Kočičí oko je vzácná skleněná kulička, která hrdince stejnojmenného románu Kanaďanky Margaret Atwoodové sloužila v dětství jako amulet. Měla ji ochránit, ale neochránila. Její příběh se točí okolo traumatu, z něhož se stává noční můra, načež přichází alespoň částečné odpuštění a soucit.
"Můj otec je nepokrytá lež a moje matka je mizerná novinářská práce," oznamuje Ištván Jeseter, hlavní hrdina nového českého románu Putování leklé ryby, který právě vydalo nakladatelství Argo coby knižní debut scenáristky Lucie Vaňkové.
„Francie je dnes zemí, která uprchlíky přijímá, nebo je odmítá, ale sami Francouzi nikam neutíkají. Chtěl jsem ukázat, že tomu tak vždycky nebylo,“ říká Miguel Bonnefoy, který francouzsky píše o svých předcích z Chile a Venezuely.
Za prorocký příběh z alternativního světa, který se v mnohém hrozivě podobá našemu, lze označit román Sabat britské spisovatelky Lizzie Fry. Odehrává se ve světě, kde existují čarodějnice a magie. A kde matky předávají svoje schopnosti dcerám – pročež začne docházet k jejich zatýkání.
Románový debut autora, který si říká Marek Technik, je příspěvkem do debaty o českém "něcismu". Tedy o představě, že i když se všechna náboženství nejspíš mýlí, stejně nad námi "něco musí být". Zda to dokáže odhalit takzvaný "zdravý selský rozum", další stálice českého myšlení, je jednou z otázek, na niž kniha hledá odpověď.
Začátkem 60. let minulého století byla donucena odejít z vlasti. Dnes, i když je jí přes 90 let, Helena Axlerová z Paříže stále pomáhá české kultuře. Zasloužila se mimo jiné o nové vydání románu Honzlová od Zdeny Salivarové. A také ho přeložila do francouzštiny.
Autorovi vynesl cenu Zlatá dýka a vysloužil si přirovnání k americké jižanské klasice Jako zabít ptáčka od Harper Leeové. Detektivní román Dvě klikaté cesty, v pořadí třetí delší próza Toma Franklina, za oceánem vyšel před 12 lety. Teď jej ve vynikajícím překladu Davida Petrů publikovalo Argo.
"Člověk je beznadějný případ," říkával filmař Jan Švankmajer. Opačného názoru je izraelský historik Yuval Noah Harari, který si potenciál člověka představuje jako sice ne zrovna přímočarou, ale v posledku zaručenou cestu od zvířete k Homo Deus, božskému jedinci. Australský filozof Toby Ord to má nastaveno podobně. Je notorickým civilizačním optimistou. A ve své nové knize to dává patřičně najevo.
Nejsem mrtvá, jenom jsem odcestovala, stojí ve vzkazu, který teenagerka nechala matce. Ta ji našla už v bezvědomí, pozvracenou, přiotrávenou. V nemocnici u ní bdí dnem nocí. Dokud si esemeskovaly, k podpisu přidávala tři mandarinky, jejich soukromý emotikon vyjadřující lásku. Teď dívce prošpičkované hadičkami šeptá do ucha datum a hodinu jejího narození. Věří, že „co tehdy začalo, dnes neskončí“.
Když v červnu 1948 časopis New Yorker otiskl povídku Loterie od Shirley Jacksonové, způsobil pozdvižení. Šířily se konspirační teorie, že redakce je ve Stalinových rukách, domněnky, že někdo úmyslně "useknul" poslední odstavec, nebo že došlo k chybě tisku. Obchodní oddělení zavalily dopisy rozhořčených čtenářů. Někteří žádali vysvětlení, jiní rovnou rušili předplatné.
Spisovatel Miloš Urban roky bydlel na pražské Letné. Což není úplně přesné, protože kartograficky Letná neexistuje. Čili snad Bubeneč, podle jiných pramenů však již Holešovice, kterým někteří letenští štítivě říkají Mokřad.
Spisovatelce Leile Slimani lži nevadí. Dědeček jí jako malé namluvil, že jizvu na břiše mu způsobilo, když se ve Schwarzwaldu popral s bengálským tygrem. Až později Maročanka zjistila, že v Německu tygři nežijí. „Kdyby byl přiznal, že má jizvu po nějaké banální operaci, nebyl pro mě celé dětství hrdinou, který se rve se šelmami. Takže dětem je dobré lhát, potom se z nich stanou spisovatelé,“ říká.
Románová novinka Alice Horáčkové Rozpůlený dům bude mít premiéru na veletrhu Svět knihy, který se koná od čtvrtka do neděle na pražském Výstavišti. Její autorka je hostem podcastu Na dotek.
Kniha O času a o vodě Islanďana Andriho Magnasona je ekologickým apelem na to, abychom začali jednat, než bude pozdě. Letos byla přeložena do češtiny a Magnason do Česka v červenci zavítá v rámci Měsíce autorského čtení. V rozhovoru vysvětlil, proč současní čtyřicátníci a padesátníci mentálně nežijí v tomto století, a zavzpomínal, jak uprostřed klimatické katastrofy prožil nejkrásnější den života.
Když se poslední díl tudorovské trilogie od spisovatelky Hilary Mantelové před dvěma lety nevešel do nominací na Bookerovu cenu, leckdo byl překvapen. Dvě předchozí knihy, které z nového úhlu ukázaly první dvě manželství anglického krále Jindřicha VIII., nadchly veřejnost i kritiky. A autorka jako jedna z mála obdržela prestižní ocenění hned dvakrát. Navíc jako jediná za dvě publikace po sobě.
Píše se druhá polovina 20. let minulého století a nová československá republika chce být moderní, efektivní i svobodomyslná. Vyjadřovat to mají také dobová pražská jatka. Právě o nich ve svém novém románu Továrna na maso píše Miloš Urban, který je hostem podcastu Na dotek.
Juli Zeh patří k nejvýznamnějším německým spisovatelkám. Každá její kniha je událostí, která otevírá širší společenskou diskusi. K českým čtenářům se teď se zpožděním 13 let dostal její román Ve jménu metody, jejž lze po pandemii číst úplně nově.
V té londýnské věznici pro dlužníky začátkem 19. století pobýval se svým otcem Charles Dickens a později o ní psal. Nedávno vydaný román nazvaný Ďábel v Marshalsea ji však líčí ještě dřív: v roce 1727, kdy byla světem sama pro sebe. V mnohém připomínala malou, leč nemilosrdnou vesnici.
Příští kniha americké básnířky Louise Glückové, držitelky Nobelovy ceny za literaturu, bude pro čtenáře stejně překvapivá, jako překvapila i ji samotnou. Autorka deseti sbírek poezie a dvou knih esejů napsala v devětasedmdesáti letech svou první prózu, informovala agentura AP.
V knize Kabát a kabelka, již napsala dvaašedesátiletá hudebnice a režisérka Marka Míková, se malí čtenáři setkají s nezvyklými pojmy i neobvyklým milostným příběhem. Text provázený ilustracemi Galiny Miklínové letos ocenila porota Magnesie Litery jako knihu roku pro děti a mládež.
