Další proměna Andreje Babiše. Stává se z něj pravičák, anokonzervativec. Doufá, že na to nachytá další voliče, a zároveň si vyřizuje účty s Bruselem, kde se nestal miláčkem jako premiér Petr Fiala.
Průzkum CVVM ukázal silnou nespokojenost s kabinetem Petra Fialy. Průzkumy obliby stran ale žádný velký výkyv nenaměřily. Vláda může zůstat v klidu, i když nepracuje dobře.
U právníka a dlouholetého poradce bývalého prezidenta Václava Klause Pavla Hasenkopfa zasahovala policie. Původně ho šla jen požádat o součinnost. Ale setkání se vyvinulo ve fyzickou konfrontaci, po níž hlídka předvedla Hasenkopfa v poutech na policejní služebnu. Podle právníka se policisté vůči němu dopustili nezákonného zásahu.
Miloš Zeman se symbolicky rozloučil s nejvyšším úřadem korupčním prezidentským pardonem. Aby národ nezapomněl, jak beztrestně a jak moc u nás může hlava státu šlapat po právu. Na Petra Pavla čeká úkol nebezpečnou zvyklost rychle změnit.
Dva mandáty Miloše Zemana v čele země bychom měli mít na paměti. Byla to tristní doba, která Česko těžce poškodila. Ten, kdo obdivuje Trumpa, Si Ťin-pchinga a dlouho i Putina, je pro české občany nebezpečný.
V pražské svatovítské katedrále proběhlo v sobotu po poledni poslední rozloučení se slovenským režisérem Jurajem Jakubiskem, který zemřel v pátek 24. února v Praze. Bylo mu 84 let. Obřad byl jen pro zvané, veřejnost do chrámu nemohla. Mezi pozvanými byl i rodinný přítel a exprezident Václav Klaus, který pronesl smuteční řeč. Přijel s manželkou Livií. Mši sloužil kardinál Dominik Duka.
Deset let prezidentování Miloše Zemana příští středu skončí. Podobně jako jeho dva předchůdci, Václav Havel a Václav Klaus, byl v čele samostatného českého státu dvě funkční období. Deník Aktuálně.cz mapoval, jak všichni tři prezidenti nakládali se svými nejviditelnějšími pravomocemi - vetováním zákonů, udílením milostí a vyznamenání. Každý k nim přistupoval odlišně.
Slovensko čekají na podzim předčasné volby, ve kterých se může k vládě vrátit expremiér Robert Fico společně s krajní pravicí. Výsledky českých prezidentských voleb zase zahraniční média označují za porážku populismu. "Příběhy obou zemí se rozcházejí. Půlka Slováků se ztratila v dezinformacích," říká slovenský sociolog Michal Vašečka.
Známý pražský advokát a někdejší poradce Václava Klause Jan Souček dostal podle zjištění Aktuálně.cz před lety půjčku 90 milionů korun, jež podle státních zástupců pochází z trestné činnosti. Peníze mu poskytl jeden z klíčových manažerů vytunelované Mostecké uhelné společnosti. Podle dalšího zjištění redakce chce po Součkovi zmíněné peníze stát. Ve sporu rozhodl už Nejvyšší soud.
I po jedenácti letech je zavedení přímé volby prezidenta považované za jedno z nejvíce kontroverzních rozhodnutí českých zákonodárců. Ačkoli pro změnu zvedla ruku naprostá většina tehdejší sněmovny i Senátu, jen málokdo s ní ve skutečnosti souhlasil. "Všichni jsme doufali, že to někdo shodí. A nakonec to prošlo," vzpomíná tehdejší poslanec TOP 09 Miroslav Kalousek.
9. března bude do úřadu uveden prezident Petr Pavel. Společně s řadou nových pravomocí bude mít mimo jiné k dispozici i prezidentské auto. Čím přesně bude na Hradě generál ve výslužbě, v soukromí využívající mimo jiné BMW M2, jezdit, je zatím otázkou. Než na ni půjde odpovědět, podívejte se do galerie, jakými automobily jezdili v úřadu Pavlovi předchůdci.
O nejvyšší úřad se teď ucházejí i postavy, které by v nepřímé volbě skoro jistě neměly šanci.
Češi volí prezidenta ve třetí přímé volbě, celkově jde o sedmou volbu od rozpadu Československa. Aktuálně.cz připravilo kvíz se zajímavostmi z průběhu samotných voleb prezidentů. Jak dobře jste sledovali okolnosti, za kterých získala hlava státu svůj mandát?
Samostatná Česká republika existuje již třicet let. V jejím čele se dosud vystřídali tři prezidenti. Každý byl ve funkci jedno desetiletí. Nyní další etapa končí. Čtenáři si mohou ověřit, k jaké hlavě státu mají názorově nejblíže a jestli by na Hradě rozhodovali podobně jako Václav Havel, Václav Klaus, nebo Miloš Zeman.
Na Nový rok 1993 skončilo svoji pouť dějinami Československo. Vznikly dvě nové republiky, jejichž samostatnou existenci ještě půl roku předtím nikdo nepředpokládal.
Preambule zdejší konstituce mluví o lidské důstojnosti a svobodě. Kdo sleduje vrcholnou politiku, nemůže si ale při jejím čtení nevzpomenout na Masarykovu poznámku, že máme dvě velké obce, které nám v dosažení obojího překážejí - "Jmenují se Kocourkov a Hulvátov".
V 90. letech jsme se pohoršovali nad Slovenskem a přehlíželi jsme vlastní korupční prostředí. Dnes už Slováky bereme jako sobě rovné, popisuje v rozhovoru historička Adéla Gjuričová k blížícímu se 30. výročí rozdělení Československa. Mluví také o rozporu, v němž se ocitá každý český prezident. "Je odstaven od politiky, ale zároveň je její hlavou a touží ji ovlivňovat, z toho zešílí," říká.
Chtěli jsme přímou volbu, ale už na ni reptáme. Chtěli jsme ji rozmanitou, ale teď z ní mají někteří raději odstoupit. Chtěli jsme občanské kandidáty, ale najednou se nám zdají moc bezbarví.
Jestli něco nutně potřebujeme, pak hledat pravdu. Nenechat lži, aby nás ovládaly. Začínáme od začátku. Dezinformátoři volají po nové revoluci, lžou. Společnost by měla dělat opak.
Mnohdy na druhé zaujímáme nenávistné pohledy, necháváme se do nich snadno vmanipulovat. Je naším úkolem tomu vzdorovat.
