice RTBF "radikalizovaný". Policisté, kteří řidiče zastavili na bulváru Waterloo v bruselské čtvrti Saint-Gilles kvůli několika dopravním přestupkům, objevili v kufru vozu tři plynové láhve, a zavolali proto na místo pyrotechniky. Uzavřena byla kvůli incidentu mimo jiné stanice metra Gare du Midi u bruselského vlakového nádraží, uvedla agentura Reuters. Podle listu La Libre byla uzavřena stanice metra Porte de Hal.
Bassam Ayachi byl známým muslimským imámem v bruselské čtvrti Molenbeek. Jeho rodinu nenávratně změnil den, kdy jeho syn Abdelrahman odjel do Sýrie bojovat proti armádě tamního prezidenta Bašára Asada. Abdelrahman v bojích padl a jeho otec Bassam se rozhodl do rodné Sýrie vrátit, aby pokračoval v synově boji. Pohled dovnitř života některých evropských muslimů představuje dokument režiséra Stéphana Malterra "Otec, Syn a Džihád svatý". Diváci ho můžou vidět na festivalu dokumentárních filmů o lidských právech "Jeden svět", který začíná v Praze 6. března.
Jednu oběť na životě a více než dvě desítky zraněných si vyžádala železniční nehoda v Belgii, kde odpoledne poblíž nádraží v Lovani vykolejila část vlaku. Asi 25 lidí se podle médií zranilo, z toho dva jsou ve vážném stavu. Ve vlaku z Lovaně do Bruselu byla asi stovka cestujících, když krátce po odjezdu z nádraží jeden ze tří vozů soupravy vykolejil, sjel z náspu a převrátil se na bok. Záchranáři uvedli, že našli jednoho mrtvého, což následně potvrdil i starosta Lovaně Louis Tobback. "Oběť, která zemřela, se nenacházela ve vlaku," řekl podle webu deníku La Libre Belgique s tím, že případ vyšetří prokuratura. Příčiny nehody ještě nejsou známy.
V areálu s kartingovou dráhou v belgickém městě Wavre se přiotrávila oxidem uhličitým téměř polovina ze 150 návštěvníků. Podnik byl přitom otevřen teprve ve čtvrtek. Podle místních úřadů byl příčinou zřejmě vadný odsávač kouře nad dráhou. Dokud se nezjistí přesná příčina a neodstraní všechny závady, nebude dráha pro elektrické motorky zpřístupněna veřejnosti.
V sedmnáctimilionovém Nizozemsku zejí věznice prázdnotou. Úřady se proto rozhodly některé z nich zavřít, jiné nechaly přebudovat. Zbavily je vysokých zdí a ostnatých drátů a přeměnily je v azylová centra pro uprchlíky nebo v byty pro rodiny. Za vylidněné věznice může pokles kriminální činnosti, který za poslední dvě desetiletí země zaznamenala. Ne všichni ale nizozemskou vládu za její kroky v potírání kriminality chválí. Podle některých kritiků je za tím spíše snaha ušetřit a řada trestných činů zůstává neevidovaných.
Jedenáct osob zadržela v noci na středu belgická policie při protiteroristické razii v Bruselu a jeho okolí. Policejní akce podle prokuratury nijak nesouvisela s vyšetřováním teroristických útoků v Paříži a Bruselu z loňského a předloňského roku. Zaměřená byla na navrátilce z bojů v Sýrii. "Vyšetřování souvisí s problematikou možných navrátilců z bojů v Sýrii," uvedla federální prokuratura. Zbraně ani výbušniny se podle ní během razie nenalezly. Policie prohledala devět objektů v několika čtvrtích metropole, mimo jiné v Molenbeeku či Schaarbeeku, kde už v minulosti byla úspěšná při hledání podezřelých islamistů.
Když řekl nový americký prezident Donald Trump, že NATO je "zastaralé", řadu evropských politiků to vystrašilo. Podle předsedy Vojenského výboru NATO generála Petra Pavla je ale potřeba chápat tato slova v kontextu. "Donald Trump mluvil o efektivitě, o schopnosti Aliance přizpůsobit se novým bezpečnostním hrozbám, hlavně boji proti terorismu. Ale taky o nutnosti spravedlivě dělit náklady na společnou obranu," říká Pavel v první části rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Pro odmítnutí azylu není nutné, aby žadatel osobně spáchal teroristický čin nebo k němu podněcoval. Stačí, že se nějakým způsobem účastnil činnosti teroristické sítě. Uvedl to v úterý Soudní dvůr Evropské unie, když rozhodoval o sporu mezi belgickými úřady a marockým islamistou. Toho v Belgii odsoudili na šest let do vězení. Podle rozsudku se účastnil používání falešných dokladů a plánování sítě, která vysílala dobrovolníky do Iráku. Tím "se účastnil činnosti buňky, která poskytuje podporu teroristickému hnutí". V roce 2010 Maročan požádal o azyl v Belgii kvůli strachu z pronásledování v rodné zemi. Belgie mu však žádost zamítla a spor se dostal až k Soudnímu dvoru EU.
Mohamed Abrini je obviněn z podílu na teroristickém útoku v Bruselu, během kterého loni v březnu zemřelo 34 lidí. Podle zpravodajského serveru BBC je nyní oficiálně vyšetřován také kvůli podezření, že se účastnil i útoku v Paříži, kde teroristé v listopadu roku 2015 zavraždili 130 lidí. Abrini byl zatčen loni v dubnu na základě záběrů z bezpečnostních kamer na bruselském letišti Zaventem.
Belgická policie ve středu při ranních domovních prohlídkách, podniknutých na osmi místech v Bruselu v rámci protiteroristické operace, zadržela sedm lidí. Po výsleších je večer všechny propustila. Uvedla to agentura Belga. Podle komuniké prokuratury se žádné výbušniny ani zbraně nenašly. Zadrženi byli členové jedné rodiny radikálních muslimů v Molenbeeku. Jiný příslušník této rodiny odešel do Sýrie bojovat po boku radikálů takzvaného Islámského státu a nyní se podle vyšetřovatelů možná vrátil do Belgie. Policie tohoto muže nenašla a připouští, že možná v Sýrii zahynul, jak tvrdí jeho rodina, upřesnila Belga.
Už několikátý den se část Evropy potýká s bouřemi, větrem a silným sněžením. V Německu musely vysokorychlostní vlaky mezi Brémami a Hannoverem zpomalit na 200 kilometrů v hodině. Bouře Egon na západě země dosáhla síly orkánu. Na severu Francie jsou statisíce domácností bez elektřiny. Belgické pobřeží se mezitím připravuje na záplavy.
Královna Paola, matka belgického krále Philippa, si při pádu nalomila páteř a je v nemocnici. Oznámil to ve středu královský palác. Lékaři tvrdí, že devětasedmdesátiletá žena se uzdraví, léčba a rehabilitace ale podle nich potrvají měsíce. "Poranění naštěstí nezpůsobilo neurologické komplikace. Život královny Paoly ohrožen není. Zlomenina je v citlivém místě, ale tento druh poranění se dá vyléčit," uvedl bez dalšího upřesnění mluvčí paláce. Manžel Paoly Albert II. se vzdal trůnu a předal vládu svému synovi v roce 2013. Rozená Italka Paola, která si ponechala titul královny, trpěla zdravotními problémy už dříve. Loni v září jí lékaři nařídili klid na lůžku kvůli srdeční arytmii.
Ve čtvrtek začíná fungovat evropský navigační systém Galileo. Projekt, který se budoval sedmnáct let, má představovat civilní obdobu navigačních systémů americké GPS a ruského GLONASS. Díky Galileu bude pro řidiče snadnější chytit signál v tunelu a pro záchranáře zase nalézt člověka v moři. Za budování a přípravu systému zodpovídá Agentura pro evropský globální navigační satelitní systém, jejíž administrativní sídlo je v Praze. Výstavbu systému zajišťují státy EU prostřednictvím Evropské vesmírné agentury (ESA) a dalších institucí.
Michal Pavlásek loni strávil několik týdnů s uprchlíky na Balkáně. S běženci absolvoval část jejich cesty Řeckem, Makedonií, Srbskem až do Maďarska. Po roce se s nimi setkává znovu. Přijíždí za nimi do míst, kde žijí teď. Do Nizozemska, Belgie, Švédska, Rakouska – a hlavně do Německa. Splnilo se Syřanům a Iráčanům to, co si od Evropy slibovali? Našli v ní to, co hledali? Aktuálně.cz přináší portréty lidí, kteří odešli z domova, aniž by tušili, kde jejich cesta skončí.
V Belgii bylo během rozsáhlé razie v bruselské čtvrti Schaarbeek, v Bruggách, v Antverpách a ve vlámském městě Sint-Niklaas zadrženo osm lidí. Všichni jsou podezřelí z financování teroristické organizace Islámský stát a z verbování nových bojovníků do syrského konfliktu. Belgickým vyšetřovatelům se rovněž podařilo zadržet čtvrtou osobu podezřelou z podílu na srpnovém útoku na dvě policistky v Charleroi.
