„Křik se dá z psychologického hlediska pochopit, ale člověka vysiluje. Situaci navíc může zhoršit zmatek a nedostatek informací o tom, kudy utéct. V tlačenici už jde o život. Síla odtlačit dav je limitovaná, proto je důležité udělat si prostor pro hrudník, aby se mohl hýbat. Když tlak ještě zesílí, tak je nejlepší schoulit se do klubíčka,” říká šéf pražských záchranářů Petr Kolouch.
Ukrajinské protiletadlové jednotky používají systémy ze sovětské éry. Ochraňují díky nim svůj vzdušný prostor. Stroje, které zasahují vrtulníky, bojová letadla i drony, mají ale omezené radarové schopnosti a nepříliš dobré vidění. Vojáci ale využívají i moderní zbraně, které jim dodává Západ, jak ukazuje reportáž Rádia Svobodná Evropa přímo z fronty.
"Není to tak, že máme jako stát nějaký dluh a ten nic nestojí. V roce 2025 nás bude stát 100 miliard. Za to by mohli mít všichni lidé ve školství dvojnásobné platy," říká Dominik Stroukal, ekonom z Metropolitní univerzity Praha a člen Národní ekonomické rady vlády, která připravila plán, jak zastavit zadlužování státu. Kabinetu navrhuje pomalejší růst důchodů či zvýšení daní.
„Byla to moje chyba, byl jsem pořád v pozici civilního pilota. Ale věnovali jsme se hašení a nikdo nepřemýšlel nad povolením. Reagoval jsem na výzvu hasičů, nebyla to žádná naše partyzánština, jak nám někteří podsouvají,” říká pilot Jiří Vlk. V červenci pomáhal hasit požár v Českém Švýcarsku, v říjnu kvůli tomu dostal od Úřadu pro civilní letectví pokutu sto tisíc korun.
Ukrajinci začali postupně odstraňovat ruské miny a další nástražné výbušné systémy z nedávno osvobozených území v Doněcké oblasti. Po prvotním průzkumu nalezli na ploše 84 hektarů přes 1800 různých typů výbušnin. Podívejte se v reportáži Rádia Svobodná Evropa, jak probíhá riskantní práce tamních ženijních jednotek.
„Pracovní podmínky jsou s Českem nesrovnatelné, mám dvojnásobně vyšší plat, hradí nám ubytování i cestu do práce. Trvalo mi čtyři roky se sem dostat, ale stojí za to,” líčí Hana Šlechtová, která už dva roky pracuje jako zdravotní sestra v Saúdské Arábii. „Když se můj pacient chce pomodlit, tak se prostě modlí, musím to respektovat a počkat na něj,” říká.
Kolaboranti, kteří se v okupovaných oblastech na Ukrajině přidali na ruskou stranu, se rekrutovali nejen z řad tamních extremistů a konspirátorů. V menších vesnicích Rusové dosadili do místních správ i alkoholiky, recidivisty nebo nezaměstnané, popisuje analytik Roman Máca. "A když přišli Rusové, vycítili šanci, že si třeba přijdou na pěkné peníze," uvádí v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
„Putin zaútočil na Ukrajinu, jeho vojáci tam zabíjejí civilisty a je třeba o tom mluvit. Je to symbol toho, že je politicky odepsaný. Neměl by mít možnost agresivně ovlivňovat tolik lidských životů,” říká k plachtě na budově ministerstva vnitra Ondřej Matyáš ze sdružení Dekomunizace, které ji pro resort navrhlo.
„Andrej Babiš je teď nepřirozeně naroubován do pozice hodného důchodce, který obráží republiku, a jeho slogan připomíná reklamu na projímadlo. Celé je to takové smířlivé, ale není to autentické,” míní politický marketér Jakub Hussar. „Babiš tak dlouho polarizoval společnost, až se voliči zabetonovali. On je kult, zná ho 98 % lidí a všichni už si na něj mohli udělat názor,” dodává.
„Hezky se to sešlo. Těsně předtím, než ta věta zazněla, mluvili na pódiu milovníci svobody slova, komunisté Skála a Konečná. V tu chvíli jsem se opravdu smál,” říká učitel Marko Vukadinović, který si vystřelil z organizátorů demonstrace proti vládě. Předstíral, že je vnuk Ferdinanda Vaňka, tedy pseudonymu Václava Havla ze známého inzerátu, který vyšel v Rudém právu jako přání k narozeninám.
Podívejte se, jak se Ross Chastain dostal mazaným manévrem na "kapesním oválu" v Martinsvillu do bojů o titul šampiona NASCAR.
Záběry kolující po sociálních sítích ukazují chaotický útěk ruských jednotek z Chersonské oblasti. Na videu je vidět, jak začnou vojáci hromadně naskakovat na bojové vozidlo a pod hrozbou ukrajinské palby v panice ujíždět. Jejich bleskový útěk ale zanedlouho skončí fiaskem - s vozem se kvůli rychlé jízdě všichni převrátí do příkopu.
"To, že je jakákoliv země napadena, a nemluvím teď přímo o Ukrajině, ještě neznamená, že se může dopouštět válečných zločinů. Mezinárodní společenství se musí připravit na to, že bude muset vyšetřovat obě strany konfliktu, ne jen tu, která by se třeba teď hodila," říká bývalý vyšetřovatel haagského tribunálu pro bývalou Jugoslávii Vladimír Dzuro.
„Hřbitov není hipsterská kavárna - klienti budou vždy. Podobnými cynickými bonmoty komedie Já, hrobař rozhodně nešetří. Ale komu je vlastně určena?“ ptá se kritik Mojmír Sedláček ve videorecenzi filmu, který od čtvrtka promítají česká kina.
Udávání pozic ruských vojsk nebo převoz přes řeku. Obyvatelé ukrajinské Chersonské oblasti popisují, jak pomáhali podporovat ukrajinské síly, zatímco ruská vojska region okupovala. Vesnici Archanhelske spolu s dalšími osvobodili ukrajinští vojáci při protiofenzivě Kyjeva. Mnoho obyvatel se do vesnice po odchodu ruských jednotek vrátilo.
"Testování zboží je dřina, dělají to dva lidé na plný úvazek a tým testerů. A většina novinek se do prodeje nedostane, výrobci jich chrlí spousty a často nedávají smysl," říká Adam Durčák, majitel sexshopu Růžový slon. "Pořád nejvíc frčí vibrátory a tlakové pomůcky, ale dnes se ovládají přes aplikace a klidně z druhého konce světa," líčí.
Šéfovi Armádního muzea v Praze Aleši Knížkovi se splnil jeden z jeho snů, protože v den státního svátku otevřel po rekonstrukci muzeum veřejnosti.
„Petr Pavel byl připravován pro funkci zpravodajského důstojníka, ale nikdy se operativní práce neúčastnil. Nemám pochybnosti o tom, že vstoupil do KSČ a že byl zvolen do čela základní organizace, nakonec ale naplnil to, co říkal, a stal se vojenským diplomatem,” míní bývalý ředitel BIS a Vojenského obranného zpravodajství Jiří Růžek.
"Nemám absolutně žádnou pochybnost o tom, že na Ukrajině dochází k válečným zločinům. Ruská strana na jejich vyšetřování kašle, proto jich páchá o dva řády víc. Rusko je čistokrevný agresor," říká náčelník Vojenské policie Otakar Foltýn. "Když jsme před lety před ruskou hrozbou varovali, byli jsme za rusofoby a válečné štváče. Teď si zpětně vyčítám jen to, že jsme byli málo radikální," dodává.
„V Německu na farmě jsme vstávali v pět hodin ráno, pak i ve čtyři. A pracovali jsme někdy i do devíti nebo deseti hodin do večera. Vyplňovala jsem dva výkazy, jeden pro sebe a jeden pro inspektorát. Vedení jsme nezajímali, lidé jsou nahraditelní,” říká novinářka Saša Uhlová, která si práci levné síly vyzkoušela i v Irsku a ve Francii a o svých zkušenostech napsala sérii textů pro A2larm.
