Přes kamenný železniční viadukt v Kryštofově Údolí jezdí vlaky z Liberce do České Lípy. Pohled na ně je jedním z důvodů, proč se sem před lety přestěhovala malířka Zdena Šafka. "Výhled na ten krásný most z roku 1900 je úžasný zážitek, který jsem mockrát zpracovala," říká umělkyně, jež viadukt znázornila v různých barvách i ročních obdobích.
Procházka po nočním městě může být pro někoho plná strachu, pro jiného velkou inspirací. Mnoho fotografů vyráží po setmění - světlo maluje a mění ve stínech tvary věcí i celý svět. Slyšíte běžně neslyšitelné, vnímáte své pocity a vnitřní hlasy. O tom všem vypráví výstava Nocturno fotografa a fotoeditora Aktuálně.cz Daniela Poláčka. Začíná v úterý 5. září.
S ukázkou ze své hry oslovili na sociálních sítích miliony lidí. Manželé Eva a Lukáš Navrátilovi už osm let tvoří vývojářské studio Attu Games. Mezi jejich pozoruhodné hry patří například plošinovka zasazená do časů středověku Feudal Alloy. Do stejné epochy se podívají hráči i v připravované hře Scarlet Deer Inn, která se zřejmě stane první vyšívanou videohrou na světě.
Vžilo se pro něj označení tiranská pyramida. Brutalistní muzeum postavené koncem 80. let minulého století v centru hlavního města Albánie na počest komunistického diktátora Envera Hodži se teď proměnilo v počítačové školicí středisko pro mladé. Podle agentury Reuters tak malá balkánská země odstranila poslední pozůstatek represivní minulosti.
Ve věku 79 let zemřela výtvarnice a signatářka Charty 77 Juliana Jirousová. Na sociální síti X, dříve Twitteru, o tom informovala Knihovna Václava Havla. Jirousová tvořila zejména obrazy světců. Byla druhou manželkou výtvarného teoretika a kritika, historika umění a básníka českého undergroundu Ivana Martina Jirouse.
Až jako čtyřicetiletý debutoval románem Pan Theodor Mundstock, měl úspěch s Myšmi Natálie Mooshabrové či později zfilmovaným Spalovačem mrtvol. Žil v bytě připomínajícím mauzoleum s vycpaným papouškem, obětavě se staral o matku až do její smrti a po srpnové okupaci vyhověl normalizačnímu režimu. 100. výročí narození spisovatele Ladislava Fukse připomíná výstava v pražském letohrádku Hvězda.
„Nechceme, aby děti přišly a dozvěděly se, že Antonín Dvořák žil tehdy a tehdy, měl rád mašinky a choval holuby. Chceme jim zprostředkovat setkání s hudbou, které si odnesou a zapamatují,“ říká architekt Lukáš Duchek, vedoucí správy a investic pražského Rudolfina, kde sídlí Česká filharmonie a působí Galerie Rudolfinum.
Hned při vstupu návštěvníci pražského Veletržního paláce nově uvidí nad svými hlavami dílo Jakuba Nepraše nazvané Buňka. Dlouhodobá zápůjčka doplňuje stálou expozici umění 20. a 21. století Národní galerie.
Speciální program připravila pražská Galerie Rudolfinum pro návštěvníky aktuální výstavy. V noci z pátku na sobotu zde mohou přenocovat přímo ve výstavním sále. Akce nazvaná Noc s Brianem doprovází zvukovou instalaci hudebníka Briana Ena a umělce Jiřího Příhody, kterou lze jinak vidět až do 24. září. Přenocování má vyzdvihnout její kontemplativní atmosféru.
"O filozofii panují různé předsudky. Že je příliš složitá nebo že lidé, kteří ji dělají, jsou moc chytří. Nic z toho není pravda," říká český fenomenolog Martin Nitsche. V současnosti se zabývá například tématem odolné společnosti. Také připravil přednášku k právě vrcholící výstavě děl Jitky Svobodové, kterou lze vidět už jen do neděle 20. srpna.
Malíř Jan Vytiska prý nikdy nebyl u psychiatra. Kostlivci prorostlí vegetací, oběšenci, červi, vyhřezlé oči i děti s kozími rohy, kteří vykukují z obrazů jeho dosud největší výstavy v pražském Doxu, jsou sugestivním odrazem autorova vnitřního nastavení, nikoli důsledkem arteterapie neboli léčby uměním. Vytiska nicméně zastává názor, že člověk by se svou negativitou měl pracovat, ne ji pohřbívat.
Ukrajinská Národní agentura pro prevenci korupce vytvořila databázi obrazů, soch a dalších uměleckých předmětů, které vlastní nebo v posledních letech vlastnili Rusové, na něž padly sankce Západu. Oligarchům patří více než 300 děl v celkové hodnotě přesahující dvě miliardy dolarů (téměř 44 miliard korun). Podívejte se ve fotogalerii, co mají Rusové ve svých sbírkách.
„Představoval jsem si, že přijedu do orientálního města, kde muži bijí na ulicích ženy,“ popisuje svou první cestu do Srbska čtyřiatřicetiletý historik umění a kurátor Jakub Král. Kromě osobních důvodů mají jeho cesty na Balkán i pracovní výsledek. Například výstavu srbského výtvarníka a performera Dragoljuba Raši Todosijeviče v pražském Domě U Kamenného zvonu.
Od začátku tisíciletí v Litomyšli platí, že když odezní koncerty, stále lze navštívit výstavy. Před 18 lety se Smetanova Litomyšl, druhý nejstarší hudební festival v Česku, rozhodla doplnit program cyklem výtvarného umění. Ten i letos potrvá do konce léta a představuje důvod navíc, proč město navštívit.
Dosud největší retrospektivu děl Lubomíra Přibyla otevřelo pražské Museum Kampa. Potrvá do neděle 5. listopadu. Přibližuje významnou postavu poválečné kultury, dnes šestaosmdesátiletého držitele Ceny Vladimíra Boudníka a mezinárodně uznávaného grafika. S originální kombinací malby a tkalcovství měl už v 60. letech úspěch v zahraničí. Přesto dodnes není znám širší veřejnosti.
Romská prezidentka republiky, generální ředitel České televize nebo ministryně obrany. Putovní výstava organizace Ara Art s názvem Futuroma se zamýšlí nad tím, zda je na to společnost připravená a zda by se vůbec něco změnilo. Teď míří do Libereckého kraje. "V Česku máme nejvyšší funkce zastoupené výhradně monoetnicky a nikdo se nad tím nepozastavuje," říká ředitel organizace David Tišer.
Vytvořil jedno z prvních moderních písem, posunul se od secese k abstraktní malbě a vlasteneckými plakáty povzbuzoval Čechoslováky za obou světových válek, než byl ve věku 70 let zavražděn nacisty. Muzeum československých legií, které v pražské Sokolské ulici provozuje Československá obec legionářská, otevřelo výstavu o Vojtěchu Preissigovi. Typograf, výtvarník a odbojář žil v letech 1873 až 1944.
Galerie Rudolfinum na sebe vzala jednu z možných podob prázdnoty. Neobsazené sály zapadají do konceptu světoznámého britského umělce Briana Ena, který tu ve spolupráci s Jiřím Příhodou vytvořil dílo nazvané Nave. "Dali jsme přednost něčemu, co není vidět, ale je slyšet," říká ředitel pražské instituce Petr Nedoma a kurátor stejnojmenné výstavy. Ta potrvá do 24. září.
Novým ředitelem Uměleckoprůmyslového muzea v Praze bude od 1. listopadu na šest let současný šéf jeho sbírek a výzkumu Radim Vondráček. Ve funkci nahradí Helenu Koenigsmarkovou, která stojí v čele instituce déle než 30 let a končí na vlastní žádost.
