Neochota Evropy udržovat transatlantické vztahy by v důsledku mohla Spojeným státům uškodit, tvrdí Vojtěch Bahenský, bezpečnostní analytik z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
24. brigáda dva roky držela svůj úsek fronty kolem Torecku a Ňju-Jorku naprosto perfektně. "Na štábu operativně taktického uskupení si ale z nepochopitelného důvodu řekli, že když je ten úsek tak dobře zabezpečený, mohli by tuto elitní kádrovou brigádu vzít a dát ji na jiný úsek.“ Rotace na Časiv Jar se ale nepodařila, čehož Rusové úspěšně využili, vysvětluje dobrovolník Vasyl Kapustej.
Sotva Česko taktak splnilo dávný závazek Severoatlantické alianci a její celkové roční výdaje na obranu atakují dvě procenta hrubého domácího produktu, přichází vystřízlivění. I kvůli nevyzpytatelnosti Donalda Trumpa a americké politiky směrem k Evropě bude muset obranný rozpočet mířit ke třem a výhledově i pěti procentům HDP, což je přes 400 miliard korun. Otázkou je, kde na to státní kasa vezme.
Agent, důvěrník či informátor. V užším vedení českého spolku válečných veteránů se objevují spolupracovníci komunistické vojenské kontrarozvědky, která spadala pod StB. Pátrání deníku Aktuálně.cz odhaluje spisy některých ze spolupracovníků i jejich příběhy. Předsedu sdružení veteránů Pavla Budinského minulý týden zatkla policie. Viní jej z několikamilionové korupce v nemocnici Motol.
Při chystaném nákupu nových bojových vozidel, jejichž cena jistě přesáhne 30 miliard korun, úředníci ministerstva obrany pokukují po Slovensku. Tam se totiž před třemi roky také rozhodovalo o tom, jaké obrněnce si vojáci pořídí. Výběr nakonec vyhrála finská Patria. Česká nabídka vozidel Pandur II vyráběných koncernem CSG miliardáře Michala Strnada skončila druhá. Podobný souboj se čeká i nyní.
Kromě politických proklamací o zvyšování armádního rozpočtu nad dvě procenta hrubého domácího produktu a radosti z nových vrtulníků a tanků odhalil úterní maraton obranných jednání další moment. Ministryně Jana Černochová a náčelník generálního štábu Karel Řehka spolu, alespoň navenek, dokážou mluvit a vzájemně se podpořit. A "počáteční nedorozumění" prý Černochová překonala i se Skupinou D.
Odborníci ministerstva obrany pracují na studii, která má ukázat, jaká kolová obrněná vozidla si armáda pořídí. Zatímco ještě loni se počítalo s tím, že ve výzbroji zůstanou Pandury, dnes je situace značně odlišná. Obrana vážně zvažuje i pořízení nových vozidel. Největšími favority jsou vedle dosud neexistujícího kopřivnického obrněnce Pandur Evo ještě finská Patria a německo-nizozemský Boxer.
Americký viceprezident J. D. Vance minulý týden v Mnichově nekompromisně kritizoval Evropu. Podle něj by evropské země mimo jiné měly zvýšit svou obranyschopnost. Sami Američané přitom s nástupem nové administrativy vedou vnitřní debatu, jak svou armádu přeskupit. Velkým tématem je třeba využití umělé inteligence. "Potřebujeme drastickou revizi," zní z odborných kruhů.
Systém s malou profesionální armádou přestává dávat smysl, uvažujme o nové formě vojenské služby, řekl v neděli České televizi náčelník generálního štábu Armády ČR Karel Řehka. Politici ale zatím návratu povinné vojny dřívějšího modelu naklonění nejsou. Vyplývá to z ankety Aktuálně.cz mezi poslanci obranného a bezpečnostního výboru. Někteří podporují kratší či dobrovolný výcvik.
Česká armáda chystá společenskou událost roku. Už první březnový pátek proběhne na Pražském hradě její reprezentační ples. Hlavním lákadlem je zatím padesátiminutové vystoupení Olgy Lounové, za něž obrana zaplatí 133 tisíc korun. Celkové náklady velkého bálu ve Španělském sále činí 3,4 milionu korun, bohatě je pokryjí peníze od firem, které od ministerstva obrany dostávají zakázky.
Jednou ze sedmi stovek obyvatel Prahy, kteří zemřeli pod náporem 152 tun leteckých pum, byla i Eva Ladová. Tehdy šestnáctiletá dcera známého českého malíře ve středu 14. února 1945 utíkala domů, když 62 amerických bombardérů omylem shodilo smrtonosný náklad na hlavní město protektorátu. V Praze před 80 lety zahynulo tolik lidí, že ostatky některých z nich objevili až po čtvrt století.
Bez ohledu na to, zda Rusko na Ukrajině vyhraje, nebo prohraje, jedno je jisté: bude muset obnovit svoji armádu. Podle nové studie washingtonského think-tanku RAND se nejpravděpodobnější možnosti pohybují od návratu k masové armádě sovětského typu až po přijetí menší, ale flexibilnější armády západního typu.
Na hluk ze střelby a výbuchů jsou lidé z Města Libavá u stejnojmenného vojenského újezdu zvyklí. V posledních letech ale přibyl nový problém. Místní cesty se drolí pod náporem těžké techniky včetně tanků. A obec opravy platí z vlastního rozpočtu. Nyní po armádě žádá náhrady. "Nemáme problém s tím, že armáda využívá místní komunikace, jen je špatně, jaký způsobem se staví k řešení," říká starostka.
Ruští policisté, příslušníci Národní gardy, a dokonce i speciálních vojenských jednotek o víkendu vtrhli do petrohradského klubu, kde trénují zápasníci smíšených bojových umění známých pod zkratkou MMA. Chtějí je poslat do bojů na Ukrajině.
Orgány činné v trestním řízení prověřují podezření související s vývozem dronů z Česka na Ukrajinu. Jde například o možné zneužívání diplomatických pasů a údajné pašování dronů ze strany armády. V nedělním diskusním pořadu Partie na CNN Prima News to řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Týká se to projektu Nemesis, který organizuje spolek Skupina D.
Česká armáda, kde aktuálně slouží 24 tisíc lidí, má po letech dohadů a nejasností k dispozici první desítky nových neprůstřelných vest. Na sklady jich zatím dorazilo 165 kusů. Dodala je firma STV Group v rámci zakázky podepsané už v květnu 2020. Do půlroku chce vojsko získat celkem pět tisíc vest. Celkově jich v rámci kontraktu až za 1,7 miliardy může odebrat až 47 tisíc.
Byť si ministerstvo obrany a generální štáb lámou hlavu nad tím, jak přilákat mladé lidi do armády, a upravují benefity i legislativu, samotní vojáci mají jasno. Podle některých z nich by stačilo dodržovat základní věci. Třeba mít na skladech dostatek oblečení a doplňků, na které má každý příslušník ozbrojených sil nárok. Ministerstvo tvrdí, že vina je na straně generálů a zpožděné vyhlášky.
Britskou politickou scénou hýbe otázka náhlého stahování 120 tisíc kusů neprůstřelných vest, které dlouhodobě používalo námořnictvo i vojáci. Vládnoucí labouristé obviňují konzervativce, že situaci během své předchozí vlády podcenili.
Změny vedoucí ke zvýšení náboru a udržení vojáků v armádě jsou kosmetické a nebudou stačit. V rozhovoru to řekl náčelník generálního štábu Karel Řehka. Je podle něj třeba se zamyslet nad tím, jestli je v dnešní době reálné naplnit počty stanovené ve strategických plánech a jestli na zadání stačí model malé profesionální armády a pár aktivních záloh.
I oblast Pováží ve slovenském údolí Bílých Karpat je místem, kde se v poslední době hlasitě protestuje proti způsobu vlády Roberta Fica a jeho premiérským krokům. Díky tomu, že už několik desetiletí zde sídlí centrum obranného průmyslu země, jde navíc o pro Bratislavu poměrně citlivé místo. Údajný státní převrat, před nímž varuje Fico a jeho partneři, tu oslovené lidi příliš neděsí.
