Při rekonstrukci malometrážního bytu určeného ke krátkodobým pronájmům pracovali architekti ze studia Mio architects s omezeným rozpočtem. Staré materiály proto zrenovovali a nové, o to kvalitnější, použili pouze ve vstupní chodbě, koupelně a toaletě. Dekorativním prvkem, ve kterém dominuje bílá a černá barva, je příčka odhalená až na cihlu.
Dřevěný kostel Božího těla v Třinci z úterý na středu shořel. Hasiči krátce po půlnoci začali oheň hasit, ale kromě kříže a náhrobků se nepodařilo nic zachránit. Škoda shořelého kostela je podle předběžných odhadů vyčíslena na desítky milionů. Kvůli nedávným rekonstrukcím a fotografiím je kostel dobře zdokumentovaný a znovupostavení by tak nemělo být problematické. Starostka Třince již přislíbila, že město bude ostravsko-opavskému biskupství při obnově kostela maximálně nápomocné.
Kolik prostoru potřebuje mladý člověk pro pohodlný život ve městě? Podle architekta Jakuba Heidlera ze studia Reaktor klidně i pětadvacet metrů čtverečních. Rekonstrukce bytu na pavlači vyšla na pět set tisíc.
Za 148 milionů korun zrekonstruoval Národní památkový ústav (NPÚ) historický dům v Liliové ulici na Starém Městě v Praze. V domě s malovanými stropy, nástěnnými malbami a gotickými a barokními sklepy bude knihovna ústavu, budou v ní sídlit experti na kulturní památky a vzdělávací odbor. Dnes ho památkáři představili novinářům, v pátek 28. července si jej bude moci prohlédnout i veřejnost.
Národní zemědělské muzeum dokončilo rekonstrukci své hlavní budovy v Praze, která stát přišla na 140 milionů. Ve staronové budově na pražské Letné mimo jiné ukáže návštěvníkům tři nové expozice a dovolí jim vylézt až na střechu. Na ní vytvořilo zahradu s měkkým trávníkem, záhony a krásným výhledem na všechny strany Prahy. "Sem budou moct přijít rodiny a strávit tu celý den," liboval si ministr zemědělství Marian Jurečka při slavnostní procházce. V galerii se můžete podívat na to, jak vypadají nové expozice i travnatá střecha muzea.
Po sto letech si v neděli v Milovicích na Nymbursku příznivci vojenské historie připomněli bitvu u Zborova, která se odehrála 1. až 2. července 1917 na území dnešní Ukrajiny. Proti sobě se postavily desítky účastníků v dobových uniformách a s historickými zbraněmi, bojovaly mezi sebou Československé legie a Rakousko-Uhersko spolu s Německým císařstvím. Rekonstrukci bitvy přihlíželo několik stovek lidí.
Před 25 lety se zformovala skupina válečných novinářů a dobrovolníků, kteří se rozhodli pomáhat v místech krizí. Ze skupinky nadšenců vyrostla organizace s osmnácti sty zaměstnanci pracujících ve 32 zemích s rozpočtem 1,7 miliard korun. Za dobu existence působila organizace v 54 zemích a pomohla více než 18 milionům lidí. Dnes se nicméně zaměřuje více na práci v Česku, kde stovky tisíc lidí upadlo do těžkého zadlužení.
Do září by měla být dokončena oprava Vlašské kaple v centru Prahy, která je součástí Klementina a patří italskému státu. Restaurátoři pracují od jara na freskách v interiéru, hotová je už kupole a postupují směrem dolů. "Na současné práce máme peníze, rádi bychom je shromáždili i na opravy oltářů a dalších doplňků v interiéru," řekl italský velvyslanec Aldo Amati při prohlídce kaple.
Nová hala pro výstavy, sportovní akce či koncerty má zvýšit celkovou kapacitu Kongresového centra a pomoci mu k cestě mezi světovou špičku. Současné vnitřní prostory čeká rozsáhlá modernizace.
Klášterní areál v Broumově se řadí mezi vrcholná díla barokní architektury. V roce 1948 komunistický režim zrušil zdejší opatství a řeholníky, kteří přišli po 2. světové válce z USA, vypověděl z ČSR. V roce 1950, kdy byly kláštery násilně obsazeny, se stal ten broumovský internačním lágrem kněžích a řeholníků. Po jejich vystěhování ho využívalo ministerstvo vnitra či Krajská správa SNB. Stavba i zahrada chátraly, vnitřní prostory i depozitář byly devastovány a rozkrádány. Po roce 1989 stát navrátil klášter benediktinům, díky agentuře Jana Školníka na rozvoj Broumovska se vzpamatovává ze svých ran.
Dlouho odkládaná rekonstrukce výletní restaurace začne ještě v červnu. Památka ze 17. století má být opravena do dvou let a znovu ožít.
Během léta zmizí plachta, která měsíce zakrývá rekonstruovanou historickou budovu Národního muzea, a lidé uvidí jeho vyčištěnou fasádu. Na podzim by si ještě prázdné muzeum mohli ve speciálním režimu prohlédnout první návštěvníci. Proražen je spojovací tunel mezi oběma budovami muzea, zastřešují se nádvoří. Pracuje se ale i na podobě interiérů a vedení muzea uvažuje o proměně složení panteonu, který tvoří sochy významných osobností české historie.
Oprava Negrelliho viaduktu, kulturní památky, která byla až do roku 1910 nejdelším mostem v Evropě, začíná. Stavbaři nyní historický technický skvost v centru Prahy oplotí a začnou pracovat na jeho obnově, která bude trvat až do roku 2020. Podívejte se na srovnání současného stavu s podobou plánů obnovy.
Z prostorů mezi oblouky zmizí garáže i dílny s malbami sprejerů a celý Negrelliho viadukt by se měl stát ozdobou čtvrtí Karlín, Holešovice a Bubny. Rekonstrukce zchátralé stavby dokončené v roce 1849 přijde na téměř 1,5 miliardy korun.
Už na šestém úseku modernizace nejfrekventovanější české dálnice byly instalovány kamery měřící zde rychlost projíždějících vozidel. Tentokrát jde o úsek mezi exity na Psáře a Soutice.
Architektky splnily přání klientů a téměř z trosek vesnického stavení vytvořily místo, které respektuje tradice a svým obyvatelům zároveň poskytuje komfort. Dispoziční úpravy přinesly více úložných prostor a zároveň propojení domu s okolní přírodou. Projekt studia Gens získal i první cenu v kategorii Soukromý interiér - rekonstrukce v soutěži Interiér roku.
Absolutním vítězem soutěže Interiér roku, v níž je Aktuálně.cz mediálním partnerem, se stal projekt architektky Dagmar Štěpánové z pražského studia Formafatal. "Vítězný interiér není jen vkusnou skladbou nábytku. Porota na něm oceňuje zejména fakt, že 44 předmětů a součástí interiéru bylo na zakázku vyrobeno podle autorského návrhu," uvedl předseda poroty a bývalý rektor Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze Jiří Pelcl.
S bytem v paneláku se dvojice mladých architektů vyrovnala po svém. V souladu s klientem sáhli po radikálním řešení. Desítky let staré nátěry na zdech a stropu nechali odstranit až na syrový beton.
Po čtyřiačtyřiceti letech se budova Státní opery v Praze znova začne opravovat. Rekonstrukce za 858 milionů má být hotova v létě roku 2018. Z hlediska diváka bude největší změnou výměna sedadel, která mají být v budoucnu vybavena moderní technologií. Přímo na svých sedadlech si návštěvníci například budou moci vybrat variantu titulků. Zrekonstruovány budou rovněž jevištní technologie, jako jsou propadla nebo točna. Veškerá technika na jevišti by měla být nově plně automatizovaná a centrálně řízená počítačem. Program této a příští sezony se odehrává na náhradních místech. Vedení divadla ale už připravuje program pro otevření opery.
Průmyslové objekty jsou svědky období velkých vynálezů a rychlého hospodářského růstu. České země představovaly již od první poloviny 19. století v rámci monarchie průmyslové zázemí pro celé Rakousko-Uhersko. Mnohé tyto objekty šly v novodobé historii k zemi. Národní památkový ústav v Ostravě se pokusil v Norsku inspirovat, jak vdechnout technickým památkám nový život. Na počátku 20. století byl v Norsku při stavbě elektráren „zkrocen“ velký počet vodopádů. Vzdálené a sotva zalidněné vesnice se ze dne na den staly moderními průmyslovými obcemi a ze země se stal hlavní dodavatel hliníku, dřeva nebo třeba umělých hnojiv. Dnes Norové řadu objektů odvážně revitalizovali.
