"Republikáni to v podstatě pojali tak, že za smrt Charlieho Kirka mohou všichni jejich protivníci – kolektivně. A že teď je čas po nich jít," říká k vražednému útoku na konzervativního aktivistu komentátor týdeníku Echo Martin Weiss.
Zatímco dřív volil stranu, pro kterou připravoval kampaň, dnes se jako mnoho dalších teprve rozhoduje, komu svůj hlas odevzdá, přiznává marketér Marek Prchal. "Udělám to tak, že se rozhodnu na poslední chvíli, což dělá většina voličů," říká.
Letošní předvolební kampaň působí, jako by všichni tušili, jak to dopadne, uvažuje politický komentátor Jindřich Šídlo. "V jednu chvíli to vypadalo, že se Spolu smířilo s tím, že už to nemůže dopadnout jinak než špatně," hodnotí.
Lidem, kteří třeba nemají úplně vyhraněné názory na Ukrajinu, se snažím vysvětlovat, proč je i pro Česko důležité ji podporovat, říká někdejší tiskový mluvčí exprezidenta Zemana Jiří Ovčáček. "Pro nás je důležité už z hlediska duchovní, historické a kulturní propojenosti s Ukrajinou na ni nezapomínat."
"Zklamaní voliči koalice SPOLU by měli uchopit rozum do hrsti a zvážit, co znamená jejich případná neúčast ve volbách – ta situace nebude lepší, ale horší,“ apeluje před sněmovními volbami někdejší premiér České republiky Petr Nečas.
Jsou dva lidé, kteří zásadně přispěli k tomu, aby Evropané konečně začali investovat do obrany tak, jak mají: Vladimir Putin a Donald Trump, konstatuje bývalý ředitel sekce pro obranu, politiku a strategii na ministerstvu obrany Jan Jireš. Naznačuje přitom, že desítky let zanedbávání této oblasti nejdou smazat lusknutím prstu.
"Měli bychom si přiznat, že Green Deal ve své podstatě není o ekologii a životním prostředí. Je to prostě o přerozdělování. Je to náboženství, je to ideologie," tvrdí poslanec za ODS a člen výboru pro energetiku Václav Král, který je od roku 2017 také předsedou představenstva Teplárny České Budějovice.
Žádný plán ještě neexistuje, ale na různých scénářích se pracuje, říká poradce vlády pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Evropští vojáci by ale v případě vyslání na Ukrajinu určitě nezamířili na linii dotyku. Mohou nicméně cvičit Ukrajince nebo hlídat ukrajinský vzdušný prostor. Ukrajina ale především musí být silná a schopná se bránit sama - se západní podporou.
Evropští vojáci by v případě vyslání na Ukrajinu určitě nezamířili na linii dotyku, kde přímo proti sobě stojí znepřátelené armády. Podle poradce vlády pro národní bezpečnost Tomáše Pojara tam Ukrajinci žádné takové vojáky ani nechtějí, protože vědí, že by se na ně nemohli spolehnout.
"Co bychom řekli matkám těch, kteří tu padli?" ptá se Ruslan, 46letý voják, který žil a pracoval v České republice, ale vrátil se na Ukrajinu bojovat. Se svou jednotkou rozvědky 10. horské brigády má jasno - když se dozvěděli o Putinově požadavku, aby Ukrajina odevzdala Rusku neokupovanou část Donbasu, postavili se všichni proti.
Setkání Trumpa s Putinem splní podle bývalého velvyslance u NATO Jakuba Landovského spíše očekávání Rusů: "Putin se vylomil z mezinárodní izolace a legitimizuje svůj režim."
Ruské zpravodajské služby se přizpůsobily 21. století přesunem operací do kyberprostoru a masivním využíváním outsourcingu. Jejich cílem je destabilizace evropských společností. A to za každou cenu, varuje ve Spotlightu bývalý zpravodajský důstojník Jan Paďourek.
Architekt Radovan Chládek studoval po roce 2000 v Rusku. "Byla to asi nejlepší možná doba, kdy jsem tam mohl být, protože Petrohrad slavil 300 let založení a byla to jedna velká párty. Kontinuálně jsem si tvořil představy o tom, jak spojím svou profesní kariéru s prací v Rusku. Ale pak přišla Gruzie, Krym...“
Český novinář vietnamského původu Viet Tran si mentálně připadá víc jako Čech než jako Vietnamec. "K vietnamským kořenům jsem se nikdy moc nehlásil, minimálně do vysoké školy ne. Bylo to pro mě něco nepřirozeného. Chtěl jsem se integrovat do české společnosti," říká.
Aktuálně je systém emisních povolenek nastaven tak, aby k drastickému navyšování cen nedošlo, říká někdejší zpravodaj ČTK a bývalý zaměstnanec Evropské komise Karel Barták. Pojistky jsou platné do roku 2030, později by mohlo dojít k nárůstu cen. "U benzinu o nějaké dvě až čtyři koruny, u nafty kolem čtyř korun a třípokojového bytu na vytápění asi o 2500 korun ročně," předpovídá.
Pokles porodnosti je dlouhodobý celosvětový trend. V České republice ale v posledních letech nastal naprosto bezprecedentní propad, konstatuje demografka Dana Hamplová. "V roce 2021 jsme v Evropě byli v podstatě na špici v úhrnné plodnosti - rodilo se v průměru něco přes 1,8 dítěte na ženu. A najednou jsme klesli na 1,37."
"Z Gazy jsem odjížděl před rokem rozčarován z toho, že se úplně rozpadly jistoty o existující síle ve světě, která může takovou formu bezpráví zastavit," popsal situaci v místě farmaceut Stanislav Havlíček z neziskové organizace Lékaři bez hranic v pořadu Spotlight.
Jestli bitcoinová aféra ublíží ODS a celé koalici Spolu u voličů, se podle předsedy poslaneckého klubu občanských demokratů Marka Bendy ukáže v následujících týdnech a měsících. "Je to (bitcoiny) dar pro ministerstvo spravedlnosti. Dobře, možná z nějakých pochybných zdrojů, ale není to o tom, že by někdo něco ukradl,“ hájí Pavla Blažka s tím, že z podstaty nelze mluvit o korupci.
Skutečnost, že kolem sebe v roce 1938 mělo Československo s výjimkou 113kilometrové hranice s Rumunskem samé nepřátelské státy, je výsledkem Benešovy zahraniční politiky, konstatuje bývalý český premiér Petr Pithart.
Dřív Češi podle průzkumů preferovali za sousedy Rusy před Ukrajinci. „Po zahájení války se preference obrátily,“ shrnuje socioložka z agentury STEM Kateřina Duspivová. Zajímavou proměnou v čase podle ní v minulosti prošlo i naše vnímání Vietnamců.
