Pár z USA se rozhodl splnit si sen o vlastním domově docela netradičně. Za 53 tisíc dolarů koupili v Pensylvánii opuštěný kostel a postupně jej přetvářejí na útulné bydlení: zatím opravili střechu a interiér rozdělili na jednotlivé místnosti. Felicia Ribbleová a Steven Geise investují do renovace historické stavby z roku 1905 své úspory i volný čas. Nastěhovat se chtějí už na jaře 2026.
Dopolední slunce svítí, ale vzduch zůstává chladný. Dole u řeky Svratky běhají lidé v legínách a na cyklostezce se míhají kola, ale jen o pár metrů výš začíná jiný svět. "Tady to vždycky bylo trochu bokem," říká s úsměvem architekt Radim Horák. Brněnská Kamenná kolonie zůstávala stranou okolního dění, měla vlastní tep. A možná právě proto tenhle ostrov svobody pořád existuje.
Krize bydlení v tuzemsku v největší míře dopadá na mladé lidi. Problémy s nedostupným bydlením stresují dvě třetiny Čechů ve věku 18 až 29 let a více než třetina z nich je přesvědčená, že během svého života nedosáhne na koupi svého ideálního bydlení. Nejhorší je stav v Praze. Vyplývá to z údajů agentury Ipsos pro Českou spořitelnu a z projektu Evropa v datech.
Místo kamenných hrobů stromy, místo plastu květy a vosk. Adam Vokáč, známý na Instagramu jako Hrobníček luční, ukazuje, že i smrt může být laskavá. S Památkou zesnulých, lidově Dušičkami, na dohled mluví mladý hrobník o tom, proč se nebát smrti - a jak se rozloučení dá prožít jinak. S úctou, lehkostí a v souladu s přírodou.
Rodina Brownových objevila při úklidu pláže v Austrálii starou skleněnou lahev. Uvnitř se skrýval dávno zapomenutý příběh: dopisy dvou australských vojáků směřujících v roce 1916 do Evropy na západní frontu. Lahev k nim našla cestu po 109 letech.
Tisíce kilometrů po Česku i Evropě, bezpočet nocí ve stanu a sprcha jen každé tři dny – tak vypadá život třiasedmdesátiletého Břetislava Snášela z Třince, známého na internetu jako Děda na kolobrndě. Jeho nehasnoucí chuť jezdit pořád dál dokazuje, že životní dobrodružství důchodem nekončí – někdy může naopak teprve začít.
Ztráta miminka, rekonstrukce, nový začátek - a jeden byt, který změnil všechno. Adéla a Michal z prostoru z 80. let vytvořili domov, z domova značku a z ní kavárnu, kterou krášlí osobitý design. Kvartýr se stal jasnou ukázkou, že sny mají smysl – i když začínají u slz, prachu a betonu.
Nejvyšší soud odmítl dovolání Aliance pro rodinu a pirátská poslankyně Olga Richterová nemusí odstranit ze svého Facebooku zprávu o tom, že aliance je "Putinovým hlasem v Evropě". Je to dobrá zpráva pro svobodu slova a špatná pro politickou kulturu.
"Padalo víc slz, než bych čekal, ale většinu tvořily slzy dojetí," popisuje herec a režisér Vojtěch Kotek to, jak se rozhodl postavit si na zelené louce biofarmu a k tomu všemu si pozvat filmový štáb, který z toho natočil seriál. "Sen vrátit se k přírodě a chalupaření jsem měl už kolem svých dvacátin, chtěl jsem si tehdy pořídit statek, táta mi řekl, že jsem blázen," doplňuje.
Když se poprvé přihlásila na OnlyFans, nešlo o touhu po slávě, ani plán, jak zbohatnout. Byla to reakce na bezmoc a také snaha znovu najít samu sebe. I když si Tereza - vystupující jako Rosalinda - snaží co nejvíce chránit své soukromí, v dokumentárním filmu Virtuální přítelkyně odhalila víc než kdy dřív – nejen tělo a obličej, ale i duši. Co příběh i film prozrazuje o novodobých vztazích?
Jak ven z krize bydlení? Možná pomůže jeden z konceptů, který podle jeho tvůrců vrací rozum do stavebnictví. Seznamte se s projektem Dřevěná bytovka – a příběhem, který má šanci měnit českou krajinu.
Na náměstí v Kamenici nad Lipou stojí zdánlivě tuctový měšťanský dům. Šedivá fasáda s průjezdem by nezasvěceného nechala klidným – ale jen do chvíle, než se projde dovnitř. Za původními zdmi se skrývá komplexní rodinná vize: ze staré stáje se stala nová přístavba s moderními byty, zatímco historická část ožila útulnou kavárnou a jógovým studiem. A také silný příběh rodinného úsilí a vize.
Tam, kde dnes najdete fotbalové hřiště nebo novostavby, kdysi stály malinké nouzové domky označené zelenými cedulkami. Ačkoliv Hrdlořezské a hloubětínské kolonie už téměř zmizely z mapy, příběhy jejich obyvatel přetrvávají. A právě ty lidem předává třeba sociolog David Platil, autor knihy Zmizelá Praha, se kterým jsme vyrazili na procházku po okolí, kde kdysi našli svůj domov mnozí přistěhovalci.
Demence – pojem, který ještě před pár desítkami let slyšel málokdo, se dnes týká čím dál více českých rodin. Stává se běžnou součástí stáří a v budoucnu bude případů pravděpodobně přibývat. Důvod? Na první pohled možná překvapivě pozitivní.
Když dědovi Martiny diagnostikovali alzheimera, pečovala o něj babička. Po její smrti ale začal Martinin vlastní boj. Opustila život v Praze, s láskou převzala péči, která ji ale postupně drtila. V paneláku bez výtahu a s neustálým rizikem čelila nejen dědečkově postupné ztrátě paměti, ale i paralyzující byrokracii. Odbornou péči zoufale potřebovali, ale systém je nechal čekat. Dva roky.
Fotogalerie ke knize "Na okraji domov můj", kterou nyní vydává nakladatelství Labyrint, přináší vizuální příběh sedmi rodin, jež se rozhodly opustit město a začít nový život na českém venkově. Autoři Lukáš Pumpr a Petr Polák je provázeli celých šest let, během nichž zachytili nejen proměnu samotných rodin, ale i měnící se tvář vesnice a každodenní realitu života mimo městský ruch.
Paní Marii nikdo nevyháněl, jen nechtěla čekat, až ji život dožene. Roky žila v bytě své dcery, která trvale pobývá v zahraničí, měla zajištěnou pomoc a zvládala, co bylo třeba. I přesto cítila, že čím dál víc věcí zůstává mimo její dosah. Proto začala mapovat možnosti - nechtěla skončit někde, kde je prostě jen volno, ale vybrat si domov. A to není snadné. Což poznala třeba rodina pana Karla.
Cesta na oslavu narozenin a výlet do přírody se během chvilky změnily v neuvěřitelný zážitek - díky obyčejné sadě na kopání z obchodu s laciným zbožím. To, co rodina z Oklahomy našla v hlíně, vyvolalo senzaci u odborníků i na internetu. Přitom k tomu stačila jen trocha štěstí a… pár kousků levného nářadí.
Co když se dá žít mimo město a přitom neztratit spojení s moderním světem? V knize Na okraji domov můj se ponoříte do sedmi skutečných příběhů lidí, kteří vyměnili ruch za klid české vesnice. Třeba Pavel a Aneta - startupista a teoložka - žijí v malebném údolí Českého ráje s Teslou za chalupou a srdcem napůl v přírodě, napůl v digitálním světě. Proč se úspěšný podnikatel rozhodl pro skromnost?
Zatímco miliony rodičů v září poslali své děti zpět do školních lavic, ona balila batohy. Ne s učebnicemi, ale s plavkami a cestovními průvodci. Rozhodla se totiž pro radikální změnu - opustit svou rodnou zem, kde jako rodina řešili jen drahé účty, aby své děti učili životem napříč kontinenty.
