Národní muzeum má ve své expozici Dějiny 20. století fragment z Atomového dómu v Hirošimě, který přečkal atomový výbuch. Autorem stavby, která byla původně Průmyslovým palácem, byl český architekt Jan Letzel. U příležitosti 77. výročí svržení jaderné bomby v pátek kousek zdiva odhalili ředitel muzea Michal Lukeš a japonský velvyslanec v ČR Hideo Suzuki.
Ruský prezident Vladimir Putin od začátku invaze na Ukrajinu několikrát vyhrožoval možným použitím jaderných zbraní. Přední světový odborník Harald Müller v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz říká, že k taktickým atomovým zbraním Rusové mohli přistoupit například při obléhání mariupolských oceláren Azovstal. A vysvětluje, proč to neudělali.
Křesťanství mnoho lidí odmítá kvůli ukřižování. Jak by mohli věřit Bohu, který prohrál?
V době studené války se největší apel ve školách kladl na ochranu dětí před jadernými a chemickými zbraněmi. Branná výchova, která žáky učila, jak se chovat v době konfliktu, se do škol plně zavedla v 50. letech minulého století. Pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského v Praze teď ukazuje, jakým způsobem se děti měly připravovat na jaderné a chemické útoky imperialistů ze Západu.
Pokud Západ není ochoten pomoci Kyjevu více vojensky, musí brutálně stupňovat ekonomický tlak na špičky ruského byznysu. Jen tak oligarchové pochopí, že je Putin vede do skutečné záhuby, a začnou se bránit.
Ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že nařídil uvést do vysoké pohotovosti jaderné síly. Podle bývalého předsedy Vojenského výboru NATO Petra Pavla to znamená, že velkou část jaderného arzenálu bude moct Rusko použít během několika minut. "Politicky jde především o vyvolání atmosféry strachu a nátlaku na Ukrajinu a Západ, aby nepřijímaly žádná opatření," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
30. října 1961, tedy téměř přesně před 60 lety, Sovětský svaz odpálil nejničivější atomovou zbraň v dějinách. Záběry z její exploze zveřejnily ruské úřady teprve před rokem. Sovětská vodíková puma s přezdívkou Car-bomba svou silou šokovala a vedla k regulaci jaderného zbrojení.
Závody v jaderném zbrojení mezi Spojenými státy a Sovětským svazem se staly jedním ze symbolů studené války. Zatímco Američané sázeli na zdokonalování menších a přesnějších zbraní, Sověti konstruovali větší a silnější. Výsledkem jejich snažení byla takzvaná Car-bomba, otestovaná 30. října 1961, tedy před 61 lety. Jedná se o nejničivější atomovou zbraň, jakou kdy lidstvo odpálilo.
Publicista, novinář a spisovatel Karel Pacner byl mimořádně plodným autorem, napsal desítky ceněných knih, přičemž většina spadala do populárně-vědecké literatury a sci-fi. Byl posedlý věděním, hodně četl, zajímal se, byl i v pokročilém věku aktivní na sociálních sítích. Karel Pacner v noci z úterý na středu zemřel. Bylo mu pětaosmdesát let. Jeho skon potvrdil zdroj blízký rodině.
Na twitterovém účtu amerických strategických sil se o víkendu objevil záhadný příspěvek, který někteří uživatelé mylně považovali za tajný kód pro zahájení atomového úderu. Po několika dnech nejistoty se však objasnilo, že za záhadnými šiframi stálo neposedné dítě.
Přesně před 71 lety, 29. března 1953, soud shledal vinnými manžele Rosenbergovy. O tři měsíce později byli popraveni za špionáž. Zemřeli pár minut po sobě na elektrickém křesle. Případ pomohly rozklíčovat až informace zveřejněné o desítky let později.
Rakouské ministerstvo zahraničí sklidilo kritiku i posměch za zveřejnění videa, které mělo ukázat odstrašující následky případného svržení atomové bomby na Vídeň. Bomba o síle 100 kilotun TNT by podle titulků doprovázejících apokalyptické záběry zabila 230 380 lidí a dalších 504 460 zranila.
Svět si připomíná 77 let od svržení atomové bomby na japonská města Hirošima a Nagasaki. Šlo o první použití jaderné pumy ve válce, celkově zemřely stovky tisíc lidí. Podívejte se na fotografie, které události a jejich dopady zachycují.
Reverend viděl obrovský záblesk, „jako by se utrhl kus slunce“. Chirurg byl zrovna na chodbě, kterou rozzářil jas připomínající „gigantický fotoblesk“. A vdova po krejčím vzpomíná, jak „všechno najednou zbělelo, že nic tak bílého v životě neviděla“. Skoro nikdo si ale nevybavuje, že by explozi slyšel.
Dvakrát do roka je pro veřejnost otevřeno místo, které podle mnohých navždy změnilo svět. V opuštěné oblasti v Novém Mexiku před 75 lety Američané otestovali atomovou bombu, první svého druhu na světě. Jen o pár týdnů později podobnou bombu shodili na Japonsko.
Americké letectvo udržuje v pohotovosti Boeing 747 E-4B. Přezdívá se mu „Letadlo soudného dne“. Stroj poslouží prezidentovi a vrchnímu velení v případě jaderné války. Letadlo stálo přes 220 milionů dolarů. Co se týká provozu, je to nejdražší stroj amerických vzdušných sil, hodina letu stojí 160 tisíc dolarů. Posádka je v pohotovosti 24 hodin sedm dní v týdnu.
Papež František v japonském městě Nagasaki vyzval ke globálnímu jadernému odzbrojení. Vlastnictví jaderných zbraní je podle něj neospravedlnitelné, šíří strach, nedůvěru a nepřátelství. Nagasaki a Hirošima jsou jediná dvě světová města, která se stala terčem jaderného útoku, když na ně Spojené státy svrhly na konci druhé světové války atomové bomby. Zahynulo tehdy přes 200 tisíc lidí.
Prezident USA Donald Trump podle amerických médií tento týden vyhlásí, že Írán neplní podmínky jaderné dohody, uzavřené v roce 2015 jeho předchůdcem Barackem Obamou. Neznamená to sice, že Spojené státy od klíčové mírové úmluvy s Teheránem okamžitě odstoupí, ale může to být první krok v tomto směru. Trump už několikrát naznačil, že hodlá tento "nejhorší deal" zrušit. To vyvolává ostrý nesouhlas evropských států. Podle Německa je zachování dohody otázkou "vysoké priority národní bezpečnosti".
