Počet lidí s respiračními infekcemi a chřipkami se v několika krajích na konci roku snížil, nemocnost je ale stále vysoká a epidemie pokračuje. Údaje o nižších počtech nemocných podle hygieniků ovlivnily vánoční svátky, kdy se mnozí lidé léčí doma a nevyhledají lékaře. Navíc díky školním prázdninám a častým dovoleným se zpomaluje přenos vzduchem přenášených infekcí.
Jedni přišli jako váleční uprchlíci, další v Česku pracují už dlouho. Teď budou ukrajinští lékaři a zdravotní sestry trávit Vánoce daleko od svých blízkých a své země, která se od února brání ruské agresi. Řada z nich bude přes svátky sloužit v nemocnicích. Svým angažmá pomáhají vyřešit nedostatek lékařů a sester, nově příchozí se snaží naučit česky. Aktuálně.cz oslovilo některé z nich.
Cukrovka je v Česku na vzestupu. Nyní ji má kolem 1,1 milionu lidí a diabetologové odhadují, že do roku 2030 jich bude ještě o 200 tisíc víc. Tato nemoc přitom může způsobit vážné komplikace, které mohou vést až k oslepnutí, amputaci končetiny nebo selhání ledvin. Moderní léčba se však dostane pouze ke zlomku pacientů.
Počet lidí trpících cukrovkou se v posledních letech zvyšuje. V současnosti se s ní potýká již zhruba každý desátý Čech. Přitom jde tomuto onemocnění, které může postupem času způsobit poškození vnitřních orgánů, mnohdy předejít. Jaké potíže mohou cukrovku provázet? A co patří mezi nejvýznamnější rizikové faktory? Sledujte třetí díl nové série První příznaky.
Nemocniční lůžka v posledních týdnech obsazují děti s RS viry. Jedná se o onemocnění, při kterém mají zvýšenou teplotu a špatně se jim dýchá. Může ale dojít i k vážnějším komplikacím. "Dýchání někdy natolik selhává, že dítě nemůže dýchat bez umělé pomoci," popisuje primář Pediatrického oddělení Fakultní nemocnice Bulovka Ivan Peychl. Jeho oddělení bývá v posledních týdnech zcela zaplněné.
Ministerstvo zdravotnictví od ledna 2023 ruší pravidelné lékařské prohlídky u profesí, které pro zaměstnance nepřinášejí zdravotní rizika. Vstupní prohlídky zatím zůstanou, resort chce ale zákon změnit. Zaměstnavatelé podle Hospodářské komory ušetří stovky milionů korun ročně.
Českem se rychle šíří vlna respiračních onemocnění. Počty nemocných za poslední týden vzrostly až o desítky procent a část krajů už překročila hranici epidemie. Kromě chřipky se šíří rovněž RS viry, které také způsobují infekce dýchacích cest, vyplývá z údajů krajských hygienických stanic. Podle některých z nich se respirační nemoci nyní šíří rychleji, než tomu bylo před pandemií covidu-19.
Jen dva státy v Evropě mají lepší zdravotnictví a nižší úroveň kriminality než Česko. Díky fungujícímu vývozu se zemi daří také ekonomicky, uvádějí autoři Indexu prosperity Česka. Problémy jsou naopak s bydlením a znečištěným ovzduším. Úroveň života v zemích Evropské unie porovnávali téměř rok podle deseti hlavních indikátorů. Teď vydali výslednou známku.
Ministerstvo zdravotnictví v úterý vyjednalo dodávku 300 tisíc balení Nurofenu pro děti do Česka. Do Vánoc by měla dorazit první část, zhruba třetina, sdělil ve středu před jednáním vlády ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Problém s nedostatkem sirupu je podle něj celoevropský.
Na rakovinu plic umírá ze všech nádorových onemocnění v Česku nejvíce lidí. Problém tohoto onemocnění spočívá hlavně v tom, že v jeho prvních fázích jsou příznaky nevýrazné, anebo dokonce chybí. Dá se rakovina plic vůbec poznat v raném stadiu? A patří mezi významné rizikové faktory jen kouření? Sledujte druhý díl nové série První příznaky.
Již před 165 lety založilo prvních 36 dobrovolníků sbor, který byl přímým předchůdcem Zdravotnické záchranné služby hl. m. Prahy. Od skromných začátků se metropolitní záchranka objemem vykonané práce zařadila mezi největší organizace svého druhu v Česku. Zdravotníci v hlavním městě zasahují denně v průměru u 300 případů. Z nichž zhruba čtyřicet je skutečným ohrožením života.
Jedním z důsledků ekonomické krize a zdražování může být i výrazný nárůst lidí se srdečním selháním, upozorňují kardiologové. V roce 2030 může být takto nemocných až 450 tisíc Čechů. A to kvůli snaze šetřit na sportovních aktivitách nebo na kvalitních potravinách. Důvodem je i stres, který lidé pociťují z nastalé situace.
Česko ztrácí ročně kvůli nemocem zhruba 85 miliard korun. Předcházet je přitom možné až 80 procentům chorob. Na konferenci o efektivní podpoře zdraví to řekla ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková. Prevenci a správný životní styl podpořil pětiletý projekt, který se zaměřil na lidi s nižším vzděláním, z menšin či s postižením. Do preventivních programů se zapojilo na 104 tisíc lidí.
Lékař a psychiatr Jaroslav Skála byl průkopníkem boje proti alkoholismu. Stál téměř 35 let v čele protialkoholní léčebny v Praze a založil první záchytku na světě. Zaváděl nové způsoby terapie a proslul svými nekompromisními nároky na pacienty. Kladl důraz na dodržování režimu, neboť závislost je podle něj kombinací duševní poruchy a nedisciplinovanosti. Od jeho úmrtí uplynulo 15 let.
Některé děti si kupují i několik plechovek energetických nápojů denně, často na ně mají vytvořený silný návyk. Předseda Společnosti pro výživu a obezitolog z Fakultní nemocnice Motol Petr Tláskal v rozhovoru říká, že jejich konzumace je pro děti riziková. "Děti psychostimulační efekt z energetických drinků nepotřebují a jejich prodej dětem by se měl zakázat," tvrdí lékař.
Čeští vědci chtějí ušetřit čas lékařů i pacientů za pomoci umělé inteligence. Na projektu, jehož jsou hlavními koordinátory, pracuje 21 evropských institucí. Jeho součástí je vyvinutí virtuálních asistentů, se kterými budou moct pacienti komunikovat po propuštění z nemocnice. Zatím chtějí odborníci projekt ověřit u pacientů po mrtvici.
V listopadu v Česku lidé hned dvakrát stáli hodinové fronty při otevření nové zubní ordinace. Ani tak se na mnohé nedostalo. Zubaři se koncentrují ve větších městech, do periferních oblastí se jim často nechce. Lidé tak musí za zubařem dojíždět. Podle šéfa stomatologické komory Romana Šmuclera je ale venkovský zubař přežitek ze socialismu a je správné péči soustředit do větších center.
Využívat konzultace online nebo vyšetřovat po telefonu začali praktičtí lékaři častěji během pandemie covidu. Distanční léčba tehdy zabránila kolapsu zdravotnictví. Pojišťovny ji ale proplácejí jen do konce letošního roku, jak to bude od ledna, není dosud jisté. O nových pravidlech teď s lékaři jednají.
Kouření nebo věk nejsou jedinými faktory, které ovlivňují, zda u člověka dojde k rozvoji plicní choroby. Roli hraje i prostředí, ve kterém lidé žijí a pracují. Vyššímu riziku jsou tedy vystaveni třeba ti z Karviné oproti lidem žijícím na horách. Lékaři se tak chtějí zaměřit na prevenci u lidí z rizikového prostředí. Uvedli to v úterý u příležitosti Světového dne chronické obstrukční plicní nemoci.
