Ruští diplomaté, které americký prezident Barack Obama vypověděl kvůli údajným hackerským útokům, opustili v neděli ráno místního času Spojené státy. V letadle, které vzlétlo ve Washingtonu, bylo celkem 35 velvyslanců i jejich rodinní příslušníci. Prezident Vladimir Putin se rozhodl, že v reakci na americké sankce nikoho ze země nevyhostí.
Dosluhující americký prezident Barack Obama se ve středu 4. ledna sejde se zákonodárci Demokratické strany, aby s nimi projednal strategii ochrany své zdravotní reformy. Reformu známou jako Obamacare republikáni kritizují a po nástupu nového republikánského prezidenta Donalda Trumpa ji chtějí zrušit.Zákon k této reformě schválil Kongres navzdory silnému odporu republikánů v roce 2010. Kritici reformy tvrdí, že Obamův krok vedl ke zdražení pojistného a k dalším vysokým nákladům, navíc je nepřijatelným zásahem do podnikatelské sféry. Obhájci reformy naopak kladně hodnotí, že milionům dosud nepojištěných Američanů zajistil dostupné pojištění. Osud a konečná podoba reformy zůstávají nejasné.
Ruští hackeři používají "klasický" phishing a další techniky, aby se dostali k heslům a tajným datům. Ústřední zpravodajská služba (FBI) uvádí, že e-maily Demokratické strany napadli hackeři ve službách Kremlu a Rusko tak nepřijatelným způsobem zasáhlo do amerických prezidentských voleb. Barack Obama ve čtvrtek rozhodl v reakci o vyhoštění 35 ruských diplomatů z USA. Ruské úřady podle televize CNN den po vypovězení diplomatů ze Spojených států rozhodly o uzavření angloamerické školy v Moskvě. Ruské ministerstvo zahraničí informaci popřelo.
Angela Merkelová je hlavní favoritkou německých parlamentních voleb, které budou příští rok na podzim. Její popularita sice kvůli uprchlické krizi klesla, podle průzkumů ale stále bezpečně poráží své konkurenty. O vítězství by ji neměl připravit ani nedávný útok v Berlíně. Otázkou je, které strany po volbách sestaví vládu. Asi nejpravděpodobnější je pokračování současné velké koalice, i když dlouhodobé spojení dvou hlavních stran podle kritiků není pro demokracii zdravé.
Spojené státy vypověděly ve čtvrtek 35 ruských diplomatů a uzavřely dvě ruská pracoviště jako odvetu za hackerské útoky proti americkým politickým institucím i jednotlivcům. Prezident Barack Obama vyhlásil vůči Rusku další sankce. Útoky byly podle amerických zpravodajských služeb cíleny na ovlivnění prezidentských voleb. Rusové dostali 72 hodin na to, aby opustili Spojené státy.
Končící americká administrativa Baracka Obamy odmítla vetovat rezoluci Rady bezpečnosti OSN kritizující výstavbu izraelských osad. Donald Trump následně na Twitteru obvinil Obamovu vládu, že mu komplikuje hladké předání moci. "Obama se rezolucí OSN do určité míry pokusil omezit Trumpa, který se k výstavbě osad staví mnohem méně kriticky," vysvětluje analytička Irena Kalhousová.
Kontroverze vyvolala japonská ministryně obrany Tomomi Inadaová, která navštívila tokijskou svatyni, kde je pohřbeno kromě milionů padlých vojáků i několik válečných zločinců. Ve svatyni se zároveň vyjádřila, že Japonsko s USA pojí pevné přátelství, ač spolu obě země v minulosti bojovaly.
Současná situace mezi Izraelci a Palestinci podle amerického ministra zahraničí Johna Kerryho neumožňuje vznik palestinského státu a naopak nahrává věčné okupaci palestinských území Izraelem. Obhajoval tak rezoluci Rady bezpečnosti OSN požaduící po Izraeli, aby přestal s výstavbou osad na okupovaných územích. Kerry také konstatoval, že o dalším vývoji blízkovýchodního vztahu, a tedy o otázce osad, sporného statusu Jeruzaléma a o řešení "dvou států" rozhodne až Trumpova vláda.
Šinzó Abe se sice v havajském přístavu Pearl Harbor za napadení před 75 lety neomluvil, jako první premiér země vycházejícího slunce ale vzdal úctu Američanům, kteří tam při japonském napadení v prosinci 1941 zahynuli. Nadstandardní vztahy měl Abe s prezidentem USA Barackem Obamou a chce je mít i s jeho nástupcem Donaldem Trumpem. Japonsko Spojené státy potřebuje, mimo jiné i kvůli Číně. Tu Trump vehementně kritizuje, hlavně kvůli obchodu. A i on bude potřebovat ve východní Asii spojence.
Izrael předvolal velvyslance deseti zemí, které v pátek podpořily při hlasování v Radě bezpečnosti OSN rezoluci požadující po židovském státu, aby přestal s výstavbou osad na okupovaných palestinských územích.
Izrael se nepodřídí v pátek přijaté rezoluci Rady bezpečnosti OSN, která po židovském státu požaduje, aby přestal s výstavbou osad na okupovaných palestinských územích. Jeruzalém také přijme odvetná opatření proti Senegalu, který rezoluci pomohl prosadit. Premiér Netanjahu upozornil, že jeho vláda přijme odvetná opatření rovněž v podobě zablokování finančních příspěvků do institucí OSN. Rezoluci v patnáctičlenné Radě bezpečnosti schválilo 14 zemí. Spojené státy se tentokrát hlasování zdržely. Díky nepoužití amerického práva veta tak dokument mohl projít.
Dosluhující americký prezident Barack Obama rozhodl, že jedna z nejstarších koster, která byla nalezena na území Spojených států, bude navrácena indiánům. Spor o kosterní pozůstatky trval na dvě desítky let. Kostra, které indiáni přezdívají The Ancient One (Pravěký) a je též známá jako Muž z Kennewicku, je podle expertů stará nejméně 8400 let.
Donald Trump nevěří tomu, že by ruští hackeři na pokyn Kremlu chtěli ovlivnit americké volby. Podle něj stížnosti začaly až po porážce Hillary Clintonové.
Od 20. ledna by ilegální přistěhovalci v USA neměli vycestovat mimo zemi. S tímto varováním přišla skupina právníků a řada amerických univerzit. Donald Trump totiž hrozí tím, že ihned po svém nástupu "výrazně a okamžitě změní imigrační zákony." Před cestováním v tomto období své studenty z řad mladých nelegálních přistěhovalců rovněž varuje například městská univerzita v New Yorku či Kalifornská státní univerzita. Trump v průběhu předvolební kampaně svými výroky o imigrantech mnohokrát šokoval.
Izrael a Spojené státy by mohli po zvolení Donalda Trumpa prezidentem zrušit dlouze vyjednanou dohodu s Íránem o jeho jaderném programu. Prohlásil to izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Trump i on jsou velkými kritiky dohody, díky které byly zrušeny sankce vůči Íránu. Smlouvu vyjednával dosluhující americký prezident Barack Obama. Donald Trump ji dříve označil za "nejhorší, jaká kdy byla vyjednána".
Miloš Zeman se při úterním telefonátu s nově zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem přimlouval za jeho bývalou manželku Ivanu Trumpovou, která se touží stát velvyslankyní USA v Česku. Podle prezidenta je to ta nejlepší volba. Zároveň pozval Trumpa do Česka a přijal jeho pozvání do Bílého domu. Povídali se také o migraci či politické korektnosti, řekl Zeman v rádiu Impuls. Vyjádřil se také k dosavadnímu prezidentovi Baracku Obamovi, kterého označil za váhavého politika, k němuž cítí despekt.
Nominace Scotta Pruitta do čela americké agentury pro životní prostředí je pro tamní ekologické aktivisty velkým zklamáním. Jmenování zastánce průmyslové a uhelné lobby podle nich ukazuje, jak bude nový prezident USA Donald Trump zacházet s ekologickými tématy. Nový šéf Bílého domu i přesto přijal ve svém newyorském sídle i zastánce opačného názoru: herce Leonarda DiCapria a bývalého amerického viceprezidenta Ala Gorea.
Spojené státy si připomínají 75 let od útoku na námořní základnu Pearl Harbor. Na obřad v "perlovém" přístavu na Havaji se sjeli vojáci, váleční veteráni i ti, kteří měli štěstí a japonský útok přežili. Koncem prosince navštíví přístav i japonský premiér Šinzó Abe. Při události ze 7. prosince 1941, která předznamenala vstup USA do druhé světové války, zahynulo více než 2400 Američanů a šest desítek Japonců.
Čína vyzvala USA, aby zablokovaly cestu tchajwanské prezidentky přes své území. Jde o jeden z důsledků telefonátu budoucího amerického prezidenta Donalda Trumpa právě s prezidentskou Tchaj-wanu Cchaj Jing-wen. Trump chce oficiálnějšími vztahy s asijským ostrovem získat páku na Peking, říkají jeho poradci. Pevninskou Čínu obviňuje z nefér obchodu na úkor USA a vojenské rozpínavosti.
Nastupující americký prezident Donald Trump pozval Miloše Zemana na návštěvu Bílého domu, informoval mluvčí Hradu Jiří Ovčáček s tím, že Trump se Zemanem v úterý telefonicky hovořil. "Nastupující prezident USA Donald Trump v rozhovoru ocenil skutečnost, že prezident republiky 'byl jediným evropským prezidentem', který ho veřejně podpořil ještě před listopadovými volbami v USA," sdělil mluvčí. Doplnil, že návštěva by se mohla uskutečnit příští rok v dubnu, kdy "má prezident republiky v USA obdržet ocenění významných židovských organizací, které již v loňském roce ocenily Donalda Trumpa". Zeman zároveň Trumpa pozval do Česka a ten pozvání přijal. Kromě toho hovořili o boji proti terorismu.
