Ve vietnamské zahradě rostou dýně, papája i malabarský špenát. Kus od jezírka s červenými rybkami kvete perila, bylinka připomínající směs máty a kopřiv. Záhony ústí do klidného dvorku s cihlovými budovami porostlými břečťanem. Nejsme však ve Vietnamu, nýbrž v německém městě Kasselu. A tohle celé je jedno ze stovek děl na přehlídce současného umění Documenta. Potrvá do 25. září.
Obrovská socha psa, kterou vytvořil výtvarník František Skála, nově stojí na náplavce Rašínova nábřeží v Praze. Zvíře navzdory své sedmimetrové délce působí dojmem malého opuštěného tvora se sklopenýma ušima, k vidění zde bude dva týdny. Poté zamíří do Drážďan, kde bude součástí výstavy v rámci tamní České sezony. Oznámil to její kurátor Jiří Fajt, bývalý ředitel pražské Národní galerie.
Po městě maluje kočky v ukrajinských barvách, co chytají rakety do sítě, jinde chrání děti, o kus dál se smějí ruské propagandě. Jsou fenoménem města a odporu. "Běžně mi lidé píší, jak jim zvedly náladu," říká umělec LBWS na lavičce v ukrajinské Oděse. Identitu prozradit nehodlá. I proto, že se bojí o život. "Rusové dělají genocidu, v Chersonu mi mizí přátelé." Chce, aby za něj mluvilo jeho dílo.
Kateřina Illnerová jako první česká ilustrátorka vyhrála soutěž Silent Book Contest na veletrhu v italském Turíně, přitom stále ještě studuje v ateliéru Komiks a ilustrace pro děti na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni. „Kreslím třeba do čtyř hodin do rána. Jako studentka jsem ráda, že o moji práci lidé stojí, ještě neumím říkat ne,” říká.
Bylo mu osmdesát, když v pražském Veletržním paláci na hromadu navršil především filmové kostýmy a obehnal je průhlednými stěnami. Na své tehdejší retrospektivní výstavě Theodor Pištěk vytvořil cosi jako měkce oblou obdobu hory Říp – ostatně kinematografie, které se roky věnoval, má k mýtům nebezpečně blízko.
Umělci ze zemí Evropské unie s hosty z Ukrajiny a Norska přemalovali Lennonovu zeď v Praze. Důvodem je české předsednictví. Kromě nového nátěru chce šéf projektu Pavel Šťastný kopii zdi vytisknout na nafukovací podobiznu, která pak objede několik evropských měst.
Na uměleckých sbírkách si banky dříve zakládaly. Na rozdíl od peněz, zlata či cenných papírů, které se ukrývaly v sejfech, se vzácnými obrazy a sochami mohli kochat i klienti na pobočkách. Postupem času ovšem zájem bank o investice do umění ochladl. Dnes se sbírkou může pochlubit už jen několik málo institucí. Podívejte se, které to jsou a jaké poklady vlastní.
Gertruda Goepfertová-Gruberová se ve 40. letech minulého století mihla českou kulturou jako tajemný meteorit. Její slibně se rozvíjející uměleckou dráhu přerval komunistický puč, po němž musela uprchnout z vlasti. Novým domovem i inspirací se jí stalo Bavorsko.
Martin Salajka povyšuje konvenční dekadenci na osobité umění. Výrazný český expresivní malíř se dočkal své zatím největší samostatné výstavy. Jmenuje se Mimikry, v pražské Ville Pellé potrvá do 2. října a zaujme nejen množstvím velkoformátovými obrazů nabitých energií a hýřících barvami i démonickými motivy, ale především tvůrčí silou.
Galerie Expo 58 Art v pražských Letenských sadech do 2. října hostí komorní výstavu nazvanou Oskar Kokoschka a Ostravsko. Zahrnuje několik děl slavného modernisty a předního expresionistického malíře, který je oblíbený také u sběratelů.
Přes dvě patra vyhlídkové věže Severočeského muzea v Liberci vede nový, 24 metrů vysoký křišťálový žebřík. Vytvořili jej liberečtí bratři Jan Salanský a Ondřej Salanský. "Můžeme ho vnímat v několika rovinách. Jedna je, že příčky žebříku symbolizují šplhání stále výš a výš," říká Jan Salanský.
Výstava nazvaná (Ne)Moc, kterou lze v pražském Centru současného umění Dox vidět do 6. listopadu, vznikala několik let. Fakt, že se koná v době ruské války na Ukrajině, ji dostává do nových, ale naprosto případných souvislostí.
Virginia Oldoiniová byla milenkou císaře Napoleona III. a měla takový sex-appeal, že po ní v šedesátých letech 19. století toužili všichni muži v Paříži. Ona zase toužila po stále nových fotografických portrétech, pro které vymýšlela pózy, kostýmy i celé příběhy. Snímky se zapsaly do historie, jsou ve sbírkách Metropolitního muzea v New Yorku a nyní jsou k vidění i na výstavě v Londýně.
K americkým soudům míří spor, ve kterém hraje hlavní roli ovoce. Kalifornský umělec Joe Morford žaluje svého italského kolegu Maurizia Cattelana za to, že mu údajně ukradl nápad, když stejně jako on přilepil ke zdi banán. Cattelan se nařčení z plagiátorství brání a tvrdí, že na rozdíl od Morforda ve svém díle použil skutečné ovoce.
Nové objekty, kresby i videa Jana Ambrůze nově vystavuje brněnský Dům umění. Šestašedesátiletý představitel současného nefigurativního sochařství a vedoucí ateliéru zdejší Fakulty výtvarných umění Vysokého učení technického představuje své práce po delší odmlce.
Šest zmenšených bytů, které pomyslně reprezentují šest českých sociálních tříd, ukazuje výstava nazvaná Kolemjdoucí. Návštěvníkům domu v pražském Karlíně ukazuje, jak druzí bydlí, čím se zabývají nebo jak se rozhodují.
V pardubickém domě U Jonáše, který spravuje Východočeská galerie, začala výstava autorských knih. Autoři pocházejí ze zemí visegrádské čtyřky, tedy Česka, Slovenska, Polska a Maďarska. Návštěvníci uvidí stovku publikací, jež osmdesátka tvůrců pojala jako umělecká díla.
Národní galerie v zimbabwském Harare poprvé vystavuje ucelenou sbírku maleb starých 70 let. Vytvořili je černošští studenti misijní školy, která v někdejší Rhodesii, ovládané bělošskou menšinou, jako první zavedla povinnou výtvarnou výchovu. Díla byla později rozprodána do zahraničí a místní dosud neměli možnost se s nimi seznámit, píše agentura AP.
„Je to nový nástroj pro umělce, mají plejádu z čeho si vybrat. Mění se to přímo před očima. Vyzkoušet si to může více než milion lidí po celé světě," říká o umělé inteligenci generující umění Jan Tyl, výzkumník z Univerzity Karlovy. „Pokrok v určitých oblastech umělé inteligence je obrovský, dá se to zneužít v propagandě, ale technologie jako takové bych se nebál, nemá důvod nás vymýtit," dodává.
