Většina z nás o tom jen sní - o domě v přírodě a výhledech na kopce, kde se rozprostírá les a den začíná zpěvem ptáků. Jana Vávrová u snění nezůstala a po třech letech pátrání si své přání splnila. Milovnice všeho, co kvete a voní, si společně se svým partnerem vlastníma rukama postavila vysněný domov "Na Kopečku". V místě, kde lidé respektují přírodu a tradice.
Přemýšleli jste někdy, kam byste se uchýlili v případě, že by svět začal kolabovat? Ať už vás láká život mimo civilizační ruch, nebo hledáte bezpečné a soběstačné místo pro celou rodinu, coloradský dům ve tvaru pyramidy může být přesně to, co hledáte.
Míša a Jindra Lázňovští začínali po revoluci coby majitelé zverimexu, pak si pořídili hotel na Šumavě a když byli unavení, koupili jednosměrnou letenku a přestěhovali se na Bali, kde rozjeli vlastní ubytování. "Sbalil jsem si pár triček a knížku o Václavu Havlovi," vzpomíná Jindra s tím, že první měsíc na místě byl úsměvný - ať už šlo o jazykovou bariéru nebo shánění brambor na salát na Vánoce.
Na jihovýchodním svahu pražského Barrandova, kde kličkujete mezi elegantními vilami, stojí dům, kterému se říkávalo Indiánská loď. Před sedmi lety se vila znovuzrodila, a to díky citlivé rekonstrukci spojující minulost, přítomnost i budoucnost. A není divu, že její tvary evokující trup velké dřevěné lodi plující krajinou i po téměř devadesáti letech dokážou okouzlit každého, kdo projde kolem.
Prostor před Průmyslovým palácem čeká zásadní proměna. Architektonické studio Perspektiv odhalilo návrh revitalizace a vypadá to, že Výstaviště Praha a jeho okolí do budoucna nabídne nejen krásu a historický odkaz, ale i komfort, funkčnost a udržitelnost v souladu s potřebami dnešní doby.
Holly Metcalfeová učinila odvážný krok: odmítla profesionály a svépomocí předělala vlastní zahradu, kde si nyní neužívá jen ona, ale i její milované děti. Díky odvaze svobodná maminka ušetřila statisíce, prověřila znalosti umělé inteligence i vlastní zručnost a stala se inspirací.
Česko míří do první ligy udržitelné architektury. Nová centrála Lesů ČR v Hradci Králové se stane největší dřevěnou budovou v zemi - a možná i symbolem proměny celé stavební kultury.
Uprostřed husté městské zástavby Tokia, kde domy bojují o prostor a soukromí je často luxusem, se tyčí objekt připomínající spíše uměleckou instalaci než domov. Skleněný dům japonského architekta Sou Fujimota působí jako zjevení. Bez soukromí, na které jsme zvyklí. A přesto má tato skleněná stavba duši i funkci.
Na okraji malé vesnice Zadní Arnoštov stojí dům, který si pamatuje víc než jen jednu epochu. V 17. století tu bývala usedlost, která se později dočkala přestavby na sýpku. A pak zůstala stát – prázdná a zpustošená. I tak působivá. Při její rekonstrukci tak bylo jasné, že je nutné přijmout jeho minulost – a pracovat s ní. Nyní stavba nabízí víc než místo k přespání.
Když Zuzana Kaščáková poprvé spatřila svůj nynější dům, okamžitě věděla, že tady našla domov. A to i přesto, že nešlo o novostavbu, ani opravenou nemovitost připravenou k nastěhování. Naopak. Čekala ji kompletní rekonstrukce venkovského stavení. A tak do koupě šla s vědomím, že nepůjde o jednoduchý projekt. Právě v tom spočívala jeho hodnota a dnes už dva roky žije ve skvostu jménem "Ruinička".
Uprostřed betonu, skla a rovných linií moderních staveb existuje svět, kde má prostor svou duši a střecha může být spletená ze slámy. Architekt Oldřich Hozman do něj zve každého, kdo hledá víc než jen "obytnou jednotku". Ve svém ateliéru, ale i na pozemcích Česka nebo třeba Švýcarska, tvoří architekturu, která vyrůstá z přírody. Jednoduše organická architektura.
Neměla peníze na cihly, a tak improvizovala. Maria Ponceová, seniorka z malé vesnice El Borbollón v Salvadoru, si kvůli finanční tísni postavila dům tak, jak by to napadlo jen málokoho – z tisíců prázdných plastových lahví. A místo provizoria vytvořila místo, které lidé dodnes obdivují jako oázu klidu, tvořivosti a odvahy.
Tři měsíce. Tolik chybělo investigativnímu novináři Jánu Kuciakovi a jeho snoubence Martině Kušnírové do dne, kdy si měli říct své "ano". Svatbu plánovali na 5. května 2018 v obci Gregorovce nedaleko Prešova. Osud však rozhodl jinak – v únoru téhož roku byli oba zavražděni ve svém domě nájemným vrahem. Jejich smrt otřásla nejen Slovenskem a probudila v lidech touhu po spravedlnosti.
Začalo to jako klukovský sen. “S kamarády jsme stavěli bunkry v lese. V zimě nám tam ale bylo chladno, takže jsem dlouho snil o tom, že jednou postavím domeček, kde se budeme moci scházet v jakémkoliv počasí,” říká Radek Pospíšil. Svůj sen si splnil. V šestnácti letech postavil první tiny house. Z introvertního kutila se tak během pár let stal člověk, o jehož domečky mají zájem tisíce lidí.
Když mladá rodina zdědila prvorepublikový byt na Letné, byla to nejen pro rodiče, ale i architekty příležitost a výzva. Místo s noblesní minulostí potřebovalo nový začátek jako sůl. Díky citlivé rekonstrukci se z původního 3+1 s temnými chodbami stal otevřený a světlý domov, který spojuje minulost s přítomností v každém detailu.
Stavba 300 metrů dlouhého úseku dálnice D11 u Trutnova, kde byla zjištěna zvýšená přírodní radiace, zatím bude stát. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) musí vyřešit, jak naloží s popílkem v trase stavby, který má zvýšenou radioaktivitu. Lidem na místě stavby nebezpečí nehrozí. Termín dokončení celého úseku dálnice o délce 21 kilometrů v roce 2028 ohrožen není.
Jestli půjde všechno dobře, za osm let se tudy podle nejnovějších prodloužených termínů budou po kolejích prohánět soupravy automatizovaného metra D. Teď se to ale v podzemí mezi budoucími stanicemi Pankrác a Olbrachtova hemží dělníky a stroji. A od uplynulé soboty do pondělka i zástupy návštěvníků. V naší galerii si můžete útroby budoucí podzemky projít i vy.
Snad všechny diváky, kteří koukali na seriál Flintstoneovi, musely fascinovat jedinečné kamenné domy rodin žijících v městečku Bedrock. Některé tento seriál pravděpodobně ovlivnil natolik, že si vytvořili domov v podobném duchu. Prohlédněte si snímky dvou amerických skvostů, ve kterých prim hraje kámen a kde by se z fleku mohl natočit další film o rodinách Freda Flintstona a Barneyho Rubbla.
Přestože věže archivního areálu na Chodovci měly symbolizovat bránu, mnohým spíš připomínají pastelky. Část interiéru působí jako vězení či nemocnice. Málokdo by tak hádal, že se uvnitř ukrývají poklady – třeba historické listiny, obří mapy či cenné medaile. A aby zvláštností nebylo málo, jde o místo, kde se s tichým nepřítelem bojuje smrtelně nebezpečný plynem.
Na první pohled působí jako obyčejná budova u cyklostezky na Libeňském ostrově, jde však o místo s mimořádně bohatou historií. Zprvu nenápadný sochařský ateliér z roku 1930 od architekta Otakara Novotného byl postaven kvůli jedné soše. Zároveň ustál povodně, stavební plány i změny režimů, ale hlavně – přežil, přestože měl být dávno zbořen.
