Kosmicky vyhlížející vykřičník umístěný před pražským Domem U Kamenného zvonu se v těchto dnech kroutí do univerzálního otazníku, který uvozuje otázky po smyslu umění či povaze tvůrčího gesta. Otevírá tak první českou retrospektivu slovenského konceptuálního a postkonceptuálního umění příznačně nazvanou Sonda 1.
Za nedůstojný označuje ředitel Národní galerie Jiří Fajt stav národního pavilonu v Benátkách, který Česko a Slovensko využívají při tamním bienále umění.
Umělec Stanislav Kolíbal se vyjadřuje přesně a nerad zveličuje. Svou letošní výstavu na prestižním Benátském bienále, pro kterou jej vybrala komise Národní galerie v Praze, označuje za "náznak malé retrospektivy".
Vyfotografovat krávu není jen tak. V moravské obci Slušovice, která se v 70. a 80. letech minulého století stala zemědělským impériem, jež obchodovalo se Západem a mělo obrat až 7 miliard korun ročně, o tom věděli své. Vypracovali podrobný postup. Jako na všechno, co se produkovalo v JZD Agrokombinátu Slušovice.
Sílu čerpal z krajiny, ale jeho dílo nikdy nesměřovalo k realismu. Katalánský malíř Joan Miró se podobně vysmekl všem moderním uměleckým směrům počátku 20. století, od kubismu, fauvismu či futurismu až po surrealismus.
Tatéra si musí člověk dobře vybrat, ale nepovažuji se za tetovacího mistra nebo guru. Lebku přes celá záda bych nevytetovala, nemám k tomu vztah a nemohla bych do toho dát nic ze sebe. Hrozně mě baví psát lidem slovo Láska na tělo, někteří si pro Lásku přijedou až z Bratislavy, říká tatérka Bára Cielecká alias Duhovka, která tetuje technikou handpoke. Dodává, že už zažila vyhoření, měla zánět šlach, ale bez tetování si neumí svůj život představit.
Smutné výročí 50 let od sebeupálení Jana Palacha připomíná také nová výstava v pražském Museu Kampa. I když v podtitulu rovněž zmiňuje Jana Zajíce, druhého studenta, který se obětoval jen měsíc po Palachovi, uměleckých děl věnovaných mladšímu z Janů je zde výrazně méně.
"Je to spíš zachycení fenoménu, než abychom opěvovali uměleckou kvalitu," vysvětluje na úvod Markéta Fridrichová projekt www.projektmozaiky.cz, který mapuje socialistické pouliční umění na Ústecku, především keramické mozaiky. Seznamy nejsou, musí spoléhat na tipy od lidí a na staré dobré fyzické hledání. "Mnoho děl, co jsme fotili, už jsme nenašli. Zmizela." Podívejte se na ta, co ještě stojí.
Slunečnice, jedno z nejslavnějších děl nizozemského malíře Vincenta van Gogha, už jsou 130 let staré. A definitivně také příliš křehké na to, aby dál cestovaly po světě.
Příznivci fantasy seriálu Hra o trůny v těchto dnech až z dalekých zemí přijíždějí do Berlína. Právě zde začala výstava maleb nazvaná Unseen Westeros. Ukazuje dosud neznámé části fiktivního světa Západozemí, kde se odehrávají příběhy spisovatele George R. R. Martina.
Ještě v dobách, kdy byla součástí meziválečné Československé republiky, Podkarpatskou Rus opakovaně navštěvoval a fotil Bohumil Vavroušek. V pozůstalosti učitele a dokumentaristy, který žil v letech 1875 až 1939, zůstalo 13 tisíc negativů dosud čekajících na zpracování a také kolem 230 dobových zvětšenin.
Díla amerického umělce, filmaře a kameramana Arthura Jafy, který se zabývá totožností, kulturou a estetikou černošské komunity, budou od tohoto čtvrtka k vidění v pražské Galerii Rudolfinum.
Už jen do nedělního večera lze navštívit výstavu děl Františka Kupky v pražské Valdštejnské jízdárně. Ta poslední dny registruje zvýšený zájem návštěvníků, Národní galerie proto ode dneška prodlužuje otevírací dobu.
Obrazy Tomase Rajlicha má ve sbírkách pařížské Centre Pompidou či newyorská MoMA. V Nizozemsku, kde prožil nejproduktivnější léta, autorovy malby zdobí radnice a ministerstva, dokonce i sál, v němž zasedá poradní sbor vlády, jemuž předsedá král. Zato v Česku, kam se někdejší exulant Rajlich vrátil roku 2010, stále zůstává málo známý. Ještě do příštího čtvrtka nyní jeho minimalistické abstraktní obrazy vystavuje pražská DSC Gallery.
Bývalo zvykem, že každoročnímu udílení Ceny Jindřicha Chalupeckého pro umělce do 35 let předcházelo vyhlášení pěti finalistů. Tentokrát porota vybrala finalistů šest, respektive osm. Vedle pěti umělců také jednu skupinu a ta má tři členky. Jejich jména pořadatelé oznámili dnes.
V malíři Janu Mertovi dříme tramvaják. Jeho druhé já, které se na umění umí dívat nezaujatě, nepoučeně, možná i neuctivě. A také hrdina jeho slavného obrazu, který má nyní čestné místo na „intimní retrospektivě“ v pražské Galerii Zdeněk Sklenář. Výstava se jmenuje 70 % umělce, 30 % tramvajáka a potrvá do přespříští soboty.
Do připomínkových akcí k 50. výročí sebeupálení Jana Palacha se zapojila britská ambasáda v Praze. Velvyslanec Nick Archer nechal z Velké Británie do své rezidence dovézt výtvarné dílo letos devadesátiletého Joea Tilsona, které bylo vytvořeno v lednu 1969 a věnováno je právě Palachovu činu.
Státní příspěvek pro Národní galerii Praha se letos zvýší o 20 milionů korun. Podle ředitele Jiřího Fajta suma však stále neodpovídá tomu, kolik by jedna z největších tuzemských sbírkových institucí potřebovala.
Českou výtvarnou scénu čeká rok plný výročí. Museum Kampa chystá oslavy 100. narozenin své zakladatelky Medy Mládkové, pražský DOX připomene osmdesátiny architektky Evy Jiřičné a Špálova galerie po půlstoletí zhodnotí odkaz Marcela Duchampa. Národní galerie dále ve své turisticky nejatraktivnější budově vystaví cenná impresionistická díla zapůjčená z Dánska a v létě otevře očekávanou retrospektivu sochaře Alberta Giacomettiho. Pražský hrad mimo jiné pracuje na výstavě pro všechny, "kdo si váží práce lidských rukou". Z výstavních plánů českých institucí vybíráme 40 přehlídek.
V Národní galerii je kurátorka Anna Pravdová expertkou na umění první poloviny 20. století, proto bylo logické, že právě ona u příležitosti stého výročí vzniku republiky připravila novou stálou expozici nazvanou První republika.
