výtvarné umění

Obrazem: Náprstkovo muzeum obsadili indiáni. Romantiku jako z Vinnetoua ale nečekejte

Nepřikrášlený život indiánů se nově snaží představit Náprstkovo muzeum v Praze. Prostřednictvím dvoupatrové výstavy návštěvníci projdou život indiánů od každodenních činností přes války a šamanské obřady až po pohřby. Cesta vede od severních ledových plání a tamní tvrdý život přes amazonské kmeny, které neznají ani keramiku až po nejjižnější kmen Mapučů z And. Muzeum ve dvou patrech vystavuje celkem 1200 předmětů, výstava potrvá do září 2018.

Čínský umělec Aj Wej-wej uvede v Praze svůj film a bude dál spolupracovat s Národní galerií

Čínský umělec a aktivista Aj Wej-wej přijede do Prahy 14. prosince uvést svůj film Human Flow. Se 20 štáby ho natáčel všude tam, kde žijí uprchlíci. Ti jsou v poslední době jeho velkým tématem a byly i námětem jeho díla pro Národní galerii, která ho vystavuje do 7. ledna. Obrovská instalace gumového člunu s uprchlíky nazvaná Zákon cesty poputuje poté do Austrálie na bienále v Sydney. Aj Wej-wej se bude podle ředitele Národní galerie Jiřího Fajta taktéž podílet na dalších aktivitách této instituce.

Reportáž: Za přiznání víno. Sociální architektka Kateřina Šedá nabádala lidi ve vlaku ke komunikaci

Výtvarnice Kateřina Šedá, která letos získala ocenění Architekt roku, se vydala vlakem z Prahy do Drážďan. V rámci společného projektu s Národní galerií a s čertem, Mikulášem a andělem po ruce zkusila cestující ponouknout k upřímné komunikaci nejen s blízkými, ale i s úplně cizími lidmi. "Když v pět odpoledne skřípou brzdy, aby vlak zastavil v cílové destinaci, domlouvají se někteří účastníci zájezdu, že si společně dopřejí něco horkého na drážďanských trzích," píše v reportáži Tomáš Maca, který cestu s Kateřinou Šedou absolvoval.

Frida Kahlo - Autoportrét s náhrdelníkem (1933)

Kde jen může být? Autoři výstavy Fridy Kahlo se ptají, jestli někdo neviděl dávno ztracený obraz

V poznaňské galerii Zamek je nyní k vidění výstava obrazů mexické malířky Fridy Kahlo (1907-1954) a jejího manžela Diega Rivery. Kurátorka Helga Prignitzová-Podaová využila polského prostředí a ptá se návštěvníků, zda někde nezahlédli mistrovský surrealistický kousek, největší dílo Fridy Kahlo, pojmenované The Wounded Table. Díky rozměrům 2 x 1 metr pro ni byl atypický, na rozdíl od svého muže se totiž věnovala drobnějším formátům. Obraz beze stopy zmizel v roce 1955 po výstavě ve Varšavě. Své tipy mohou návštěvníci házet do modré schránky přímo v galerii. Kahlo a Riveru na výstavě doplňují práce spřízněných umělkyň, fotografky Bernice Kolkové a malířky Fanny Rabelové.

Výstava Norberta Grunda dobovými obrazy i zvuky města a lovu přiblíží, jak se žilo v době rokoka

Malíř Norbert Grund (1717-1767) patří k nejvýznamnějším představitelům českého rokoka. Výstava Půvab všedního dne návštěvníkům paláce Kinských vůbec poprvé představuje celou šíři jeho tvorby, která je inspirovaná vlámskou žánrovou malbou, italským krajinářstvím i francouzskými galantními slavnostmi. Pražský rodák Grund tyto inspirace převádí do idylické a hravé polohy. Výstava vznikla u příležitosti 300. výročí narození a 250. výročí úmrtí umělce.

Jak vypadala Praha ve 14. století? Unikátní interaktivní výstava

Video: Jak vypadala Praha za Karla IV.? Návštěvníci nové expozice to uvidí, ucítí i uslyší

Muzeum hlavního města Prahy připravilo pokračování výstavy představující Prahu 14. století. 2. prosince ji otevírá v domě U Zlatého prstenu. Expozice se točí kolem zakladatelské činnosti císaře Karla IV., návštěvníci se ve středověkém městě ocitnou nejen díky dobovým předmětům, ale i díky hmatovým a virtuálním rekonstrukcím důležitých staveb i celých částí města. K hlavním exponátům patří model Prahy - Starého a Nového Města, Malé Strany a Hradčan, ale i Pražského hradu a Vyšehradu. Pomocí videomappingu na něm autoři výstavy ukazují stavební a urbanistický rozvoj Prahy v průběhu 14. století. Druhý videomapping pak představuje tehdejší podobu Karlova náměstí a okolí.

The Chemistry Gallery se loučí se stávajícím prostorem v paláci Orco společnou výstavou Vášeň

The Chemistry Gallery je jednou z uměleckých institucí, která se musí kvůli chystané kompletní rekonstrukci paláce Orco v Praze v Bubenské ulici vystěhovat. S příznivci se loučí společnou výstavou umělců, jejichž práci podporovala. “Na Bubenské 1 jsme měli celkem 45 výstav, kde se představilo více než 70 autorů. Výstava Vášeň nejlépe vystihuje to, co se uplynulých pět let v The Chemistry Gallery odehrávalo,” vzkazuje umělecký ředitel Petr Hájek fanouškům. Do 15. prosince tu budou k vidění obrazy Jana Uldrycha, Michala Ožibka, Jana Vytisky, Michala Cimaly a dalších 42 autorů a autorek. Nový prostor galerie prozatím hledá, se znovuotevřením počítá v březnu či dubnu 2018.

Fenomén Masaryk otevírá výstavku poskládanou z pokladů hradního fotoarchivu

Národní muzeum, kde je nyní k vidění výstava Fenomén Masaryk, otevřelo doprovodnou výstavku složenou z fotek z hradního archivu. Jedná se o fond z podstatné části prezidentského mandátu Masaryka v letech 1918-1933. Pořizování podrobné fotodokumentace často inicioval sám prezident, aby se veřejnost rychle dozvěděla nezkreslené informace kolem jeho úřadu. K vidění tak budou snímky z tuzemských cest nebo nejrůznějších politických, státních i soukromých aktivit. Hradní fotoarchiv Národní muzeum převzalo roku 1972 z Československé tiskové kanceláře. Je v něm víc než 6500 skleněných a celuloidových negativů a 10 000 fotografických pozitivů a pozitivních kontaktů. Na výstavě je jen část sbírky.

Vtipná výstava ukazuje, proč patřila česká ilustrace k tomu nejlepšímu v Evropě

Nová výstava v pražské Galeri Moderna jménem Vtip-ná-Ilustrace, která se návštěvníkům otevírá dnes, zdůrazňuje autentičnost i různorodost české ilustrační tvorby 20. století a její význam pro budoucí českou výtvarnou scénu. "Výjimečná obrazotvornost a neobyčejně vyvinutý vkus řadí českou ilustraci na vrchol evropského umění 20. století," říkají organizátoři. Mezi osmdesáti ilustracemi jsou ty od Josefa Lady, Jana Zrzavého, Jiřího Šlitra, Cytila Boudy, Adolfa Hoffmeistera, Ondřeje Sekory, Adofa Borna nebo Jiřího Šalamouna. Výstava je otevřená do 14. ledna 2018.

Výstava socialistických reklamních plakátů

Obrazem: V novém Muzeu českého plakátu visí reklamy na jídlo a nakupování nejen v dobách komunismu

Nové soukromé Muzeum českého plakátu vzniká v Praze na rohu Malostranského náměstí a Karmelitské ulice v domě U Zlatého hroznu. Svou obsáhlou sbírku v něm bude postupně prezentovat Glenn Spicker, Američan usídlený už téměř tři desetiletí v Praze. První výstavy - Retro food porn (plakáty z dob první republiky a komunismu) a Nakupování za železné opony - představí od ledna desítky kusů na téma "jídlo a reklamy na něj" a "nakupování v době komunismu". Na výstavy naváže stálá expozice. Slavnostní otevření proběhlo včera.

Jan Vytiska vystavuje obrazy inspirované bájemi. Jsou strašidelné jako cesta do pekla a zpátky

V pražské Trafo Gallery vystavuje malíř a hudebník Jan Vytiska (32) své obrazy inspirované lidovými pověstmi a bájemi z knihy Čertoviny z Valašska. Na výstavě Paradise (Ráj) nejde ovšem o kopie milých strašidel, Vytiska ukazuje, jak by to mohlo vypadat v pekle, kdyby bylo součástí lidské mysli. Malíř podle slov kurátora Otto M. Urbana pracuje s chaosem současnosti, spojuje velká umělecká gesta s banalitou popkultury, krásu s ošklivostí a smrt se životem. Vytiskův kolega Jiří Havlíček už dříve o Vytiskových obrazech napsal: "Vytiska se přehrabuje na smetišti lidové zábavy a oživuje prohřešky proti dobrému vkusu." Výstava potrvá do 31. 12. a vychází k ní i kniha Pardise, již uspořádal kurátor.

Rony Plesl: Už jsem trochu neposlušný, snad budu ještě více

Design se neobejde bez příběhu, říká Rony Plesl. Jeho sklo pro značku Rückl vyhrálo Designblok

Ještě nedávno hrozil rodinné sklárně Rückl ve středočeském Nižboru zánik. Podnikatel Martin Wichterle se ale loni rozhodl tradiční značku zachránit a na místo uměleckého ředitele dosadit designéra Ronyho Plesla, který už pracoval na projektech slavných firem Moser nebo Lasvit. Pleslem navržená kolekce České nebe uspěla na letošním Designbloku a Rückl tak pravděpodobně čekají lepší časy. „Chci, aby Rückl bylo první slovo, které si v zahraničí vybaví, když se řekne české sklo,“ svěřuje se Plesl se svými smělými plány.

Iva Němcová kombinovala scénografii s designem a filmem. Dva roky po smrti má výstavu v Praze

Iva Němcová (1980-2015) byla scénografka a kostýmní výtvarnice, která pracovala na projektech Švandova, Národního či Klicperova divadla. Připravila také kostýmy pro Gottland či Rodinný film či pro klip skupiny The Tap Tap, stála i za vzhledem interiérů Café V lese. Nyní její tvorbu uvidí i širší veřejnost. V pražské Galerii Českých center jsou až do konce prosince vystavené makety scén, doplněné videoinstalacemi a audio materiálem. Právě specifický způsob práce s maketami, které používala jako hlavní nástroj komunikace s režisérem, byl pro její práci typický. "V Ivině práci se prolíná design, film a výtvarné umění, čímž obohatila jazyk scénografie," říká kurátor Dragan Stojčevski.

Malíř Antonín Střížek v Liberci vystavuje svoje obrazy každodenního života

Romantické krajiny, prostředí města, zátiší s všedními předměty i geometrická zátiší - všechny tyto polohy malíře Antonína Střížka nabízí ode dneška galerie Prostor 228 v Liberci. Střížek se narodil v Rumburku, v Praze vystudoval Akademii výtvarných umění. Jeho tvorbu od počátku charakterizuje střízlivá, civilní malba, která zachycuje každodenní život. Střížek zkouší odhalovat sílu pomíjivosti věcí i lidského života, vyjadřuje radost nad drobnými banalitami všedního dne a připomíná, že to nevšední a důležité nemusí být patrné na první pohled. Důležitý je pro autora obrazový příběh, který vychází z osobního prožitku nebo fotografie. Výstava potrvá do konce prosince.

Pussy Riot a další ruští performeři na výstavě. Art Riot mapuje formy protestu

V londýnské galerii Saatchi se až do konce roku koná výstava nazvaná Art Riot: Postsovětské angažované umění, která na příkladu skupiny Pussy Riot či performerů Olega Kulikova a Pjotra Pavlenského ukazuje způsoby revolty proti ruskému režimu.

Největší výstava děl Josefa Lady v Tančícím domě

Ladovy kresby, které nevypadají jako od Lady. Velká výstava ukazuje i méně známou malířovu tvorbu

Před 130 lety se narodil, před 60 lety umřel. Výstava Sedmičky Josefa Lady (1887-1957), která je od 15. listopadu k vidění v pražském Tančícím domě, při této příležitosti ukazuje práci malíře i z méně známých úhlů pohledu. Na největší ladovské přehlídce za posledních deset let zaujmou především karikatury a také rané práce z počátku 20. století, na nichž výtvarník svůj rukopis teprve hledal.

Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze, 14.11.2017

Uměleckoprůmyslové museum je otevřené. První výstava ukazuje archivní poklady a láká i na jógu

Uměleckoprůmyslové museum v Praze je nově opět otevřené veřejnosti. Své působení po rekonstrukci začíná výstavou Director's Choice - Výběr ze sbírek, která prezentuje vzácné kousky z archivu muzea, chystá ale i výstavy o panelákovém bydlení či přehlídku fotek Josefa Koudelky. Návštěvníkům nabízí dvojnásobné výstavní prostory, nově upravenou knihovnu, designový obchod i kavárnu. Do 17. listopadu je pro návštěvníky vstup zdarma.

Fillovo Zátiší se sokolem se vydražilo za 11,3 milionu Kč. Mezi nejdražší díla autora se nedostal

Dílo se nakonec nedostalo mezi deset nejdráže prodaných obrazů Emila Filly na dražbách v Česku. Vyvolávací cena přitom byla 5,8 milionu korun. Olej kombinovaný s pískem na plátně, který bývá také někdy nazýván Zátiší se sokolem a podnosem, Filla vytvořil v roce 1930.

Výstava avantagardního malíře Stana Filko v galerii ProArte

Obrazem: "Slovenský Basquiat" Stano Filko předběhl dobu. Praha teď vystavuje jeho americké obrazy

Obrazy slovenského umělce a důležité osobnosti výtvarné avantgardy Stana Filka, které autor vytvořil v emigraci v USA v 70. a 80. letech, vystavuje galerie a investiční fond Pro arte v Praze. Obrazy jsou zavěšené na lankách, divák mezi nimi prochází a může je rozpohybovat. Tak je prý měl zavěšené v ateliéru i Stano Filko. "Od působení v Americe si Filko sliboval kariéru, ta se ale nedostavila. Ustoupil tehdy od konceptu a dělal gestuální malbu, na niž však Amerika v 80. letech ještě nebyla připravena. Tím, co dnes vystavujeme, v podstatě předběhl dobu," říká kurátor výstavy Adam Hnojil.

Kryštof Kintera, umělec, Nervous trees, výstava, Galerie Rudolfinum, Praha, 1. 9. 2017

Nervous Trees Krištofa Kintery budou v Rudolfinu poskakovat až do konce prosince

Galerie Rudolfinum oznámila, že výstavu Krištofa Kintery Nervous Trees prodlužuje do 27. prosince 2017. Expozice, kde Kintera pomocí hravých multimediálních instalací interpretuje vztah mezi světem technologií a přírody, se těší velkému zájmu dospělých i dětí. Nervous Trees je symbolicky stou výstavou připravenou Rudolfinem. Čtyřiačtyřicetiletý Kintera patří k nejznámějším současným českým umělcům. Pracuje s různými médii - jeho objekty se hýbou, komunikují s diváky, propojují umění s performancí a sociální kritikou. Jako vršovický patriot a vyznavač cyklistiky je Kintera autorem pomníku sebevrahů, který stojí pod Nuselským mostem, a také pomníku zakladatele Auto*Matu Jana Bouchala.