Navzdory předvolebním průzkumům může nastat konstelace, ve které vládní koalice volby vyhraje, spekuluje spoluautor podcastu Kecy a politika Petros Michopulos. Otázka podle něj spíš zní, jestli vládní strany vůbec chtějí vyhrát. "Přijdou mi apatičtí. Zabývají se věcmi, které ne úplně prioritizují jejich voliči,“ říká.
Do Sněmovny by se v současné době dostalo sedm subjektů. Volby by vyhrálo hnutí ANO se ziskem 33,7 procenta hlasů. Druhá koalice Spolu by měla 17,3 procenta a třetí Starostové 10,6 procenta. Hnutí SPD by volilo 8,9 procenta lidí, což je jeho nejlepší výsledek od začátku roku.
Úterní předčasné parlamentní volby v Grónsku, které je autonomní součástí Dánska, vyhrála opoziční středopravicová strana Demokraté (Demokraatit). Ta upřednostňuje pomalejší cestu k nezávislosti ostrova. Druhé skončilo další opoziční uskupení Naleraq, které chce naopak nezávislost získat rychleji. Ve středu to napsala agentura Reuters po sečtení všech hlasů.
V Grónsku se právě dnes konají úterní parlamentní volby. Za účast zahraničních novinářských štábů mohou ostrované děkovat Donaldu Trumpovi, který těsně po své inauguraci několikrát projevil zájem připojit Grónsko ke Spojeným státům. Nebylo by to ovšem poprvé - téměř polovinu území USA získali Američané nákupem. Nejdráž je vyšly Panenské ostrovy pořízené v roce 1917 od Dánů.
Nejsou tady jen Moraváci, ale je tady i pár poslanců z Čech, upozorňoval poslanec hnutí ANO Radek Vondráček, když se v úterý účastnil průvodu ke Dni lidových krojů a krajů. Poslanci se nejprve sešli na Malostranském náměstí, odkud za zpěvu a s doprovodem folklorních souborů přišli do hlavní sněmovní budovy. Aktuálně.cz přináší z této akce video sestřih.
Stane se Grónsko zcela samostatnou zemí, nebo zůstane součástí Dánska? Napovědí to probíhající předčasné volby. Kvůli výhrůžkám Donalda Trumpa, který by chtěl největší ostrov světa připojit k USA, sleduje hlasování celý svět.
Zákaz kandidatury kontroverzního politika Calina Georgeska v opakovaných prezidentských volbách rozbouřil rumunskou politickou scénu. Volební komise jeho přihlášku zamítla, což vyvolalo protesty a násilné střety mezi jeho příznivci a policií. Georgescu, který v prvním kole nečekaně zvítězil, je spojován s extremistickými hnutími a šířením dezinformací.
Sněmovní volby by v únoru vyhrálo ANO se ziskem 37,5 procent.
Zatímco předseda ODS Petr Fiala coby premiér musí řešit domácí i světové problémy a jeho koalice Spolu ještě s kampaní nezačala, šéf ANO Andrej Babiš téměř každý den vyráží za voliči. Pořádá mítinky, navštěvuje firmy, nemocnice či domovy důchodců. Ale také testuje čokoládu nebo smaží bramboráky. Ve sněmovně tak akční není, chodí jen na projevy. Aktuálně.cz popisuje ostrý start Babišovy kampaně.
Volby do sněmovny by počátkem března vyhrálo hnutí ANO s 33,6 procenta před koalicí Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) s 16,2 procenta a hnutím STAN s 12,9 procenta. Vyplynulo to z volebního modelu agentury STEM pro televizi CNN Prima News. Spolu proti minulému týdnu oslabilo o 2,3 procentního bodu. Podle STEM mohlo být důvodem to, že se šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová rozhodla nekandidovat.
Parlamentní volby v Německu vyhrála konzervativní unie CDU/CSU. Dosáhla však horšího výsledku, než se čekalo. "Velkou zprávou je, že oslabil demokratický střed a posílil levý a pravý kraj v podobě Levice a Alternativy pro Německo. To je významný posun," řekl pro Aktuálně.cz germanista Vladimír Handl. Německo podle něj nemá čas na politické dohady, musí řešit ekonomiku, migraci i obranu.
Lídr vítězných křesťanských demokratů (CDU/CSU) Friedrich Merz oznámil, že vládní koalici chce sestavit se sociálními demokraty. Volby sledujeme v online přenosu.
První exit polly výsledků německých voleb zatím ukazují, že autoři průzkumů veřejného mínění jsou v Německu - na rozdíl od jiných zemí - přesní. Křesťanští demokraté (CDU) mají dle prvních odhadů 29 procent hlasů, protiimigranská a euroskeptická Alternativa pro Německo (AfD) je druhá s asi 20 procenty. Následují Sociální demokraté (SPD) se 16 procenty a Zelení, kteří získali kolem 13 procent.
Desítky tisíc lidí demonstrovaly v sobotu v Německu proti krajní pravici a spolupráci s ní. V Hamburku se sešlo dle policie až 40 tisíc lidí, až 25 tisíc lidí napočítali v jihoněmeckém Freiburgu. Stovky lidí protestovaly i v bydlišti kandidátky na kancléřku za Alternativu pro Německo (AfD) Alice Weidelové ve Švýcarsku. AfD je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu.
Vítězem předčasných voleb do německého Spolkového sněmu se podle posledního průzkumu agentury INSA před nedělním hlasováním stane konzervativní unie CDU/CSU s 29,5 procenta hlasů.
Zhruba 125 milionů eur (3,1 miliardy Kč) ušetří Německo díky volební reformě, která omezila počet poslanců Spolkového sněmu. Poprvé se podle ní bude hlasovat už tuto neděli.
V neděli se uskuteční předčasné volby do německého Bundestagu. Podle průzkumů je velmi pravděpodobné, že poprvé v historii si první dvě místa nerozdělí konzervativní unie CDU/CSU společně se sociálními demokraty (SPD). Vklínit by se mezi ně měla pravicově populistická až krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD). Lídryní strany je Alice Weidelová, jež se v mnohém vymyká.
