Jedni ji milovali, druzí nenáviděli. Německá krasobruslařka Katarina Wittová dodnes vyvolává spoustu kontroverze. Stále neskrývá úctu k NDR, její spis tajné služby Stasi obsahuje přes 3000 stran a stala se hvězdou časopisu Playboy. Ve středu slaví 60. narozeniny.
Italská prokuratura začala v listopadu vyšetřovat údajnou turistiku soukromých ostřelovačů, kteří zabíjeli obyvatele Sarajeva a jeho okolí během obléhání v 90. letech. Prokuratura začne vyslýchat svědky a prověřovat záznamy. O výbušné kauze hovořil tento týden ve Spotlightu i vyšetřovatel válečných zločinů Vladimír Dzuro a novinářka Alena Harciníková, kteří se regionem intenzivně zabývají.
Více než deset tisíc civilistů zahynulo během obléhání bosenského Sarajeva srbskými jednotkami za války v letech 1992-1995. Prokuratura v Milánu nyní vyšetřuje, zda opravdu všichni zahynuli srbskou rukou. Do hor nad obléhaným městem prý jezdili váleční turisté. Za (v přepočtu) dva miliony korun si jeli zastřílet na Sarajevany. Za děti platili příplatek.
Prezident Pavel nebyl jediným státníkem na nedávném pražském koncertu AC/DC. Dalším byl Željko Komšić, který je jedním ze tří "rotujících prezidentů" Bosny a Hercegoviny. A není to jediná věc, kterou mají s českým prezidentem společnou. I Komšić byl voják - za války v letech 1992-1995 se dobrovolně přihlásil do bosenské armády.
V roce 1984 hostilo Sarajevo XIV. zimní olympijské hry. Bývalá Jugoslávie dokázala to, co předtím žádná jiná socialistická země: uspořádat velkolepou sportovní podívanou, která měla celému světu ukázat, že socialismus umí nejen plánovat pětiletky, ale hravě zvládne i elegantní trojité axely. Takhle vypadají některá sportoviště po více než čtyřiceti letech od pořádání her.
Střelba na někdejšího následníka trůnu změnila svět. Atentát na Františka Ferdinanda d'Este v Sarajevu se stal před 110 lety a zapříčinil konflikt nevídaných rozměrů. První světová válka trvala čtyři roky a jejím výsledkem bylo nové rozložení sil ve světě a miliony mrtvých. Podívejte se na historické momenty z bosenské metropole, při nichž zemřel arcivévoda a dědic monarchie s manželkou Žofií.
Devítiletý klučina trpěl záhadnou nemocí, která ho brzdila v růstu. Pak si stoupl na brusle a všechno se změnilo. Nakonec se stal americký krasobruslař Scott Hamilton olympijským šampionem. Čtvrtý díl seriálu Pohnuté osudy sarajevských šampionů vypráví o zvláštním příběhu adoptovaného chlapce, který až příliš často čelil rakovině.
V únoru 1984 vypukla v Sarajevu zimní olympiáda, na níž uspěli i českoslovenští sportovci. Město v tehdejší Jugoslávii díky roli pořadatele ožilo a dostalo nový lesk. Olympijský restart však o několik let později zhatilo obléhání Sarajeva, které město změnilo k nepoznání.
Čtyřicet let od olympijských her v Sarajevu jsou tehdejší sportoviště v žalostném stavu. To ale není zdaleka jediný areál pod pěti kruhy, který po sportovním svátku pustne a chátrá. Podívejte se i na další příklady.
Ostrovy plavajících odpadků každý rok zaplní řeky protékající Bosnou a Hercegovinou. Tající sníh i přívalové deště nahrnou všechny zmačkané plastové lahve i plechovky z ulic do řek a z břehů sesunou nelegální skládky, kterých je země plná. Krásná balkánská příroda tak každý rok trpí, ale často ani ti, kteří by se o ni chtěli starat, nemají jak. S tříděním odpadu tu teprve začínají.
Vlak se pomalu drápe po vysokých kopcích, které obklopují Sarajevo. Brzy se pomalu začne po jejich svazích sunout do údolí, kde leží hlavní město Bosny a Hercegoviny. Ranní sluneční světlo a výhled na okolní vrcholky postupně zmizí, jak se koleje propadají pod našedlý opar, který metropoli zakrývá. Sarajevo sužuje smog, který si už začal vybírat svou daň na zdraví dětí.
Západní Balkán kulturně i geograficky patří k Evropské unii, říká v podcastu Středoevropanka Romana Burianová. Mladá vědkyně teď žije a studuje v Sarajevu. "Když pootevřeme dveře do EU Ukrajině a ne Bosně, je to rána pod pás," míní. K seznámení s Bosnou doporučuje hudbu od Dubioza Kolektiv, tvorbu fotografa Paula Loweho a také knihu Sarajevské Marlboro Miljenka Jergoviće - ta vyšla i v češtině.
Obléhání velkých měst patří k nejhorším fázím války. V posledních dnech svět sleduje, jak se ruská armáda za cenu obrovského utrpení civilistů snaží dobýt Mariupol, obklíčený ukrajinský strategický přístav u Azovského moře. Blokádu v minulosti zažilo Sarajevo, Mosul nebo za druhé světové války sovětský Leningrad. Přinášíme příběhy obléhaných měst.
Bosna a Hercegovina je zjizvený, dnes tuze zapomenutý kraj. Pochopit širší příčiny hrůz, jimiž prošel před takřka už 30 lety, není až tak těžké: srbský šovinismus, usilující o upevnění mocenských a politických pozic v prostoru rozpadlé Jugoslávie, systematicky rozdmýchal válku, která zejména krutou genocidní nevybíravostí neměla v Evropě od roku 1945 obdoby.
Nové poznatky o tom, proč chtěl nacistický vůdce zničit rakouskou královskou rodinu, předkládá americký spisovatel James Longo v česky právě vydané knize nazvané Hitler a Habsburkové.
Ne v požáry zasažených australských městech, ani v toxickými průmyslovými výpary sužované Dháce v Bangladéši. Série lednových zkoumání odhalila, že nejšpinavější vzduch na světě je v bosenské metropoli Sarajevu.
Po publicistické knize nazvané 100 x TGM se Pavel Kosatík stejným způsobem rozhodl zpracovat osobnost Václava Havla. Vybral stovku výroků, nad nimiž se zamýšlí. Nutná stručnost úvah je však tentokrát spíš na škodu. Každý máme svého Havla – a ten Kosatíkův je plný krásných paradoxů.
Jelena Silajdžić je ředitelkou největšího romského festivalu na světě Khamoro, který pořádá v Praze už 20 let. Kromě toho má za sebou i úspěšnou kariéru filmové producentky a také dramatický útěk před válkou v Jugoslávii. Ze Sarajeva uprchla v roce 1992, když metropoli obléhali a ostřelovali srbští vojáci. Teď se vrátila, aby i v Bosně a Hercegovině pomohla Romům k vlastnímu festivalu.
Sabina Osmanović pracovala v nadnárodní společnosti, ale rozhodla se odejít a otevřít si malou restauraci v Sarajevu. Do tradičních jídel přidává kopřivy a sní o nové restauraci za městem s vlastním polem a zvířaty. Její podnik má skvělé recenze a psal o něm dokonce i deník New York Times.
Sarajevo, Mostar, Srebrenica. Známá místa, která nejsou známá jen díky památkám, ale také kvůli válce a tisícům obětí. Jak to tam dnes vypadá a jaké to je, když vám průvodce dělá člověk, který se jako voják bojů v 90. letech sám účastnil?
