


Karlovy Vary mají po desítkách let důstojné nádraží. Hrůzu vystřídal futurismus
Stavba začala zbořením původní budovy, která byla jako vstupní brána do největšího lázeňského města Česka naprosto nevyhovující.



Stavba začala zbořením původní budovy, která byla jako vstupní brána do největšího lázeňského města Česka naprosto nevyhovující.



Nebýt zarputilosti karlovarského aktivisty Jiřího Kotka, tak by se o zmanipulované soutěži na výstavbu KV Areny asi nikdo nedozvěděl. Právě on totiž přišel na nesrovnalosti se zakázkou a objevil i video z průběhu losování. V něm je vidět, jak se losující usilovně snaží - více než půl minuty - z plechového kýble vybrat ten správný lístek s názvem firmy Syner. Video si v krátké době pustilo více než 300 tisíc lidí a až na jeho základě Úřad pro ochranu hospodářské soutěže označil soutěž za neplatnou a udělil městu půlmilionovou pokutu. Sám Kotek je nyní opoziční zastupitel za Alternativu a loni dostal za svoje aktivity Cenu odvahy od Nadačního fondu proti korupci.



Norské úřady schválily výstavbu tunelu pro lodě. Ten by měl vést skrz skálu na poloostrově Stad na severozápadě země. Tunel, do kterého se vejdou nákladní lodě, bude dlouhý 1,7 kilometru. Tunel se staví hlavně kvůli bezpečnosti. V oblasti je během roku více než sto bouřkových dní. Udržet správný kurz lodi za bouře bývá velice obtížné i pro zkušenou posádku. Znalci tvrdí, že na mořském dně kolem poloostrova Stadu spočívá 56 lodních vraků. Stavba ale i zkrátí námořní cestu mezi městy Bergen a Ålesund. Tunel přijde na 2,3 miliardy norských korun, v přepočtu téměř 7 miliard českých korun.



Mluví se o tom, že máme "nedokonalé zákony". Ale "dokonalý zákon" je nesmysl, nic takového neexistuje.



Jak vypadá poslední kus dálnice D8, vedoucí skrz České středohoří, těsně před otevřením? Ředitelství silnic a dálnic sezvalo novináře, aby se přišli přesvědčit, že vše probíhá, jak má. Jsme přitom šestnáct let po prvním termínu dokončení a 10 dní před zatím posledním termínem, který už se snad nepohne. Jako kdysi svahy v okolí.



Dálnici přes CHKO České středohoří otevřou 17. prosince - leda by odjela do údolí Labe. Velký sesuv, který zatarasil dálnici, je odvezen a dvě stě metrů dálnice znova postaveno.



Je jen málo českých architektů, kteří by tak silně rozdělovali laickou i odbornou veřejnost jako Patrik Kotas, autor podoby několika stanic i vozů pražského metra, tramvajové tratě na Barrandov či dalších dopravních staveb. Na jedné straně vyzdvihovaný a oceňovaný autor je zároveň odborníky a oponenty považovaný za představitele pokleslé a podprůměrné architektury. "Česká architektura je bohužel plná závisti, nepřejícnosti a nepřátelství zejména na úrovni osobních i profesních vztahů," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz známý český architekt Patrik Kotas. U ikonické stavby barrandovské tratě připouští, že selhal.



Bývalý šéf investic hlavního města Jan Beránek zadal bez soutěže třicetimilionovou zakázku na roztřídění fakturovaných prací za Blanku – takzvanou kategorizaci. Nyní mu hrozí za porušení povinnosti při správě cizího majetku a porušení předpisů hospodářské soutěže osm let vězení. Podle žalobce zadal zakázku neoprávněně a navíc zbytečně – tyto práce prý měla dělat společnost IDS, kterou si město již dříve najalo jako správce stavby.



V Dubaji začala před několika dny stavba nejvyšší věže na světě. Navrhl ji španělsko-švýcarský architekt Santiago Calatrava Valls a dokončena má být v roce 2020. Bude o 100 metrů vyšší než Burdž Chalífa (828 metrů). Podívejte se, jaké stavby nechá za sebou. Bude mezi nimi Tokyo Sky Tree nebo třeba Šanghajská věž.



Díky novince by se mohl lépe orientovat i stát při výběru míst, kde bude zřizovat například nové průmyslové zóny.



Vláda souhlasí se vznikem zákona, který má projektantům a zhotovitelům staveb přinést lepší informace a možnost kontroly. Současný systém několika právních předpisů je složitý a mnohdy nepřehledný.



Rakousko začalo u města Nickelsdorf budovat základy pro plot, který by měl sloužit k zastavení migrantů, kteří by do země přicházeli z Maďarska. Informovala o tom agentura Reuters. Země ale zatím stále nerozhodla, zda nakonec ke stavbě přistoupí. V místech rakousko-maďarské hranice, kde by měl plot vzniknout, loni na podzim přicházely do Rakouska stovky tisíc migrantů po balkánské cestě. Vídeň, která se zpočátku stavěla k příchodu uprchlíků vstřícně, nyní podporuje přísnější ochranu hranic. Za letošní rok do konce srpna zatím podalo v Rakousku žádost o azyl 26 400 lidí. Země stanovila horní hranici 37 500 žadatelů o azyl, nad kterou už nebude nikoho přijímat.



Práce na obnově Barrandovských teras, které začaly na jaře, se zastavily. Investor Michalis Dzikos ale slibuje, že na pokračování stavby intenzivně pracuje. Vedle zrekonstruované funkcionalistické restaurace plánuje vybudovat také moderní apartmánový komplex od oceňovaného brněnského studia Kuba – Pilař. Souhlas památkářů už Dzikos má, podle jejich pražského ředitele Ondřeje Šefců by bez výstavby hotelu došlo k znovuotevření teras jen těžko. Naději na kvalitní obnovu památky dává i to, že Dzikos má za sebou řadu úspěšných rekonstrukcí, které si díky citlivému provedení památkáři chválí.



Írán v sobotu zahájil výstavbu další jaderné elektrárny. Stavba by měla trvat deset let a podle íránské státní televize je do projektu zapojeno Rusko. Írán má první jadernou elektrárnu v Búšehru. V provozu je od roku 2011 a také s jejím dokončením pomáhalo Rusko. Za dva roky pak začne stavba další elektrárny. Projekt za deset miliard dolarů (240 miliard korun) má umožnit výrobu 1057 megawattů elektřiny. Výstavba nové elektrárny je prvním projektem od loňska, kdy se šesti velmocím podařilo uzavřít s Íránem dohodu o jaderném programu. Vyjednávání trvala několik let a měla vyjasnit podezření, že Írán usiluje o jadernou zbraň. Teherán trval na tom, že vyvíjí výhradně mírovou technologii.



Stavební produkce se meziročně snížila o 16,3 procenta. Ubylo staveb nových bytů, přibylo naopak stavebních povolení a dokončených bytů.



Středočeský Kraj a Praha trvají na co nejrychlejším zahájení dostavby Pražského okruhu. co nejrychlejším zahájení stavby. Hejtman Miloš Petera se dohodl s náměstkem pražské primátorky Petrem Dolínkem, že se v této věci obrátí na ministra dopravy Ťoka. Situaci komplikuje vyřazení dostavby silničního okruhu mezi dálnicí D1 a Běchovicemi byla vyřazena ze seznamu projektů, které mají získat ve zrychleném řízení stanovisko EIA.



Projektovou dokumentaci pro novou trasu metra D zpracuje společnost Metroprojekt, materiál vyjde na 440 milionů bez DPH. Vyplývá to z údajů zveřejněných ve věstníku veřejných zakázek. Stejná firma projektovala i nové stanice metra A do Motola, které cestujícím slouží od loňského roku. Metro D spojí centrum Prahy s jižní částí města. Projektanti náklady předběžně odhadují na zhruba 50 miliard korun. První část by měla být dokončena do konce roku 2022. Zda bude předpokládaný termín dodržen, ale není jasné. Roky plánovanou výstavbu totiž komplikují výkupy pozemků. Trasa metra D povede z Náměstí Míru do Písnice. Dohromady jde o deset nových stanic. Na nové lince budou jezdit vlaky bez řidiče.



Ruský podnikatel plánuje unikátní stěhování zámečku z roku 1910, přesune jej kámen po kameni jinam. Hledá místo v okolí Českého ráje, ideální by ale podle podnikatelky, která ho zastupuje, bylo zůstat v Jablonci nad Nisou. Zatím čeká, až ministerstvo kultury rozhodne, zda se jedná o kulturní památku nebo ne.



Slovenský miliardář Milan Fiľo se k vlastnictví nemovitosti nechtěl oficiálně přiznat. Areál loni koupila od státu za 790 milionů korun společnost Lagerris, za kterou ale vystupovali právníci. Dražbu objektu vyhlásil Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Zúčastnili se jen tři zájemci, Lagerris ji získal za vyhlašovací cenu.



Už v 50. letech byly kulturními památkami běžně prohlašovány funkcionalistické stavby, tenkrát staré jen 20 let. Tehdejší památkáři byli paradoxně progresivnější než ti současní. V roce 2007 byl kulturní památkou prohlášen obchodní dům Máj, od té doby počet památek z doby poválečné v Česku nevzrůstá. Naopak, v posledních letech se hodně bourá. Poválečná architektura si ale podle historiků architektury Petra Vorlíka, Kláry Mergerové a Kláry Brůhové zaslouží uznání. "Architektura je odrazem své doby a společenské atmosféry, která v ní vládne. Často vznikají ty nejlepší stavby právě v době, kdy je potřeba vzdorovat. Socialismus vlastně lidi popíchnul," tvrdí.