Japonského rybáře Matašiči Oišiho zasáhl 1. března 1954 radioaktivní spad z nejsilnějšího výbuchu americké vodíkové bomby. Se silou 15 megatun trinitrotoluenu (TNT) byla nálož Bravo, kterou odpálili na atolu Bikini na Marshallových ostrovech, asi tisíckrát silnější než atomová bomba shozená na Hirošimu.
Ukrajina může brzy čelit kritickému nedostatku dělostřelecké munice potřebné k obraně proti ruským útokům. Navzdory tomu vojáci bojující proti okupantům tvrdí, že naději na vítězství jim situace nevzala. "Dřív nebo později si vezmeme území zpět," říká šéf dělostřelců z 43. brigády.
Rusové si na bojišti od dobytí ukrajinské Avdijivky stále udržují dynamiku. Krátkodobě jejich postup sice není rychlý, to se ale kvůli nedostatku a únavě ukrajinských vojáků, kterým chybí munice a zbraně, může změnit. Agresor by pak mohl získat iniciativu.
“Spousta rodičů nám psalo, že absolutně netušili, že má v sobě birell alkohol,” vysvětluje vedoucí kampaně Nechmel děti Petr Freimann. Podle něj jde hlavně o etický problém marketingu a měla by být jasně daná informace, že ochucená nealko piva nejsou pro děti vhodná. Mohou být dokonce i zdraví nebezpečná.
Mezitím, co válka na Ukrajině vstoupila do třetího roku, pěchota 59. brigády ukrajinských sil čelí mnoha problémům. K tomu, aby mohla vzdorovat okupantům, jí chybí lidské síly i munice. Situaci vojákům komplikuje i nepříznivé počasí a ruské drony, píše agentura Reuters.
"Vytočená Markéta Pekarová Adamová nadává. Jsem člověk z masa a kostí, který má emoce. Jsem často vnímána chladněji, než jaká reálně jsem," říká předsedkyně Poslanecké sněmovny a šéfka TOP 09 k nedávným neshodám ve vládě nejen ohledně zmocněnce pro euro, které ji prý opravdu naštvaly. Co to vypovídá o stabilitě kabinetu? A jak vážně bere průzkumy o nebývalé nízké podpoře kabinetu veřejností?
“Kostlivcem ve skříni jsou Spojené státy americké a jejich vojenská pomoc ve výši 60 miliard dolarů," tvrdí pro agenturu Associated Press britský expert na Ukrajinu Patrick Bury z Univerzity v Bathu. Podle něj může mít zpoždění dodávek (nejen) zbraní ze Západu na Ukrajinu reálný dopad na schopnost vojáků zapojit se do bojů proti Rusku.
Slovenský premiér Robert Fico v posledních dnech výrazně zostřil rétoriku v tématu ruské agrese na Ukrajině. "Dělá z nás černou díru Evropy. Takové výroky nepředvedl v Evropské unii nikdo včetně Viktora Orbána," tvrdí šéfredaktor slovenského serveru Aktuality.sk Peter Bárdy. I přesto podle něj Fico ve skutečnosti žádnou lásku k Rusku necítí, dle Bárdyho jde o čistý politický oportunismus.
Ve „městech krátkých vzdáleností“ si obyvatelé vyřídí většinu svých záležitostí pěšky. V docházkové vzdálenosti mají základní vybavenost jako obchody, lékařské ordinace, školy či školky. Díky tomu nemusí příliš cestovat, a sníží se tím tedy i uhlíková stopa města i jeho obyvatel.
Stíhací bombardér Su-34, který se zřítil u obce Djakove v Luhanské oblasti, byl jedním ze sedmi letadel, které se Ukrajincům nedávno podařilo sestřelit během pouhých pěti dní. Nebylo to poprvé, co k této taktice využili západní techniku. Frustrovaní Rusové se nyní přou, koho vinit ze ztrát za téměř 300 milionů dolarů, nepočítajíce těžko nahraditelné vycvičené piloty.
“Bolest je složitý fenomén. Není pouze lineární, kdy 'tady něco mám a to mě bolí', ale spíše cirkulární kauzalitou. Je proto třeba vidět i roli psychiky nebo sociálních vztahů, které se do bolesti promítají,” vysvětluje fyzioterapeut Pavel Kolář, o kterém pacienti říkají, že má až nadpřirozené schopnosti. Jaké problémy se mohou “převlékat” za bolest pohybového aparátu? A jak důležitý pohyb je?
Ruská agrese na Ukrajině pokračuje už druhým rokem a podle vývoje na frontě to vypadá, že konflikt “zamrzl” v zákopové válce, kde ani jedna strana nemá sílu na výraznější průlom. Podle politologa Jana Šíra, politického geografa Michaela Romancova a novináře Ondřeje Soukupa bude nejspíš nutné hledat onen zlom ve válce jinde než na bitevním poli.
Co zažívá Ukrajina od roku 2014? Jaká je aktuální situace na ukrajinských územích, jaké jsou možné scénáře budoucího vývoje a jak české firmy pomáhají s rekonstrukcí země? Experti z ministerstva zahraničí o tom debatovali v den druhého výročí ruské invaze na Ukrajinu. Diskusi moderovala redaktorka Aktuálně.cz.
Bitva o letiště u Hostomelu zcela zásadně ovlivnila podobu ruské agrese na Ukrajině. Pokud by Rusové tuto bitvu zvládli tak, jak zamýšleli, mohli podle vojenských analytiků rychle obsadit hlavní město Kyjev, svrhnout vládu prezidenta Volodymyra Zelenského a poté si možná podmanit i celou zemi.
„Nejde o to Rusko napadnout a nejde o to ho zničit. Myslím, že zničení Ruska by svým způsobem mohlo vést k daleko tragičtějším následkům než jenom válka na Ukrajině,“ říká režisér a major v záloze Václav Marhoul k tomu, jak by podle něj mohla vypadat porážka Putinova režimu, který před dvěma lety napadl Ukrajinu. Jeho vyhnání z ukrajinského území si ale umí představit. „A to včetně Krymu,“ říká.
Ruské jednotky dostaly „deadline“, do kdy musí převzít plnou kontrolu nad Luhanskou oblastí na Ukrajině, tvrdí Hlavní ředitelství rozvědky Ministerstva obrany Ukrajiny (HUR). Podle zástupce šéfa rozvědky Vadyma Skibického mají Rusové čas ani ne tři týdny. Putin chce Luhansk ovládnout ještě před nadcházejícími prezidentskými volbami.
Tato ukrajinská města se stala symboly ruské agrese, která trvá už dva roky. Dříve v nich žily desítky tisíc lidí, dnes už některá ani neexistují.
"Nejhorší scénář po zvolení Trumpa? Že se regionální konflikty spojí v jeden velký a Amerika to neutáhne," říká k tomu, jaké výzvy nás čekají dva roky od začátku ruské invaze na Ukrajinu, politolog Jan Šír ve společné debatě s novinářem Ondřejem Soukupem a politickým geografem Michaelem Romancovem. Jak by změnilo svět, kdyby Rusko vyhrálo? Kde může zaútočit příště? A kde teď Evropa nejvíc chybuje?
Možná sledujeme poslední křeč imperiálního koloniálního Ruska, říká politolog z Institutu mezinárodních studií FSV UK Jan Šír. Podle něj je Rusko žalářem národů. "Na jeho území je pořád více než sto národnostních skupin, z nichž řada má vlastní tradice. Jde o početné, milionové národy," vysvětluje.
Mezinárodní měnový fond (MMF) více než zdvojnásobil svou prognózu tempa hospodářského růstu Ruska pro letošní rok. V lednu ji zvýšil z říjnových 1,1 % na 2,6 %. Ruská ekonomika se ukázala překvapivě odolná v době západních sankcí uvalených na zemi za agresi na Ukrajině. Šéfka MMF ale tvrdí, že paradoxně přes predikovaný růst se Rusko stále více potýká s výrazným "protivětrem."
