S novým prezidentem přijde po lednových volbách na Hrad i nový tým jeho nejbližších spolupracovníků. Kdo nahradí například hradního kancléře Vratislava Mynáře či mluvčího Jiřího Ovčáčka, zůstává nejasné. Kandidáti kromě Andreje Babiše zatím konkrétní jména prozradit nechtějí. Většina z nich se však shoduje, že kancléř by měl mít prověrku na stupeň přísně tajné.
Pro boj o Hrad jsou klíčoví. Favoritům prezidentských voleb vedou kampaně, radí jim, jak vystupovat, co říkat a jak se stavět k důležitým problémům Česka. Zatímco Petr Pavel či Danuše Nerudová se svými poradci netají, Andrej Babiš o většině nemluví. Na rozdíl od svých soupeřů už ale prozradil, koho by udělal šéfem prezidentské kanceláře, pokud se mu podaří lednové volby vyhrát.
Denisa Rohanová je nejpřekvapivějším jménem mezi potvrzenými prezidentskými kandidáty. Ministerstvo její kandidaturu uznalo i přesto, že stojí na podpisech poslanců minulé sněmovny. Časným sběrem si chtěla pojistit, že bude moci kandidovat v případě úmrtí Miloše Zemana. Opírá se přitom i o podpisy komunistů. "Nehodnotím lidi podle toho, v jaké jsou politické straně, ale podle charakteru," tvrdí.
Mezi devíti kandidáty na prezidenta zaregistrovalo ministerstvo vnitra i Denisu Rohanovou. Předložila podpisy bývalých poslanců, zejména z ČSSD a KSČM, kteří už ve sněmovně nejsou. Učinila tak před více než rokem, tedy ještě před vyhlášením prezidentských voleb. Podle ústavního právníka Jana Kysely ministerstvo špatně vyložilo zákon. "Je to absurdní," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Jen o 116 podpisů občanů unikla možnost kandidovat na prezidenta podnikateli Karlu Divišovi. Ministerstvo vnitra mu z více než 61 tisíc odevzdaných podpisů při kontrole uznalo pouze 49 884. Proti výpočtu chystá odvolání, podle něj mu kontroloři nezapočetli všechny podpisy, které odevzdal. Stejný krok plánují i další vyřazení kandidáti - podnikatel Tomáš Březina a matematik Karel Janeček.
Budoucím prezidentem se stane jeden z devíti kandidátů, které v pátek k volbám zaregistrovalo ministerstvo vnitra. Nechybí mezi nimi žádný z adeptů, které favorizují předvolební průzkumy. Při dvou předchozích přímých volbách hlavy státu si lidé mohli vybírat také z devíti kandidátů.
Už v pátek bude jasné, kdo se bude oficiálně ucházet o Hrad. Ministerstvo vnitra oznámí, kteří kandidáti nasbírali dostatečný počet podpisů, a necelé dva měsíce před prezidentskými volbami naplno začne kampaň. Petr Pavel, který je podle průzkumů favoritem, už vybral přes 32 milionů korun. Pro první kolo voleb může každý kandidát utratit nanejvýš 40 milionů, pro druhé dalších 10 milionů.
Padesát dní před volbami roste napětí ve štábech prezidentských kandidátů. Hlavní favorité loví voliče při objíždění republiky, vidět jsou ale rozdíly v taktice. Andrej Babiš se vyhýbá debatám s protikandidáty, Danuše Nerudová sází na rodinu a čistou minulost, Petr Pavel na týmovou práci a svoji pověst elitního vojáka. Rozestupy ve voličské podpoře jsou zatím velmi těsné.
Americká Republikánská strana získala většinu ve Sněmovně reprezentantů, vyplývá z projekcí televize CNN a dalších médií. Republikánské vítězství v dolní komoře přináší změnu rozložení moci ve Washingtonu, kde měli dva roky demokraté kontrolu nad oběma komorami Kongresu.
V kongresových volbách uhájila Demokratická strana dosavadní většinu v Senátu, oproti předchozímu období má šanci získat jedno křeslo navíc. Rozhodující mandát ve prospěch strany prezidenta Joea Bidena zajistila senátorka Catherine Cortezová Mastová, která podle projekcí agentury AP v Nevadě zvítězila nad republikánem Adamem Laxaltem. Biden uvedl, že ho výsledek "neuvěřitelně potěšil".
Zastupitelé Prahy 15 ve středu zvolili nové vedení. Starostou se stal Michal Fischer za ODS, v radě zasednou také zástupci TOP 09, ANO a Nezávislých. Strany ale nemají většinu, ke zvolení jim pomohly hlasy dvou zastupitelů SPD. Jeden z nich poté získal post šéfa kontrolního výboru, který podle zvyklostí obvykle náleží opoziční straně.
Debatu pěti prezidentských kandidátů ve středu hostila Vysoká škola ekonomická v Praze. V diskuzi o ekonomických tématech se utkali Danuše Nerudová, Pavel Fischer, Marek Hilšer, Josef Středula a Karel Janeček. Kandidáti mluvili o zavedení školného na univerzitách, přijetí eura, důchodové reformě i o pravomocích prezidenta. Pozvaní byli i Andrej Babiš a Petr Pavel, ale nezúčastnili se.
„Letošní volby nebyly o boji mezi červenými a modrými, ale mezi těmi, kdo věří v legitimitu politického systému, a těmi, kteří si myslí, že pokud volby nedopadnou podle jejich přání, prohlásí je za nelegitimní. V tomto ohledu je výsledek pozitivní,” říká historik Igor Lukeš z univerzity v Bostonu. „Prezidentu Bidenovi voliči vzkázali, že se jim nelíbí a že inflace je příliš vysoká,” dodává.
Vysoká škola ekonomická v Praze pořádala ekonomickou debatu kandidátů na prezidenta republiky. Zúčastnili se jí Danuše Nerudová, Josef Středula, Pavel Fischer, Marek Hilšer a Karel Janeček. Účast v debatě podle VŠE odmítli Andrej Babiš a Petr Pavel. S nápadem uspořádat debatu přišli sami studenti, členové Klubu mladých politologů. Studenti se rozhodli vést debatu nepoliticky.
„Jediná možnost, jak se stát prezidentem, je výrazně se vymezit proti Babišovi i proti Zemanovi. Kdo to udělá nejpřesvědčivěji, vyhraje. Pokud porazí Andreje Babiše,” říká Petros Michopulos, autor podcastu Kecy a politika. „U většiny voličů nehraje komunistická minulost roli. Vidíme to na dvou hlavních favoritech. Řež nastane až po Novém roce,” dodává komentátor Lidových novin Martin Zvěřina.
