Česká republika začíná mít kvůli rapidně osekanému obrannému rozpočtu, který po zásahu kabinetu Andreje Babiše dosáhne jen něco přes 1,7 procenta HDP, stále větší mezinárodní problém. Byť vláda ANO, Motoristů a SPD věc marginalizuje, Praha přestává být v zahraničí věrohodným spojencem a v NATO se o ní mluví jako o zemi, která neplní sliby dané partnerským zemím.
Po celé roky čínská armáda nechávala přelétat své vojenské letouny prakticky denně v blízkosti Tchaj-wanu. Na konci února s tím ale na téměř dva týdny prakticky přestala a analytici netuší proč, napsal zpravodajský server The New York Times (NYT).
Byť je globální bezpečnostní realita stále kritičtější a státy pro svou obranu potřebují víc zpravodajských informací než kdy dřív, Babišova vláda nastolila jiný trend. V návrhu letošního obranného rozpočtu snížila balík peněz pro Vojenské zpravodajství o miliardu korun. „Jaký je důvod?“ diví se bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Resort se k citlivému škrtu nechce obšírně vyjadřovat.
Střelecký nácvik 4. brigády rychlého nasazení poznamenala tragédie. V Doupovských horách, kde mají české ozbrojené síly rozsáhlý výcvikový prostor Hradiště, zahynul jeden z příslušníků žatecké posádky. Vojenská policie naznačuje, že voják si smrt způsobil sám.
Masová záležitost to zatím není, nicméně některé automobilky pomalu pronikají do vojenské výroby. Renault bude v Le Mans dělat drony, i když bez bojové výbavy, teď se k němu přidává Volkswagen. Ten vojenskou technikou zaměstná jednu ze svých nevytížených továren.
Návrh rozpočtu, se kterým pro letošek pracuje ministerstvo obrany, je o 21 miliard korun nižší, než se plánovalo ještě na konci roku 2025. Ministr Jaromír Zůna a jeho úředníci tak mimo jiné omezili řadu modernizačních kontraktů. Několik miliard škrtli i v zakázkách důležitých pro firmy miliardáře Michala Strnada. Právě s ním má premiér Andrej Babiš dlouhodobě velmi vyhrocené vztahy.
V úterý 24. února za zavřenými dveřmi tohle téma řešily desítky velitelů české armády. Aktivní záloha, kterou profesionální ozbrojené síly potřebují jako pomoc pro méně náročné úkoly, totiž ani loni nedokázala přilákat požadovaný počet nováčků. Místo 1400 lidí se jich záložákem stalo jen 951, přestože se bývalá ministryně Jana Černochová snažila službu v zálohách co nejvíce zatraktivnit.
V den čtvrtého výročí zahájení drastického ruského tažení proti Ukrajině zazněla na pražském ministerstvu obrany jasná slova. Spojenecké zpravodajské služby se prý shodují, že konstelace pro start další války Vladimira Putina v Evropě přijde během tří až šesti let. „Agresivní politika Ruska v dohledné době bude přímá a nejvíce konkrétní hrozba pro občany České republiky,“ říká generál Karel Řehka.
Státní zástupce po pěti měsících dokončil prověřování útoku nožem na generála Romana Hyťhu, jednoho z nejvyšších armádních velitelů a blízkého kolegu Karla Řehky. Trestně stíhán je nyní mladý voják, který Hyťhu loni v září v brněnském klubu Alterna pořezal. Jak upřesnil dozorující státní zástupce Arne Nekula, pokud se prokáže jeho vina, hrozí obviněnému u soudu až desetileté vězení.
S návrhem letošního obranného rozpočtu ve výši 155 miliard korun neudělal ministr Jaromír Zůna radost svým zastáncům ani odpůrcům. Byť Okamurova SPD, jejímž nominantem Zůna je, bojuje proti pořízení amerických letounů F-35, resort na ně letos uvolní dalších téměř pět miliard. V roce 2027 chce Zůna na obranu o 60 miliard korun více, což překvapilo jak opoziční politiky, tak i premiéra.
Končící náčelník generálního štábu Karel Řehka prohlásil, že se mu nelíbí, když politici povolávají vojáky k povodním nebo ostraze hranic. V poměrně ostrém projevu mířícím prioritně k armádním velitelům, ale i k přihlížejícímu ministrovi obrany Jaromíru Zůnovi a dalším politikům, generál prohlásil, že vojáci musí mít odvahu mluvit s lídry upřímně.
Ruský vojenský velitel Roman Demurčijev se své rodině a kolegům chlubil mučením, popravami a znesvěcováním těl ukrajinských vojáků. Vyplývá to z archivu jeho korespondence z let 2022 až 2024. Se zjištěním přišli investigativní novináři z Rádia Svobodná Evropa / Rádia Svoboda, kteří podle svých slov pravost informací ověřili.
Německo chce k výcviku svých vojáků využít ukrajinské instruktory. Váleční veteráni mají Bundeswehru předat zkušenosti z bojů s ruskou armádou. Například je naučí, jak využívat drony na bojišti nebo jak naopak zničit nepřátelské bezpilotní stroje. O cvičení přitom mají zájem také ostatní evropské země.
Z malé iniciativy, která vozila na frontu neprůstřelné vesty s nápisem „Vrať se živý“, se stal klíčový dodavatel armády – a přitom charitativní organizace. Jen dronů dodala už 85 tisíc a její projekt Dronopád pomáhá sestřelovat ruské Šáhedy a chránit ukrajinská města a vojáky před dalšími útoky.
Už před několika týdny se měly v Česku rozjet vojskové zkoušky francouzských houfnic Caesar. Jak ale zjistil deník Aktuálně.cz, poslední zásadní test před zahájením dodávek nových zbraní za 10 miliard korun stále nezačal a děla na osmikolovém podvozku Tatra stojí v zahraničí. Zahájit dodávky Caesarů v dubnu, jak si přáli vojáci, není reálné, armáda tak musí dále používat zastaralou techniku.
Europoslanci nemohou v době výkonu mandátu zároveň působit v aktivní záloze české armády. Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl kasační stížnost Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL), jenž chtěl skloubit obojí, zákon to však po novele z roku 2023 zapovídá, vyplývá z úřední desky.
Armáda není schopná postavit do pole víc než 10 tisíc vojáků. Královské námořnictvo dokáže nasadit pouze deset válečných lodí. Královské letectvo má 40 letounů – desetinu toho, co v době studené války. A připočtěte k tomu chronický nedostatek munice. Bývalý náčelník britského generálního štábu Nick Carter varuje, že britské ozbrojené síly slábnou. A protivníci si toho všímají.
„Nikdy jsem si nekladl za cíl vykonávat vysoké funkce, ale hledat takovou práci, která by pro mě byla maximálně zajímavá a přitažlivá. Zatím je to ale v mém životě přesně opačně.“ Tak upřímný umí být ministr obrany Jaromír Zůna. Coby sedmadvacetiletý příslušník lidové armády přitom vyplňoval dokumenty nutné pro vstup do totalitní vojenské rozvědky. Materiály nyní prošel deník Aktuálně.cz.
I když ve sněmovních volbách jako lídr kandidátky SPD v Libereckém kraji neuspěl, jeho politickou kariéru to nezastavilo. Možná právě naopak. Tomio Okamura z něj udělal náměstka na ministerstvu obrany. Teď Radovan Vích v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz vysvětluje, proč Česku stačí dávat na obranu jen dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) nebo proč má problém s nákupem německých tanků.
Pracovalo se na tom téměř patnáct měsíců, než mohl Petr Pavel během své nedávné návštěvy Vatikánu převzít bedýnku se vzácným obsahem. Ve středu ji pak zástupci Hradu předali Vojenskému historickému ústavu a poprvé veřejně odhalili, co nyní Česká republika získala. A byť jsou na více než sto let starém plátně znát vady, historikové jsou nadšení. Získali jeden z nejstarších návrhů české vlajky.
Jak vyplývá z textových zpráv Petra Macinky, které v úterý zveřejnil prezident Petr Pavel, ministr zahraničí zřejmě chtěl Ukrajině poskytnout čtveřici podzvukových letounů z výzbroje české armády. Macinka pak v textovkách vysvětluje, čím se prezident „provinil“ a tím prý i předání strojů L-159 Alca bránícímu se Kyjevu překazil.
