Moderátorka Michaela Jílková, dokumentarista Vít Klusák a hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Jejich pohled na svět i dnešní společnost diváky nejvíce zaujal, a proto jsme se nimi rozhodli oslavit prvních 100 dní nového rozhovorového pořadu Aktuálně.cz Spotlight. Je dnešní společnost opravdu tak rezignovaná, jak slýcháme? Co s tím? A mají na současné krize politici dostatečný recept?
"Máme nárok být vyčerpaní. Zažili jsme covid, do toho přišla válka a růst cen. To všechno nás znejistilo a strašně vyčerpávalo," říká ekonomka Helena Horská, která byla jedním z hostů debaty 100 dní Spotlightu. Zatímco lidé podle ní nedávné krize zvládli dobře, stát udělal řadu chyb a chybuje dál i v plánech na šetření veřejných peněz. Jak? A proč stát občanům nepomáhá tak, jak by měl?
“Ve společnosti je velmi cítit deziluze, jak se s lidmi příliš nekomunikuje. I ta nynější vláda to velmi zanedbává, protože se možná daleko víc soustředí na práci, ale to já jako občan nemohu tušit,” hodnotí dokumentarista Vít Klusák, který byl jedním z hostů debaty 100 dní Spotlightu. Jak moc dnes ještě myslí na Andreje Babiše, o kterém točil? A jak mluvit s lidmi, kteří podléhají dezinformacím?
"Lidi trápí veliká spousta věcí, samozřejmě inflace, energie, mají strašný stres a na mě působí ta dnešní společnost jako velice ustaraná, a dokonce až rezignovaná," popisuje, jak vnímá současné Česko moderátorka Michaela Jílková, která byla jedním z hostů debaty ke 100 dnům Spotlightu. Proč jsou podle ní politici čím dál horší? A proč by mělo být v médiích vidět více emocí?
Je zásadní uvědomit si, jaký v Rusku panuje absolutní právní a politický nihilismus, říká rusista Tomáš Glanc k povstání Wagnerovy armády minulý víkend. Podle něj je jednání vůdce wagnerovců Jevgenije Prigožina důkazem, že se pohybujeme ve světě organizované kriminality.
"Sice neznám všechny světové filmové hvězdy, ale ty, které přijely na filmový festival do Karlových Varů, s těmi vždy byla velice příjemná spolupráce," popisuje tlumočnice Helena Koutná, která hollywoodským hvězdám překládá na karlovarském festivalu už více než dvacet let. Vážně se nikdy nesetkala s hvězdnými manýry? Z jakého jazyka se překládá nejhůře? A proč ji nejvíce potěšil Antonio Banderas?
Co je na Istanbulské úmluvě špatně? “Třeba to, že o ní mluvíme takhle strašně dlouho a rozviřuje veškeré vody veřejného mínění. Její preambule obsahuje zbytečně ideologické termíny. Třeba slovo gender, to v právním řádu nemáme a takhle se tam dostane,” tvrdí ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Proč je to špatně? A jak se staví k manželství pro všechny a co říká na kritiku Pirátů?
"Pravděpodobně nikdy nešlo o dobývání Kremlu. To je taková pohádka jako z akčního filmu, která je nerealistická," popisuje rusista Tomáš Glanc, co se stalo o víkendu v Rusku. Povstání Wagnerovy armády a jejího šéfa Jevgenije Prigožina nakonec do Moskvy nedošlo, ale následky rozhodně zanechá. Jaké? A jak se k situaci postaví Vladimir Putin? V jakém stavu je teď jeho Rusko?
"Děti tvrdí, že přes 80 procent z nich tráví v online prostředí a s mobilem více času, než samy chtějí. Mnoho z nich navíc popisuje, že rodiče s nimi o online prostředí nemluví," říká ředitelka Nevypusť duši Barbora Pšenicová. Nejen internet a sociální sítě mají podle ní vliv na to, že mezi žáky a studenty roste počet těch, kteří mají duševní potíže. Co stojí za jejich potížemi a jak je řešit?
“Kde zaostáváme? My nejsme schopni se o ten veřejný prostor starat, nejsme schopni ho opečovávat, čistit, opravovat, měnit defekty,” kritizuje architekt Adam Gebrian přístup Čechů k veřejnému prostoru. Hlavní problém podle něj je, že nejsme zvyklí trávit tolik času "venku". Čím je to způsobené? A co by se muselo v českých městech změnit, aby spolu mohli chodci, řidiči a cyklisti žít v souladu?
"Obecně klademe zejména na lidi ve veřejném prostoru nároky, které podle mě už nejsou udržitelné nebo splnitelné. Paradoxně bych řekl, že nároky klademe pořád výš a výš," říká šéfredaktor týdeníku Respekt Erik Tabery k tomu, že slovenská prezidentka Zuzana Čaputová oznámila, že už znovu nebude kandidovat. Co to znamená pro slovenskou demokracii? V jakém je stavu a co to znamená i pro Česko?
"Pokud by byly teploty v Česku srovnatelné s jižními státy a trvaly by měsíc nebo dva, brzy možná budeme potřebovat siesty, které jim tolik závidíme," říká vědkyně z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd Hana Hanzlíková s tím, že vysoké teploty mohou ovlivnit naše zdraví a je třeba v nich omezit fyzickou aktivitu. Podle ní už Česko téhle hranice jednou dosáhlo. Jak jsme na růst teplot připraveni?
"Jestli covid vznikl v laboratoři? Na to doteď nemáme jasnou odpověď. Co se někdy zdá dezinformací, se může ukázat jako pravda. Ale nepopírám, že je tady mnoho dezinformátorů a mnoho lidí náchylných ke konzumaci dezinformací," říká poradce vlády pro bezpečnost Tomáš Pojar. Jak moc Česko dezinformace naleptávají? A jak je na tom dnes zahraniční politika?
“Tam se nečeká nějaká bujará radost. Nic takového není. Čeká vás ještě dlouhý sestup dolů. Je hotovo, až když sejdete,” popisuje pocity po zdolání himálajského vrcholu Sura Peak horolezec Marek Holeček. Dobýt horu severozápadní cestou, jak to udělal on a jeho spolulezec Matěj Bernát, zatím nikdo nedokázal. Jakou roli hraje v horách lidské ego a jak vnímá život "tam na zemi"?
"Selháváme v prosazování práva. Kdybychom právo, které máme, důsledně prosazovali, tak by případů jeho porušování bylo mnohem méně," říká nově jmenovaný ústavní soudce Josef Baxa. Podle něj je snadnější vymýšlet nové normy a zákony než trestat porušování těch starých. I proto mají podle něj lidé neúctu k právu. Co s tím? Jaké výzvy čekají Ústavní soud? A jak je na tom svoboda slova v Česku?
"Kulturní války jsou důkazem toho, že se lidé ve snaze dobrat se nějakého smyslu snaží vytvářet zkratky. Jsou to vlastně zkratkovitá řešení problémů, které nemají jednoduchá řešení," říká právník a sociolog Jiří Přibáň s tím, že kulturní války mohou být pro společnost prospěšné. V čem? A jakou hodnotu dnes mají kategorie dobra a zla? Kudy dnes kráčí demokracie v našem regionu?
Reportérka týdeníku Respekt Ivana Svobodová říká, že co se týče dezinformací, slyšela nejvyhrocenější příběhy na Ukrajině, která čelí ruské agresi. "Ukrajincům nevěří příbuzní v Rusku, že to video jejich zničeného domu, vedle kterého zakopali zabité sousedy, nezfalšovali nebo jim ho někdo nepodstrčil," říká u příležitost publikace rozsáhlého projektu Aktuálně.cz My a dezinformace.
Ukrajinci mají kapacity udeřit v Luhansku nebo v Doněcku, což by znamenalo osvobození výrazné části území, případně nějaké větší městské aglomerace. "Takovýto úspěch by v Rusku nepochybně vyvolal velmi silné vnitřní napětí a pochopitelně by mohl oslabit stávající režim, což je bezpochyby věc, s níž Ukrajinci počítají," upozorňuje bezpečnostní analytik Otakar Foltýn.
Podle nového ředitele České televize Jana Součka by detektivky typu Místo činu neměla veřejnoprávní televize vyrábět. "Nemají originální námět, formu zpracování ani to není zasazeno do nějakého specifického kontextu. To Případy prvního oddělení jsou dneska už vlastně legendární formát," naznačuje své preference v programu.
Pro Vojtěcha Dyka je strmě rostoucí populace lidí na planetě jednou z hlavních příčin, proč podle něj nadvládu ve společnosti snáze přebírají jedinci s psychopatickými sklony. "Kvůli sociálním sítím a podobným platformám, na kterých sdělíte jakýkoliv, třeba i nepodložený názor, dokážete během chvilky zblbnout davy. Je to mnohem jednodušší a nebezpečnější," říká v rozhovoru s Lindou Bartošovou.
