Bob Dylan je známý především jako hudebník a spisovatel. Česká soukromá galerie však ve spolupráci s londýnskou Gallery Halcyon představuje na Staroměstské radnici i jinou tvář držitele Nobelovy ceny. Jeho skici z cest budou až do konce srpna k vidění v Křížové chodbě.
Lukáš Musil alias Musa se proslavil jako tatér. Za sebou má kariéru vrcholového hokejisty a před sebou, jak se zdá, kariéru výtvarníka. V pražském Mánesu bude mít od 7. června prozatím největší výstavu Signatura, na které ukáže svoje práce se zvířecí tematikou.
Skupina výtvarníků pokreslila na pražském Těšnově zeď obřím nápisem Češi nejsou srabi. Reaguje tak na film Smrtihlav o atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.
Velkolepá výstava Františka Skály, která aktuálně probíhá ve Valdštejnské jízdárně, se rozšíří na Malostranské náměstí. 15. června tam až do září začne fungovat Prastánek – na opravdový stánek "přestavěný" 300 let starý dub. Jeho autorem je Skála, o provoz stánku se postará kavárník Ondřej Kobza.
Žáci základních uměleckých škol z celé republiky předvedli své umění ve veřejném prostoru. V úterý 30. května byli v rámci akce ZUŠ Open k vidění všude - na náměstích, nádražích, v parcích i pasážích. A s nimi přední čeští umělci, kteří je přišli podpořit. Patronkou celé akce byla Magdalena Kožená, dorazili i Jura Pavlica z Hradištanu, designér Maxim Velčovský, hudebník Jaroslav Uhlíř nebo tanečník Otto Bubeníček.
V plzeňské galerii Masné krámy je k vidění výstava Obraz a slovo v českém výtvarném umění šedesátých let, která se podrobně věnuje propojení a možné záměně psaného textu a obrazu. Visí tu práce Jiřího Koláře, Běly Kolářové, Václava Boštíka či Václava Havla.
Velkoformátové plátno Šero v pralese od Toyen mělo vyvolávací cenu 14 milionů korun, vydražilo se za více než dvojnásobek.
Plzeňský rodák, grafik, ilustrátor a hudebník Jiří Síva vystavuje v pražské Galerii Hollar šedesát prací, ovlivněných absurdním humorem, láskou k jazzu, vínu, kávě nebo Franzi Kafkovi. Výstavu pojmenovanou Stop Time doplňují autorské knížky s kreslenými vtipy, z nichž mnohé vyšly v zahraničí, a také básničky pro děti Rádio hlásí. Slíva na výstavu zařadil i plakáty k minulým výstavám a dvě CD se svými písničkami - Kup si bicí a Nemysli na to. Výstavě, uspořádané k autorovým letošním sedmdesátinám, vévodí známý lept Chaplina s Monou Lisou, kteří v náručí drží v povijanu zabaleného Mickeyho Mouse. Ten dobře ilustruje Slívovu náklonnost ke kombinování zdánlivě nekombinovatelného.
Kominík a sněhulák, obraz Jindřicha Štýrského, se v neděli prodal na aukci v Praze za 19 milionů korun, včetně aukční přirážky za 23,6 milionů. Je to nový aukční rekord tohoto malíře. Dosud nejdražším Štyrského dílem na tuzemském aukčním trhu byl obraz Maldoror, který se před osmi lety prodal za 11 milionů korun bez aukční přirážky, s ní pak za 12,76 milionu. Ještě další tři díla překročila hranici deseti milionů korun.
Jak vypadají domy, jejichž investor myslel na to, že hezké a funkční bydlení by mělo být dostupné i pro ty, kteří nejsou bohatí? Jak se na našem území vyvíjelo sociální bydlení a jak bychom se mohli inspirovat přístupem Rakušanů nebo Němců? Výstava v pražské Galerii Jaroslava Fragnera Nájemní bydlení/Zapomenutý segment české architektury ukazuje, co všechno v této oblasti Česká republika zvládla a v čem jsou okolní země naopak napřed. Výstavě, založené na fotograficích konkrétních domů a poutavě vyvedeném historickém exkurzu, vévodí vítězný model návrhu architektonického řešení oblasti kolem brněnského hlavního nádraží. Postarali se o něj studenti pěti ateliérů ČVUT.
Fasádu Muzea umění v Olomouci zdobí nejnovější dílo Davida Černého, socha Lupiče v nadživotní velikosti. Do oken muzea šplhá ve výšce osmi metrů a navíc se díky důmyslnému zařízení neustále pohybuje po římse: s lupem se v té nejméně vhodné chvíli zasekla. Sochu muzeum odhalilo při příležitosti olomoucké Muzejní noci.
Také za první světové války se amatérští i profesionální sportovci snažili ve svých disciplínách podávat ty nejlepší výkony. Národní muzeum nyní v památníku na Vítkově otevřelo výstavu Sport za Velké války, která návštěvníkům skrze poháry pro vítěze, sportovní náčiní, ukázky oděvů nebo dobové fotky a filmové záznamy ze sokolských cvičení v československých legiích nabízí pohled na dva zdánlivě nesouvisející fenomény – válku a sport. "Přestože válka způsobila dočasné pozastavení řady sportovních akcí, neznamenala úplné přerušení sportování. Sportovalo se na frontě i v zázemí," říká hlavní kurátor výstavy Jan Lomíček. Výstava poběží do 28. února 2018.
Na střední i na vysoké škole vystudoval produktový design, nejvíc ze všeho ho ale bavila fáze vymýšlení a skicování. Dnes patří Michal Bačák (32) mezi nejvýraznější české ilustrátory. Letos získal cenu Czech Grand Design a je zářným příkladem toho, že ilustrace dávno neznamená jen obrázek v knížce. Jeho přírodou i městem inspirované kresby zdobí obálky časopisů, stěny archeologického muzea nebo porcelán. A jeho srdce má nejraději světy, které si hlava může tak trochu vymyslet.
Brněnské Uměleckoprůmyslové muzeum až do října vystavuje módu, grafický design, fotografie či texty spojené se subkulturami 90. let. Výstavu Kmeny 90, která navazuje na stejnojmennou knihu, kurátorsky připravil raper a výtvarník Vladimir 518. K vidění bude do 1. října.
Výtvarník a hudebník Jaromír Švejdík na sebe v poslední době upozornil hlavně jako spoluautor životopisného komiksu Zátopek. Na svůj nejslavnější kousek, film o nádražákovi Aloisi Nebelovi, dá vzpomenout výstava v pražské Galerii Pro arte. Až do konce června tam jsou k vidění práce, které vytvořil atypickou technikou prořezávaného papíru.
Ve věku 75 let zemřel spisovatel Jiří Kahoun, jehož knihy byly inspirací i pro několik televizních večerníčků, mimo jiné Příběhů včelích medvídků. Informovala o tom v sobotu Česká televize, které spisovatelovo úmrtí potvrdila rodina. Jiří Kahoun se narodil v roce 1942 v Praze. Po absolvování oboru umělecké zpracování kovů a kamenů na střední průmyslové škole pracoval v různých profesích, například jako traktorista, kameník, zedník nebo výtvarník. Po celou dobu se ale věnoval psaní. Na svém kontě má několik desítek knih, k nimž vedle Příběhů včelích medvídků patří knihy O mašinkách - Pohádky na kolejích, O létajících strojích - Pohádky z povětří nebo Pro zvědavá ouška.
Britské Victoria & Albert Museum otevře výstavu, která se ohlíží za padesáti lety britské kapely Pink Floyd. K vidění tu bude přes 350 předmětů včetně hudebních nástrojů kapely, obalů alb, plakátů, nejrůznějších propriet a náčrtků slavných skladeb. Výstava navazuje na obdobný projekt věnovaný v roce 2013 Davidu Bowiemu. Podle organizátorů se jedná o největší poctou "Floydům" v historii.
Ilona Polanská a Lukáš Tomek, spíše známější jako ilustrátorské duo Tomski & Polanski, jsou nejen výbornými ilustrátory, ale i zapálenými cyklisty. Jsou známí díky svým ilustracím v novinách, časopisech i knihách a v jejich tvorbě se velmi často vyskytuje i jejich záliba – cyklistika. Nápadů mají tolik, že by jim to vystačilo na několik životů. Jejich práci mimo jiné ocenil i Eurosport, který si od nich objednal ilustrace k závodu Paříž–Roubaix.
Od 9. května bude v budově 2. lékařské fakulty v Plzeňské ulici v Praze k vidění výstava Sexposed, která zpracovává téma lidské sexuality, tělesnosti a nemoci, zejména HIV. Záměrem organizátorů z umělecké platformy Artedu je na univerzitní půdě rozpoutat smysluplnou diskusi napříč generacemi a sociálními skupinami a konfrontovat publikum nejen s lehkovážností, s níž lidé přistupují k sexu, ale také s problémy sociálního vyloučení a stigmatizace HIV pozitivních pacientů. Výstava, na níž budou k vidění práce mladých výtvarníků nejrůznějších rukopisů, se v říjnu představí v Olomouci a v listopadu v Brně.
Na domě v britském přístavu Dover se před dvěma dny objevila instalace, za kterou stojí vizuální umělec Banksy. Muž na žebříku odstraňující jednu z hvězd evropské vlajky znázorňuje odchod Britů z Evropské unie a je prvním umělcovým oficiálním komentářem Brexitu. Dílo Banksy umístil tak, aby mělo dobrý "výhled" na celý přístav - hlavní turistickou i obchodní spojku mezi Anglií a zbytkem Evropy. Banksy je svými glosami společenského a politického dění proslulý. Jeho posledním zásahem do veřejného prostoru bylo otevření hotelových pokojů v Betlémě s výhledem do zdi. Akce měla připomenout, že před sto lety se Palestina stala mandátním územím Velké Británie, která území "dovedla k chaosu".
