Oblastní galerie Liberec loni do sbírek získala 12 děl, za která zaplatila přes 1,1 milionu korun. Část jich nyní vystavuje. Převážně jde o malby či kresby současných českých a slovenských umělkyň.
Dvacet let píše Jan H. Vitvar o výtvarném umění a stejně tak dlouho vysvětluje, proč je dobré věnovat mu pozornost, i když především to současné často vypadá nesrozumitelně. Před koncem minulého roku novinář v nakladatelství Paseka vydal knihu Umění, kterému nikdo nerozumí s podtitulem Historky z podsvětí výtvarné kultury.
Cenu Jindřicha Chalupeckého získá pět mladých umělců. Zabývají se osobní a kolektivní identitou, klimatickou krizí či pandemií. Dříve ocenění pro mladé výtvarníky dostával vždy jedinec, před pár lety však pořadatelé přestali vybírat vítěze.
Na obrazech Jaroslava Róny se dějí bizarní věci vyvedené ve žhavých barvách. Jsou to dějinné ilustrace nebo komentáře, které tak moc nepřehánějí. Soubor jeho nejnovějších maleb a několik soch jsou do 30. ledna rozprostřeny ve třech patrech pražské Galerie Václava Špály.
Vlastní šicí, keramické dílny, fotokomory i výstavní prostory má po bez mála sto letech Pražská uměleckoprůmyslová škola. Nové technologické centrum pro studenty grafiky, fotografie, architektury nebo textilního průmyslu našlo místo v budově po bývalé základní škole v Mikulandské ulici poblíž Národní. Od roku 1989 je to první veřejná služba v jádru města budovaná téměř od píky.
Podloubí Městské knihovny na rohu pražského Mariánského náměstí a Valentinské ulice od čtvrtka nově osvětluje umělecký objekt. Jmenuje se Viditelnost a vytvořil ho Jakub Nepraš, na místě zůstane rok.
Na českých aukcích výtvarného umění sběratelé a investoři podle prvních propočtů loni utratili přibližně 1,4 miliardy korun. Obchody se tak zřejmě vracejí na úroveň před pandemií nemoci covid-19.
Výstavu výtvarníka Viktora Karlíka v pražském Centru současného umění Dox poněkud zastínily dvě bombastičtější přehlídky, a tak se jeho soubor Literatura možná stal odkládaným restem loňského roku. K návštěvě je nyní nejvyšší čas, výstava potrvá už jen do neděle 9. ledna.
Více než tisícovku obrazů od spousty známých umělců už renovovala Petra Šnokhausová z Alšovy jihočeské galerie. V regionu je jednou z mála výtvarnic, která se restaurování věnuje. Nyní například obnovuje obrazy Jindřicha Štyrského nebo Václava Brožíka.
Nejvyšší soud potvrdil, že originál komiksu zemřelého kreslíře Káji Saudka Muriel a andělé patří dědicům, a nikoliv sběrateli Tomáši Šmídkovi, jehož dovolání odmítl.
Součástí pozvánky na brněnskou výstavu děl dnes již nežijící Ester Krumbachové je nezvykle také upozornění pro alergiky. Výstavními síněmi Domu umění se spolu s návštěvníky procházejí kočky z útulku.
Na některé dárky se vyplatí počkat, obzvlášť když jde o třetí díl dobře započaté knižní série. Soupis výtvarného díla Josefa Čapka, který v roce 2019 začalo vydávat humpolecké kulturní centrum 8smička, je více než jen bibliofilsky vypraveným katalogem se všemi odbornými náležitostmi.
Tvorbu akčního umělce, kurátora a kritika Olafa Hanela od soboty přibližuje pražské Museum Kampa. Výstava potrvá do 27. února. Symbolicky byla zahájena na Den lidských práv, neboť představuje autora, který se pohyboval na pomezí oficiálního, undergroundového a exilového umění.
Galerie Benedikta Rejta v Lounech prověřuje podezření, že má ve sbírce možné padělky. Upozornil na to server iDnes.cz. Falzifikace by se mohla týkat až 65 děl ruské revoluční avantgardy, zakoupených v letech 2014 až 2017. Tehdejší ředitelka nařčení odmítá.
Iva Medka Kopaninského zařazují kritici umění mezi kolážisty, sám o sobě ale tvrdí, že jeho tvorba nevzniká jen nůžkami. Výtvarník, který si kvůli slavné rodině Medků přidal ještě jedno příjmení, vybral ke svým 85. narozeninám pro pražskou Galerii Smečky průřez nejpovedenějších vlastních děl. Na výstavě jsou kromě koláží i jeho asambláže, techniky jako stamp art, plastiky nebo papel picado.
Olomoucká Telegraph Gallery zprovoznila světelnou instalaci Pavla Korbičky nazvanou Space of Perception. Jeho práce jsou vždy vázány na konkrétní prostor, také tento labyrintový koridor vytvořil na míru zdejšímu sálu. K vidění je do 13. února.
Pod barevnými vrstvami Rembrandtova nejslavnějšího obrazu Noční hlídka se skrývá skica, oznámili ve středu restaurátoři a kunsthistorici z nizozemského Rijksmusea. Díky tomu mají lepší ponětí o tom, s jakou vizí renesanční umělec obrovské plátno z roku 1642 vytvářel.
