Byl to podnikový dům nedaleké Waltrovky, po revoluci se z něj stal hotel. Dům v pražských Jinonicích, který v době socialismu inženýři ozdobili boletickým panelem, před pandemií koronaviru zrekonstruovala společnost PSN a jeho interiéry proměnila v malometrážní byty se společným zázemím a recepcí. Přestože ho část veřejnosti vnímá jako "ošklivou architekturu", většina bytů je už prodaných.
Běžná rekonstrukce bytu se může změnit v horor. Své o tom ví architektka Markéta Heralecká, která po zkušenosti s nepoctivým řemeslníkem založila projekt Holky v rekonstrukci. Radí v něm ženám, co všechno si mají během rekonstrukce pohlídat, aby nepřišly o mnoho peněz jako ona. Ve videích na Instagramu navíc architektka dává tipy, jak na sebeobranu před typickými průpovídkami řemeslníků.
Ve stínu brdských kopců, kde se krajina ráno skrývá v mlhavém oparu, vyrostl bytový dům. Stojí v části obce Bohutín nazývané Vysoká Pec a nabízí bydlení pro ty, které láká život blízko přírody a zároveň nechtějí řešit údržbu vlastního domu. Apartmány od studia Karnet architekti vznikly proměnou bývalé truhlárny a staré školy, které už dávno dosloužily svému účelu.
Byly jedny vrátka, za nimi zahrádka, v té zahrádce stromy, pojďme si hrát do ní, zaznívá v úvodu filmu Zahrada, který v 70. letech minulého století nakreslil Jiří Trnka, a pražský hřbitov v Bohnicích ho něčím ukázkově připomíná. Před branou není ani živáčka, po zemi i stromech se plazí břečťan a cihlová zeď je tak dlouhá, že chce člověk vědět, co je za ní.
"Sejdeme se ve 22:30 pod Památníkem nezávislosti. Teple se oblečte, vezměte si deštníky, čaj, kávu, dobrou náladu a přátele," napsal 21. listopadu 2013 ukrajinský investigativní novinář Mustafa Najem na Facebooku. To ještě nevěděl, že právě změnil směr ukrajinských dějin. Klíčovou roli v boji Ukrajiny se sousedním agresorem hraje i nyní, o deset let později.
Nádraží v Budějovicích patří mezi nejkrásnější stavby na české železnici. Vzniklo na počátku 20. století a jeho neorenesanční styl se od té doby nezměnil. V posledních letech se ale začalo dostávat do špatného stavu. Odpadávala fasáda, interiér zašel a zahltil ho vizuální smog. Správa železnic proto nechala budovu zrekonstruovat a po čtyřech letech ji v únoru plně zprovoznila cestujícím.
Oprava Barrandovského mostu v Praze vstupuje do poslední fáze. V pondělí 11. března ráno silničáři uzavřou část severního mostu, řidiči se tak třetí rok v řadě musí připravit na dopravní komplikace. Letos ale naposledy. "Oprava století", jak vedení Prahy přezdívá rekonstrukci nejzatíženější úseku silnice v Česku, má být hotová už do konce prázdnin. O rok dříve, než se původně plánovalo.
V roce 2008 zachvátil požár levé křídlo Průmyslového paláce na pražském Výstavišti. Oprava se zpozdila a rekonstrukce celého paláce za více než 2,6 miliardy korun začala až v únoru 2022. Skončit měla v roce 2025, ale v jejím průběhu dělníci narazili na nečekané komplikace, které stavbu protáhnou. Deník Aktuálně.cz ukazuje, jak to nyní na místě vypadá.
Liberecký podnikatel Michalis Dzikos vlastnící Barrandovské terasy nechal po jejich stranách přistavět dvě budovy původně prezentované jako hotel. Zároveň pokračuje v rekonstrukci budovy bývalé restaurace. Namísto hotelu však postavil byty určené k prodeji a ve prospěch komerčního bydlení chce zrušit také jednu z plánovaných restaurací.
Byť je uvnitř zdobná a orientální, o synagogu v Čáslavi Kutnohorští dlouhé roky nezavadili. Modlitebna ve stylu maurské secese z pera architekta Wilhelma Stiassného jako by se po druhé světové válce vytratila z ikon náboženských staveb i mentální mapy místních lidí. Dostat ji tam zpátky se podařilo až mecenáši Martinu Lieblovi, který si synagogu na 25 let pronajal, opravil ji a otevřel lidem.
Je to jedna z mála vzpomínek na industriální Prahu. Budova s tabulkovými okny, která byla v minulém století součástí slavného závodu Českomoravská-Kolben-Daněk ve Vysočanech, dlouhá léta chátrala a památkáři ztráceli naději, že se ji ještě podaří zachránit. Teď má továrna odhalený skelet a pod dohledem architektů Masák & Partner se mění na bytový dům s industriální atmosférou.
Nový trend, který se bude týkat hlavně mladé generace. Umělecká natěračka Klára Pětovská pomocí barev předělává bytové kuchyně, koupelny a další prostory. “Určitě jde o ekologičtější variantu. Když si lidé navíc zvolí tuto cestu, utratí zhruba pětinu až třetinu prostředků, než kdyby si koupili novou kuchyň v hobby marketu,” říká.
Poslední týden mohou architekti a designéři přihlašovat své práce do soutěže Interiéru roku. Projekty za rok 2023 porota posoudí a vybere vítěze, které v květnu vyhlásí v pražském DOXu. Podle ředitele Petra Tschakerta se od založení soutěže v roce 2015 leccos změnilo. Design přestal být výsadou bohatých a propsal se i tam, kde do něj dříve nikdo nechtěl investovat.
Pražský magistrát vypíše zakázku na rekonstrukci Divadla na Vinohradech. Maximální výše je stanovená na zhruba 2,7 miliardy korun, včetně stavebního dozoru by několik let plánovaná operace měla vyjít asi na 2,9 miliardy. V rámci oprav bude vybudována nová podzemní komorní scéna.
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových hledá generálního projektanta pro rekonstrukci nové budovy bývalého Klárova ústavu slepců, která se nachází v centru Prahy naproti úřadu vlády. V budově by měly vzniknout multifunkční prostory pro pořádání konferencí, jednání či významných akcí. Úřad odhaduje hodnotu zakázky na 98 milionu korun.
Zákazníci se mohou dnes naposledy vypravit do obchodního domu Kotva na Praze 1. Důvodem je rekonstrukce budovy, kdy v nižších patrech vzniknou luxusní obchody a ve vyšších kanceláře.
V roce 2024 bude v Praze rušno. V plánu je hned několik projektů, které zlepší dopravu, oživí některé části Prahy i její brownfieldy. Jednou z nejočekávanějších investic je oprava horní části Václavského náměstí, kam se po 40 letech vrátí tramvaje. V souvislosti s železnicí na letiště se zmodernizují nádraží a tratě a začít má i stavba části Pražského okruhu. Podívejte se na všechny projekty.
Postavil ji autor pražského Národního divadla a Karel Čapek v ní napsal Krakatit. Přesto se výletní restaurace Rudolfov v Jindřichově Hradci v roce 2004 téměř rozpadala. Definitivně zachránit a znovu otevřít veřejnosti se ji podařilo až letos. Akademik Petr Chvojka musel po odkoupení památky překonat řadu překážek včetně soudních sporů o pozemky, restituce, rozkrádání materiálu i pandemie covidu.
