Lidé žijící v Rusku ve státem podporovaných médiích nevidí děsivé obrázky zkázy z Boroďjanky, Charkova nebo Žytomyru, kde po útocích ruských vojsk umírají stovky civilistů včetně dětí. Reportéři ruské televize Current Time proto v ulicích v Permu a Vladivostoku konfrontovali místní se snímky z těchto zasažených civilních oblastí. Podívejte se v reportáži, jak reagovali.
„V Doněcku se situace vyostřuje, separatisté vystřelují rakety od domů civilistů, aby z nich udělali terče. Zasažen byl i dům mojí maminky. Jsou případy, kdy muže chytili na ulici a poslali je do bojů na straně Ruska, třeba u Mariupolu,” říká Ukrajinec žijící v Praze Max Soroka. S rodiči je několikrát denně v kontaktu.
„Členové domobrany jsou vidět na každém kroku, ale nejsou to vycvičení lidé, často jsou vystrašení a podráždění, z mého pohledu je to velmi rizikový faktor, byť ti lidé prostě jen chrání svoje domovy,” říká reportér Aktuálně.cz Josef Pazderka. „Když překročíte hranice na Ukrajinu, neustále stojíte v kolonách, když projíždíte jednotlivými checkpointy,” dodává.
Už několik dní se mluví o téměř 70kilometrovém ruském konvoji, který míří ke Kyjevu. Kolona armádní techniky se v úterý prakticky zastavila kvůli logistickým problémům. Až dosud bylo ze satelitních snímků těžko představitelné, o jaké množství se jedná. Agentura Maxar teď snímky spojila v ucelené video.
„Ráno jsem pomyslela na to, že se mi svým způsobem zhroutil svět, na který jsem byla zvyklá. A to je svět, kde platí mezinárodní právo,” říká šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Kontrolu nad záporožskou jadernou elektrárnou v noci převzaly ruské jednotky a v areálu vypukl požár, reaktory ale zůstaly nepoškozené.
Redakci Aktuálně.cz se po výzvě na sociálních sítích ozvalo 15 Rusů, kteří nesouhlasí s invazí ruských vojsk na Ukrajině a jsou ochotni se svým názorem vystoupit před kamerou. Nakonec se kvůli časové tísni podařilo natočit vzkaz s osmi z nich. Podívejte se, co si o ruské agresi myslí, v následující anketě natočené ve středu v ulicích Prahy.
„Válečná medicína je zcela mimo naše západní chápání, protože v každý moment musíte být připraveni na další vlnu pacientů, na které nemáte materiál nebo personál,” říká chirurg s válečnými zkušenostmi Tomáš Šebek. „Chirurg se dokáže rychle přeorientovat na urgentní medicínu, ale důležitá je logistika. Když nemáte vybavení, tak můžete s tím nožem v ruce nad pacientem akorát tak zaplakat,” dodává.
„První pocit byl, že se mám někam schovat, protože se známým Čechům a Ukrajincům nemůžu podívat do obličeje, ale pak mi došlo, že je víc než důležité, aby Rusové mluvili o tom, že jsou proti tomu, co se děje,” říká galeristka Alexandra Karpuchina, která přes 30 let žije v Česku. Dnes otevřela prodejní výstavu děl českých, ruských a ukrajinských umělců, jejíž výtěžek půjde na pomoc Ukrajině.
„Kroužíme kolem hlavy, ve které se něco děje, ale nikdo neví, co to je. A myslím si, že to neví ani sám Putin. Hraje na několika šachovnicích najednou a čeká, kde mu to půjde nejlépe,” říká náměstek ministra zahraničí Martin Dvořák. „Dodávky zbraní na Ukrajinu jsou zlom v evropské politice, před čtrnácti dny by nikoho nenapadlo, že Němci budou posílat zbraně někam, kde se válčí,” dodává.
Žádný stín, rozpálené ulice, nedostatek parků pro osvěžení. Tak v letních měsících vypadá každodenní realita v mnohých evropských metropolích. Klimatické změny navíc mohou přinést ještě více dní s extrémními teplotami či naopak extrémními srážkami. Jak by se měla na budoucí klima evropská města připravovat? Na to bude hledat odpovědi další ze série debat projektu Evropa v souvislostech.
„Lidé by si měli rozmyslet, jak moc chtějí pomáhat. Někteří totiž chtějí pomáhat, ale s podmínkou. Všichni mají představu o plačící ženě s miminkem, která bude vděčná. Ale ono se to neděje, lidé jsou z toho vylekaní a sami jdou do agrese. A jsou i přechody, kde někteří Češi chtějí na uprchlících vydělat,” říká dobrovolník Jiří Hilgart, který organizuje pomoc u slovenských hranic s Ukrajinou.
Satelitní snímky americké společnosti Maxar zachycují, jak se proměnilo území Ukrajiny od začátku ruské invaze. Ukazují zničené obytné domy a mosty ve městě Černihiv na severu země i dlouhé kolony automobilů u hraničních přechodů se sousedními státy. Ve městě Sukači nedaleko Kyjeva fotografie odhalily obří kráter, který v zemi zůstal po bombardování ruskými vojsky.
"Nevěřím tomu, že je Vladimir Putin schopen se sám vzdát. Bojuje o vlastní přežití a nemůže couvnout. Tím hlavním tlakem by mohla být ulice. Běžný Rus teprve teď kvůli sankcím pocítí, že je v carství něco shnilého, a začne hledat viníka. Zatím ho vidí na Západě," říká bývalý zpravodaj ČT v Moskvě Miroslav Karas.
„Z invaze na několik hodin je konflikt na několik měsíců. Rusové to podcenili a teď to budou muset urvat ostrou silou, která je právě v tom konvoji, jeho linie je ale pravidelně napadána a logistika je nezvládnutá,” míní bezpečnostní analytik Josef Kraus. „Vypadá to, jako kdyby Rusové rezignovali na to, že Ukrajinu dobudou nezničenou, a začali se zaměřovat na to, že Ukrajinu prostě zničí,” dodává.
S tím, jak část Čechů bohatne, roste objem peněz, které si mohou dovolit investovat. Při hledání vhodného produktu je proto mohou zaujmout fondy kvalifikovaných investorů, jež se zaměřují na investory, kteří jsou s to najednou investovat aspoň jeden milion korun. Tyto fondy byly dalším tématem diskusního setkání v rámci Investiční akademie týdeníku Ekonom.
„Často se ozývají sirény a výbuchy. Boje se odehrávají v severním okolí města, mají podobu ojedinělých střetů. Lidé vědí, že sem Rusko posílá další vojenskou techniku, nikdo ale přesně neví, jaké plány Vladimir Putin má a kdy rozhodující pokus zmocnit se metropole přijde,” popisuje situaci v Kyjevě reportér Deníku N Jan Moláček.
Volodymyr Zelenskyj se v roli prezidenta raduje z novinky, že Ukrajinu konečně Evropská unie přijala do svého společenství: "Tak dlouho jsme na to, celá naše země a všichni Ukrajinci, čekali," říká tehdejší komik ve scéně seriálu Sluha národa do mobilního telefonu. Vzápětí se ale dozvídá, že si posel dobrých zpráv Angela Merkelová spletla telefonní čísla, původně chtěla volat do Černé Hory.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poskytl šestý den (1. března) ruské invaze rozhovor zahraničním novinářům ve svém kyjevském bunkru. Mimo jiné přiznal, že jeho denní režim je pouze „práce a spánek". Ve společném rozhovoru pro agentury Reuters a CNN prezident působil emotivně, když řekl, že už tři dny neviděl svou rodinu.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov hovořil v úterý na Konferenci o odzbrojení v Ženevě k téměř prázdnému sálu. Jeho videoprojev většina diplomatů bojkotovala a na protest odešla ze sálu. Lavrov ve svém předem nahraném příspěvku uvedl, že Rusko se musí postavit nebezpečí, že se na Ukrajině objeví jaderné zbraně.
Po roční pauze se MS v rallye vrátilo do Švédska. Seriál se přesunul na severovýchod země do okolí města Umeå. I když byla původní délka rychlostních zkoušek kvůli migrujícím stádům sobů zkrácena o 40 kilometrů, pro piloty to i tak byla velká sněhová výzva.
