Staronový francouzský prezident Emmanuel Macron byl v sobotu v Elysejském paláci slavnostně uveden do funkce. Ve čtyřiačtyřiceti letech se po dvou dekádách stal první hlavou Francie, které se podařilo obhájit mandát. Ve druhém kole dubnových voleb vyhrál stejně jako před pěti lety nad krajně pravicovou političkou Marine Le Penovou.
Ministr práce a sociálních věcí současné vlády Marian Jurečka dál povede KDU-ČSL. Na stranickém sjezdu v Ostravě získal 224 z celkových 275 odevzdaných hlasů, tedy 81 procent. Ve volbě neměl protikandidáta. Jurečka lidovcům předsedá od ledna 2020, kdy v čele strany nahradil nynějšího šéfa poslaneckého klubu Marka Výborného.
Sněmovní volby by v březnu vyhrálo hnutí ANO s 27,5 procenta hlasů před koalicí Spolu tvořenou ODS, KDU-ČSL a TOP 09, která by získala 26,5 procenta. Do dolní komory by se dostali také Piráti se STAN, SPD a těsně i ČSSD, která v říjnových volbách do sněmovny kvůli zisku pod pět procent neprošla. Vyplývá to z volebního modelu, který v pátek poskytla agentura Median.
Středeční tiskovou konferenci Marine Le Penové, která se může příští týden stát francouzskou prezidentkou, přerušil zásah její ochranky. Ta k zemi drsně srazila ženu, která držela fotografii ve tvaru srdce. Na snímku z roku 2017 pózovala právě krajně pravicová politička s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Protestující pak ochranka odtáhla ven ze sálu.
Předběžné výsledky prvního kola prezidentských voleb ve Francii v neděli večer potvrzovaly předpoklady o tom, že v kole druhém se 24. dubna zopakuje duel mezi centristou Emmanuelem Macronem a vůdkyní krajní pravice Marine Le Penovou.
Sněmovní volby by podle březnového volebního modelu agentury Kantar pro Českou televizi vyhrála koalice Spolu. Uskupení by dalo hlas 31,5 procenta voličů. Druhé by skončilo s 29 procenty ANO a třetí koalice Pirátů a STAN s 15,5 procenta. Kdyby do voleb nešly koalice, ale jednotlivé strany, vyhrálo by ANO před ODS. Do sněmovny by se dostaly stejné strany, jaké v ní jsou zastoupené dnes.
Celkem dvanáct kandidátů a kandidátek se uchází o francouzské prezidentské křeslo. V neděli se koná první kolo voleb, a ačkoliv v průzkumech zatím vede současný prezident Emmanuel Macron, jeho rivalka Marine Le Penová mu šlape na paty. Válka na Ukrajině, elektrická soběstačnost nebo vztah Francie k EU a NATO ovlivňují i v posledních dnech před hlasováním rozhodování voličů.
„Viktor Orbán dobře vycítil, že se většina Maďarů obává, jaký dopad na jejich životy bude mít válka na Ukrajině, a dokázal je přesvědčit, že on je tím, kdo jim zajistí stávající životní úroveň,” říká hungarolog Robert Pejša. „Orbánovo vítězství ve volbách není překvapivé a propad opozice také ne. Jediným překvapením je, že si Fidesz o dva mandáty polepšil,” dodává.
Posledních 12 let nemělo Maďarsko jiného premiéra než Viktora Orbána. Nadvládu jeho strany Fidesz, která mezitím pevně prorostla všemi složkami státu a veřejného života, nepřerušilo u voleb ani společné úsilí většiny maďarské opozice. Reportéři Aktuálně.cz se vydali na východ Maďarska hledat odpověď na otázku, proč i na hranicích s Ukrajinou drtivě vítězí otevřeně proruský politik.
Maďarský premiér Viktor Orbán se prohlásil za vítěze nedělních parlamentních voleb a následně v projevu kritizoval bruselskou byrokracii i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Po sečtení více než 99 procent odevzdaných hlasů má Orbánova konzervativní strana Fidesz přes 53 procent hlasů, informovala stanice BBC.
V Srbsku se otevřelo více než osm tisíc volebních místností, kde lidé rozhodnou o příštím prezidentovi, o složení parlamentu i o vedení hlavního města Bělehradu a dalších 13 měst a obcí. Jasným favoritem je dosavadní hlava státu Aleksandar Vučić, který usiluje o druhé funkční období. K jasnému vítězství má nakročeno také jeho konzervativně populistická Srbská pokroková strana (SNS).
„Pokud Orbán vyhraje, skončí buď v úplné izolaci, nebo udělá úplný obrat v proruské rétorice a obrátí se na Západ. Jedna část společnosti ho vnímá jako zachránce, který ubránil zemi před migrační vlnou nebo Sorosem, a ta druhá ho zatracuje,” říká před víkendovými parlamentními volbami v Maďarsku bohemista a diplomat György Varga.
„Žijeme v přelomové době a je potřeba, aby nastala změna. Prezidentem by měl být někdo mladší a s novou energií, který by pochopil věci moderní doby. Prezidentem by neměl být člověk za zásluhy,” říká podnikatel Karel Diviš, který by rád kandidoval ve volbách hlavy státu. „Jsem z obyčejné rodiny a postupně jsem se vypracoval, kandidatura ve mně dlouho zrála,” dodává.
V Německu se v neděli po pěti letech sejde Spolkové shromáždění, aby zvolilo prezidenta. Očekává se, že tento ústavní orgán, který tvoří 736 poslanců Spolkového sněmu a stejný počet zástupců spolkových zemí, jasnou většinou hlasů potvrdí druhý mandát současné hlavě státu Franku-Walteru Steinmeierovi. Steinmeier má podporu vládní koalice i opozičních konzervativců.
