Švédská europoslankyně Abir Al-Sahlaniová si v Evropském parlamentu ustřihla u řečnického pultu vlasy. Gestem chtěla vyjádřit podporu íránským ženám, které v zemi protestují. Uvedla, že občané Evropské unie požadují bezpodmínečné a okamžité ukončení násilí páchaného na ženách i mužích v Íránu.
Strach z mobilizace, snaha získat občanství, ale i nákup oblíbených značek, které už se v Rusku nedají sehnat. To jsou důvody odchodu z domoviny některých z deseti tisíců Rusů, kteří zakotvili v Arménii. Na to, proč opustili svou rodnou zemi, se jich v Jerevenu ptali novináři Rádia Svobodná Evropa.
„Nebuďme naivní, že tady takové zájmy nejsou. Pokud má prezident kulturu v české politice někam posunout, neměl by být s takovými vazbami spojován. Nechci přijímat podporu žádné politické strany,” říká uchazeč o místo na Hradě Marek Hilšer. Vzápětí ale připouští, že pokud se mu nepodaří sehnat potřebných 50 tisíc podpisů, požádá o nominaci senátory.
„Maminka měla tehdy strašlivé bolesti. Lékaři nám navíc zakazovali mluvit s ní o jejím zdravotním stavu. Dnes už to mladí zdravotníci umějí a dělají to citlivě,” říká předsedkyně Fóra mobilních hospiců Monika Marková. „Blýská se na lepší časy, ale přesto jsou lidé stále zbytečně často převáženi na poslední den života do nemocnice,” dodává.
Rusové zaútočili kolem druhé hodiny z úterý na středu sebevražednými drony na Kyjevskou oblast. Podle gubernátora Oleksije Kuleby napadly infrastrukturu ve městě Bila Cerkva bezpilotní stroje Šáhid 136 dodané Íránem. Metropolitní oblast do tohoto útoku nebyla dlouhé týdny cílem úderů.
Ruský prezident Vladimir Putin v pátek oslaví sedmdesáté narozeniny. Od jeho nástupu do kremelské vrcholné politiky před 23 lety se jeho vizáž výrazně proměnila. Ostré rysy a vrásky na obličeji zmizely a nahradily je plnější kontury. Podívejte se na video dokumentující jeho proměnu od roku 1999.
„Každý člověk má zodpovědnost za veřejný prostor a za zemi, ve které žije. Kdybych nedělal to, co dělám, přenechal bych prostor lidem, kteří rozdělují společnost mnohem víc než můj web,” říká Karel Paták, autor stránky Visegradský jezdec, na které komentuje politické dění a bojuje s dezinformacemi.
„Když místní viděli skupinu mladých lidí, jak jdou v tmavém oblečení a s kapucemi na hlavách, tak to nepůsobilo dobrým dojmem. Migranti jsou v cizím prostředí a stejně tak, jako mají strach místní, mají ho i oni. K žádným potyčkám nebo nárůstu kriminality nedošlo,” říká Kamil Macek, starosta obce Brumov-Bylnice ležící u hranic se Slovenskem.
"Naše mobilizace probíhá na jedničku," musí si říct Rus, který sleduje zpravodajství státních televizních stanic, kterým bezmezně věří. Na obrazovce vidí záběry spořádaného cvičení vojáků. Jsou ubytováni v čistotě a teple, mají řádnou výstroj a výzbroj, na střelnici pilně cvičí se zbraněmi, aby mohli zasáhnout do války, kterou jejich prezident rozpoutal na Ukrajině.
„Kumulace funkcí je pro nás problematická. Představa, že nebudete tenhle job dělat ani osm hodin denně, jak naznačuje Bohuslav Svoboda, je komická. To nedává žádný smysl,” říká pražský primátor Zdeněk Hřib, který za Piráty jedná o povolební koalici s vítězným uskupením Spolu. Piráti podle něj trvají na požadavku, aby v městské radě nebyl trestně stíhaný člověk.
Rusko z okupovaných území na Ukrajině propašovalo obilí za nejméně 530 milionů dolarů (v přepočtu víc než 13 miliard korun). Až 50 pašeráckých lodí odhalili investigativní novináři pomocí satelitů a rádiových vysílačů. Ruské společnosti totiž falšovaly dokumenty a místa nákladu obilí. Moskva se brání, že je obvinění nepravdivé a nepodložené.
„Není to exces jednoho zařízení, je to systémová věc. Jsem ráda, že se ty zprávy dostaly ven, protože jediný způsob, jak můžeme problémy řešit, je začít o nich mluvit,” říká Marie Salomonová z projektu Nevypusť duši, která se před čtyřmi lety podílela na hodnocení psychiatrických nemocnic a byla vázána mlčenlivostí. Dosud utajované zprávy odhalují místy otřesné podmínky i zacházení s pacienty.
Obránce jihoukrajinského Mariupolu Mychajlo Djanov, kterého Rusové na konci září propustili, promluvil o nelidských podmínkách v ruském zajetí. Dozorci podle jeho slov ukrajinské zajatce týrali hladem a zacházeli s nimi jako se zvířaty. "V Olenivce jsme jedli krmné směsi bez soli. Ta byla totiž zakázána, abychom nezískali minerály," uvedl v rozhovoru pro ukrajinský server Front 18.
„Ve svetru z ovčí vlny jsem chodil, i když bylo venku nula stupňů. Vlněný svetr bude vždycky mírně kousat a když navlhne, bude lehce smrdět beraninou, což je důkaz, že je z přírodního materiálu,” říká Martin Bernátek, zakladatel rodinné firmy Ovečkárna. „Důchodek prodáme ročně deset tisíc párů. Je to obuv pro všechny, lidé si je kupují i do práce, když mají studenou podlahu,” dodává,
Ukrajinský Mariupol už více než čtyři měsíce zcela ovládají ruští okupanti. "Pokud by nyní do města vstoupily ukrajinské jednotky, našly by ho rozbombardované a rozstřílené se zničenou infrastrukturou, s nefungujícím centrálním vytápěním, s výpadky elektřiny. Zjistily by, že ani po měsících v některých čtvrtích stále neteče voda," říká reportér Hospodářských novin Ondřej Soukup.
"Je spousta podob úspěchu. Někdo chce být na plakátech ve velkých městech, ale já si přeju s muzikou expandovat. Baví mě cestovat. Nelituju ani koruny, kterou jsem do hudby investovala," říká zpěvačka Lenny, vlastním jménem Lenka Filipová, která vydala nové album Heartbreak Culture. "Je to tak trochu generační výpověď. Umíme mluvit o emocích, ale zároveň jsou někteří z nás křehčí," míní.
S rostoucími cenami energií už mnoho firem naplno zavádí úsporná opatření. Místo plynu topí elektřinou a v místech, kde se nepohybuje mnoho lidí, světla řídí senzory. O tom, jak si zachovat stabilitu v nestabilní době, mluvili účastníci diskuse Hospodářských novin. Zúčastnily se jí vybrané firmy programu Nejlépe řízené firmy Česka, jež vyhlašuje společnost Deloitte ČR.
„Jsem pořád v šoku. Že nějaký borec z dědiny od Kyjova vydá knížku. Když vyšla v nákladu 1 500 kusů, říkal jsem Martinu Reinerovi, že nemám ani tolik známých,” vzpomíná v prvním televizním rozhovoru spisovatel a kastelán zámku Milotice Evžen Boček na začátek úspěšné série o fiktivním zámku Kostka.
Bývalá stanoviště ruské armády poblíž Izjumu na východě Ukrajiny jsou plná opuštěných uniforem, jídla a drog. Ukrajinci v reportáži Rádia Svobodná Evropa dokonce tvrdí, že se jim podařilo zajmout ruské vojáky, kteří se při pokusu o útěk převlékli do civilního oblečení.
Filmový životopis Marilyn Monroe je až fyzicky nepříjemným zážitkem. Mnoho diváků jej neskousne. "Slavná herečka je vystavena znásilněním, potratům i neustálému psychickému teroru," tvrdí kritik Mojmír Sedláček o snímku Blondýnka, který lze vidět na Netflixu.
