Dálniční horečka v Česku po roce opět vrcholí. Po 57 letech se doslova uzavírá příběh nejstarší tuzemské dálnice D1. Zároveň se otevírají další úseky její severní alternativy, dálnice D35. Dálniční síť v zemi se za pouhé tři dny rozrůstá o 47 kilometrů.
V posledních letech se o něm mluví čím dál víc – o městě krátkých vzdáleností. Myšlenka, že člověk najde všechno potřebné do patnácti minut od domova, už dávno není jen vizí urbanistů. Vídeň, Paříž nebo Amsterdam ukazují, že to jde. A Praha se k nim pomalu přidává.
Developerská skupina Sekyra Group postaví v centrální části plánovaného projektu Rohan City v pražském Karlíně 1650 bytů, kanceláře a obchodní prostory za 15 miliard korun. Část projektu vznikne podle návrhu architekta Daniela Libeskinda známého díky památníku na místě Světového obchodního centra v New Yorku. Ve čtyřech rezidenčních objektech nazvaných Sekyra Flowers má vzniknout zhruba 500 bytů.
V Česku klesá počet zahájených staveb, dokončených bytů i vydaných stavebních povolení. Dostupnost bydlení se zhoršuje, hypotéky jsou drahé, stát i obce výstavbu komplikují a aktivisté blokují, píše se ve sborníku Liberálního institutu. Příčin je přitom celá řada, popisuje jeho šéf Jakub Kuneš.
Vláda musí "hasit" další spekulace okolo výstavby dvou jaderných bloků v Dukovanech za stamiliardy korun. Podle jihokorejského zpravodajského webu šéf tamní společnosti KHNP, která v Česku jadernou superzakázku vyhrála, rezignoval. A to kvůli nátlaku tamní vládnoucí strany, který může souviset i s přípravou tendru v Česku.
Archeologové našli přes 400 objektů včetně hrobů na budoucí trase dálnice D7 u Slaného, nyní dokončují práce v terénu. Naleziště potvrdilo, že v oblasti působily po tisíce let různé kultury. Nálezy archeologové zpracují v laboratořích v Olomouci.
Švédsko plánuje po více než 40 letech postavit nové jaderné reaktory. Oznámil to podle agentury AFP nebo listu The Financial Times švédský premiér Ulf Kristersson s tím, že vláda dává přednost výstavbě několika malých modulárních reaktorů. Země tak po desítkách let podle médií mění svůj přístup k jádru.
Někdejší sídlo odborových svazů na pražském Žižkově čeká zásadní proměna. Objekt vlastní rodina Valových, známá díky koupelnovému byznysu a společnosti Siko, která zde místo kanceláří hodlá vybudovat nájemní byty.
Izraelský ministr financí Becalel Smotrič ve středu večer oznámil schválení záměru výstavby židovských osad v klíčové oblasti u Jeruzaléma. Podle něj půjde o poslední hřebík do rakve palestinského státu, uvádějí izraelská média.
Lidé nemají kde bydlet, uvolníme ruce developerům. Pod tímto heslem vyrazila před několika lety polská vláda do boje s bytovou krizí, která – podobně jako v Česku – patřila mezi největší politická témata v zemi. Za tu dobu se množství postavených domů a bytů, prodaných nebo určených k pronajímání, výrazně zvedlo. Přesto je jich ve městech stále málo a kvalita bydlení mnohde trpí.
Až se měsíční splátka hypotéky přiblíží měsíčnímu nájmu, vypukne v Praze klondajková horečka po bytech, předpovídá investor do nemovitostí Pavel Fohler. Stalo by se to podle něj v případě, kdy by Česká národní banka snížila úrokové sazby pod čtyři procenta. "Nejlepší čas pro nákup bytu byl včera a druhý nejlepší čas je dnes," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Bytová výstavba v Praze pokračuje. Ale leckde ne tak, jak by si místní představovali. Třeba na Veronském náměstí v Horních Měcholupech mají vyrůst tři vysoké bytové domy. Postavit je tu chce obchodní řetězec Albert s developerem. Místní ale upozorňují, že okolí není na tisíc nových sousedů připravené. "Už teď nemáme kde parkovat," píší v petici. Upozorňují, že místa tu chybí ve školách i u lékařů.
Rozvoj Prahy se řídí podle územního plánu z roku 1999. "Tehdy se v Česku vyráběly fabie a lidé poslouchali walkmany," poukazuje na dobu vzniku klíčového dokumentu Ondřej Boháč, šéf Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy, který má na starosti vypracování nové, modernější verze. Po mnoha odkladech a tisících připomínkách stále není hotovo. Na vině je souboj s byrokracií, říká Boháč.
Demonstrace proti hlubinnému úložišti, referenda o větrných elektrárnách, petice proti masivní výstavbě. Málokterá větší stavba se v Česku obejde bez protestů občanů. Někteří investoři je zlehčují jako důkaz efektu NIMBY. Tedy, že lidé nechtějí nové stavby "na svém dvorku". Jenže stát i developeři si často za odpor občanů mohou sami, říká geograf Radim Perlín v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Plocha orné půdy velká jako dvě Prahy zmizela od roku 2010 z české krajiny. Na jejím místě rostou velkosklady, dálnice i města, ohrožuje ji i eroze. Půda přitom platí za neobnovitelný zdroj, jeden centimetr vzniká zhruba sto let. Ministerstvo životního prostředí slibuje změnu, například zákaz stavby skladů na nejkvalitnějších půdách. Novela je ale bezzubá, míní expertka.
Poblíž golfového hřiště v pražské Hostivaři roste moderní pavlačový dům postavený od druhého nadzemního podlaží z panelů. Po finském vzoru ho zde staví společnost YIT. V době drahých stavebních materiálů i drahé práce pomáhají prefabrikáty šetřit náklady. Česko tak začalo sledovat trend severní a západní Evropy, kde se v bytové výstavbě intenzivně prosazují už roky.
Letňany jsou jediným územím v Praze, kde končí vestibuly metra uprostřed polí. Plán na proměnu oblasti, která měla původně nabízet obří stadion a sportoviště pro olympijské hry, se nikdy nerealizoval a jeho jediným pozůstatkem je autobusové nádraží a několik východů z metra. Město se po letech snaží prázdné pozemky využít a navrhuje na nich městskou čtvrť. Ne všem se ale nová výstavba zamlouvá.
V prvních měsících ruské invaze probíhaly v jihoukrajinském Mariupolu jedny z nejzuřivějších bojů. Téměř rok poté se Rusko snaží vší silou potlačit fakt, že Mariupol byl před svým obsazením ukrajinským městem. Čerstvé záběry ukazují, jak invazní síly pokračují rychlým tempem ve výstavbě nových budov a v odstraňování všeho, co by připomínalo minulost.
Brutalistnímu komplexu někdejší ústředny na pražském Žižkově lidé přezdívali "Štrougalova věž" nebo "žižkovský Mordor". Oficiálně nesla název Ústřední telekomunikační budova. Skoro půl století byla dominantou této části Prahy, viditelnou z širého okolí. Nyní začala její demolice.
Každý z trojice uchazečů o stavbu pátého bloku v Dukovanech má v záloze "vzorový" projekt, jak by megastavba na Vysočině mohla vypadat a probíhat. Po korejské KHNP a francouzské EDF zveřejnil své plány i americký Westinghouse. Američané totiž v Georgii finišují stavbu jaderné elektrárny, jejíž obdoba by mohla v případě jejich vítězství vzniknout i v Česku.
Andrej Babiš (ANO) kupuje v centru Lublaně pozemek pro výstavbu více než 400 bytů. Transakce v odhadované hodnotě 25 milionů eur (613 milionů korun) by z bývalého českého premiéra učinila jednoho z největších hráčů na slovinském realitním trhu, informoval investigativní server Necenzurirano.si.
