Obchodní dům Kotva v Praze čeká zhruba roční rekonstrukce, začít má příští rok. Hodnota oprav se bude pohybovat v řádu miliard korun. Po dobu rekonstrukce bude obchodní dům uzavřen. Ve čtvrtek to potvrdil ředitel OD Kotva Marek Vavřina. Jde o největší projekt developera Pražská správa nemovitostí (PSN), který obchodní dům vlastní.
Když si loni bývalý předseda Strany zelených pořídil za půjčené peníze zanedbaný barokní zámek ve středočeské obci Osečany, napsali o něm někteří komentátoři, že se zpronevěřil svým levicovým ideálům. Matěje Stropnického (35) přitom nečekal žádný rozmařilý život zámeckého pána, ale naopak tvrdá práce při rekonstrukci, bydlení v těžko vytopitelných sálech nebo koupelna bez osvětlení. "Nikdy předtím jsem nežil ekologičtěji a skromněji než teď v Osečanech. Obnovovat zchátralý zámek je spíš náročný úkol než dovolená," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Kromě toho mluví také o svém divadelním debutu v inscenaci Úplné zatmění, kde si po boku svého přítele zahrál prokletého básníka Paula Verlaina.
„Jsem ztělesněním logiky a funkčnosti první republiky,“ pronáší v krátkém filmu podmanivý ženský hlas, který zosobňuje budovu Veletržního paláce v Praze.
Na podporu kultury půjde v příštích třech letech z takzvaných Norských fondů zhruba 870 milionů korun, oznámilo na úterní tiskové konferenci ministerstvo financí. Od roku 2004, kdy je Česko členem Evropské unie a zároveň příjemcem peněz z norských fondů, přišlo na účet zřizovatelů více než tisícovky různých projektů v tuzemsku přes šest miliard korun. Tento týden se podepsala další dohoda, na jejímž základě sem zamíří dalších zhruba pět miliard korun. Proč vlastně Norové, Islanďané a Lichtenštejnci, kteří nejsou členy EU, peníze do Česka posílají? A jaké projekty za uplynulých 15 let mohly díky tomu v tuzemsku vzniknout?
Kaple svatého Václava v Brně kvůli vlhkosti pomalu chátrala. Díky rekonstrukci pod vedením architekta Michala Kristena se ji podařilo zachránit a citlivě zrenovovat interiér. Projekt soutěží o cenu Interiér roku 2018, Aktuálně.cz je mediálním partnerem akce.
Kaple svaté Anny stojí v Jeníkově na Teplicku už od 16. století. Ještě do loňského roku ale připomínala spíš veřejné záchodky, kde se místo věřících scházeli vandalové. Až díky iniciativě místních, kteří chtěli uchovat kus historie své obce, se budova dočkala rekonstrukce. Obnovu kaple představila výstava Má vlast cestami proměn.
Chystáte se na jaře pustit do rekonstrukce domu či renovace bytu? Největší hrozbou jsou mimořádné výdaje a prodlužování doby přestavby. Zmíněné nástrahy ale zdaleka nejsou jediné, co vás může v cestě za hezčím bydlením potkat. Sestavili jsme seznam, jak postupovat a čeho se vyvarovat, aby rekonstrukce proběhla v pořádku.
Místo demolice se majitelka rozhodla chátrající stodolu stojící na krásném pozemku s výhledem do kokořínských lesů a polí zachovat. Architekti z pražského ateliéru SAD přistoupili k rekonstrukci citlivě a bývalé hospodářské stavení přeměnili na chalupu.
Středověká tvrz v Malešově na svoji obnovu čekala téměř celé 20. století. Původní podobu se nejenom hlavní budově, ale i celému historickému areálu podařilo vrátit díky soukromé iniciativě Ondřeje Slačálka, jeho rodiny a přátel. Rekonstrukci tvrze představila putovní výstava Má vlast cestami proměn.
Teď už mělo být hotových šest kilometrů krásné nové dálnice, do toho jsme ty firmy nepustili, protože jsme měli obavu, že by to nezvládly a nebyla by tam na zimu dálnice, tvrdí Jan Rýdl, mluvčí Ředitelství silnic a dálnic. V pondělí vypovědělo smlouvu konsorciu firem, které modernizovaly úsek D1 na Vysočině, společnosti vzápětí odstoupily od smlouvy také. Nevím, kolik teď bude oprava úseku stát a kdy bude hotová, nevíme, kdy bude hotové výběrové řízení, přiznává Rýdl.
Kamenná stodola v malé vesničce Ollon poblíž Ženevského jezera stojí od roku 1814. Objekt situovaný do svažitého pozemku s výhledem na Alpy díky citlivému zásahu architektů funguje jako rodinný dům.
Ještě před třemi roky připomínala pseudobarokní kaple ve vesnici Mnichovský Týnec v Českém středohoří chátrající ruinu. Díky práci a obětavosti lidí sdružených do Spolku Přátel Mnichovského Týnce se ale podařilo odvrátit její definitivní zničení. Zdařilá rekonstrukce je jednou z proměn, které představila putovní výstava Má vlast cestami proměn. Prohlédněte si, jak dopadla revitalizace sakrální stavby se zajímavou historií.
Komplex Barrandovských teras nechali ve 20. letech vystavět Václav a Miloš Havlovi. Stávající rekonstrukce se protahuje mimo jiné i kvůli havarijnímu stavu železobetonových konstrukcí. Vy si ale terasy můžete projít ve videoreportáži Aktuálně.cz. Uvidíte například funkcionalistické zábradlí, které se z původního interiéru dochovalo jako jeden z mála detailů.
Nejkrásnějším nádražím roku 2018 se staly Blíževedly v Libereckém kraji, pro které ve veřejné anketě hlasovalo celkem 7356 lidí. Výsledky soutěže, která probíhá od roku 2007, vyhlásili pořadatelé 9. listopadu v Senátu. Podívejte se na fotky dalších nádraží v České republice, která se umístila v anketě, jež usiluje o zlepšení železničních stanic a zastávek. Letos veřejnost navrhla na titul Nejkrásnější nádraží ČR celkem 48 stanic.
Rekonstrukce Barrandovských teras se opozdí kvůli rozsáhlým pracím na funkcionalistické historické budově z roku 1928 i kvůli komplikovanému podchycení svahu pro stavbu nové budovy komplexu. První hosté si v jedné z plánovaných restaurací na místě, kde se ve 30. letech 20. století scházela pražská smetánka i herecké hvězdy, objednají jídlo nejdříve za dva roky. Podívejte se, jak zatím probíhá rekonstrukce.
Historická budova Barrandovských teras má být pietně rekonstruována, nepoznáte rozdíl od podoby z 30. let, naší snahou je vrátit ji do dob její největší slávy, hotovo bude za tři roky. Během rekonstrukce se narazilo na špatný stav železobetonových konstrukcí, teď je budova stabilizována na dalších sto let, říká architekt Ondřej Kukral, koordinátor projektu, který byl pověřen rekonstrukcí původní budovy. Dodává, že Češi nedoceňují architekturu, je to podle něj vidět i na běžných rodinných domcích u Prahy.
O slavnostní otevření Národního muzea byl dopoledne velký zájem. Už hodinu před otevřením se před dveřmi budovy začaly hromadit davy lidí, organizace značně vázla. Vstupního koridoru se návštěvníci dočkali zhruba dvě hodiny po otevření. Do 15:00 přišlo do muzea přibližně 7000 lidí. Na místě byl i fotograf Libor Fojtík, podívejte se na jeho fotoreportáž.
Při příležitosti 100. výročí vzniku Československa se znovu otevírá zrekonstruovaná budova Národního muzea na Václavském náměstí, která byla více než tři roky uzavřena. Slavnostního ceremoniálu se zúčastnil Miloš Zeman, premiér Andrej Babiš, slovenský premiér Peter Pellegrini a zahraniční hosté. Součástí otevření byli i vernisáž Česko-slovenské/Slovensko-české výstavy a videomapping na budovu Národního muzea.
Národní muzeum se veřejnosti otevře poprvé po sedmi letech v neděli 28. října. Historická budova prochází celkovou rekonstrukcí, která by měla být kompletně dokončena v únoru příštího roku. Zatím budou veřejnosti zpřístupněna pouze dvě podlaží. Do konce roku bude vstupné zdarma. Znovuotevření je naplánováno ke 100. výročí vzniku Československa, se kterým souvisí i jedna z právě připravovaných výstav. Vůbec poprvé budou mít návštěvníci možnost zhlédnout pohromadě historické dokumenty, které naprosto zásadně ovlivnily vznik a vývoj Československa – pittsburskou dohodu (1918), originály mnichovské dohody a také dokumenty o rozdělení Československa z roku 1992.
Architektka Lenka Míková se při rekonstrukci venkovské usedlosti v jižních Čechách snažila skloubit současné nároky na komfort i původního ducha stavení. Přestože se většina konstrukcí musela kvůli špatnému technickému stavu nahradit, podařilo se zachovat to podstatné. K zásadnějším úpravám pak došlo především v interiéru, zvenku zůstaly obě budovy v původní podobě. Pohled na citlivou rekonstrukci je dalším dílem našeho seriálu Exkluzivní rezidence, v níž ukážeme portréty 12 ikonických staveb či rekonstrukcí ze střední Evropy, které se zapsaly do ročenek architektury, protože přinesly radikální pohledy či zásadní inovace.
