Řecko vůbec poprvé přiznalo, že se stává pro uprchlíky cílovou zemí. Důvodem jsou zavřené hranice. V zemi v současnosti pobývá na 32 000 běženců a jejich počet každým dnem roste. Na řecko-makedonské hranici pokračují protesty. A Francie použila migranty jako páku na Británii, aby neopouštěla Evropskou unii.
V Řecku se kvůli makedonským regulacím toku běženců v posledním týdnu nahromadilo přes 27 tisíc uprchlíků. Nejhorší situace je v Idomeni, kde se v táboře u hranic tísní na 10 000 z nich.
Francouzské úřady se už druhým dnem pokoušejí postoupit v demolici části uprchlického tábora "Džungle" u Calais. Migranti na demoliční čety házeli kamení a zapalovali některé ze svých příbytků, aby tak zpomalili jejich postup. Policie odpověděla slzným plynem. Neutěšená situace panuje také na řecko-makedonské hranici. V Idomeni se tísní na 900 lidí, mnozí protestují a požadují otevření hranic.
Francouzská policie nasadila v táboře "Džungle" u Calais slzný plyn a vodní děla. Zasáhla jimi proti migrantům, kteří odmítají opustit jižní část tábora. Ta má být zdemolována a obyvatelé se mají přesunout jinam. Vášně krotila i makedonská policie na hraničním přechodu Idomeni. Uprchlíci tam podomácku vyrobeným beranidlem prorazili plot.
Trajekt přivezl v sobotu do athénského přístavu více než tisícovku migrantů, počet lidí přespávajících nouzově v areálu přístavu vzrostl na 3000. V Řecku se momentálně nachází přes 25 tisíc uprchlíků, většina z nich míří k severní hranici s Makedonií.
Řeckem proudí na 25 000 migrantů. Míří k jeho severním hranicím a chtějí se dostat dál do Evropy.
Úplné uzavření balkánské trasy na makedonsko-řecké hranici je na spadnutí. Řecko protestuje, protože se na jeho území hromadí desetitisíce běženců, kteří nemají kam jít. Zásadní roli nyní hraje Rakousko.
Karlu Komárkovi a Jiřímu Šmejcovi se po měsících tahanic podařilo získat těsnou většinu v rakouských luxusních kasinech a monopolu v tamní loterii. Spolu s rakouským hazardním obrem Novomatic budou ovládat skupinu firem s ročními tržbami téměř 100 miliard korun. Jde o největší českou investici v Rakousku.
Pětice zemí ležících na takzvané balkánské trase hodlá nyní pouštět přes hranice v průměru 580 uprchlíků denně. Naplňuje tak dohodu o přísnější hraniční kontrole, kterou před necelým týdnem uzavřeli šéfové policií Rakouska, Slovinska, Chorvatska, Srbska a Makedonie. Řecký premiér Alexis Tsipras dnes prohlásil, že uprchlíci čelí "evropské nervové krizi".
Kvůli zpřísnění hraničních kontrol v zemích na takzvané balkánské trase uvízlo v Řecku už kolem 20 000 běženců. Místní úřady je přitom nedokážou udržet pod kontrolou, a migranti se tak opakovaně pokoušejí o překročení hranice s Makedonií. Řešením migrační krize se dnes v Bruselu zabývali ministři vnitra zemí EU i Severoatlantická aliance. V Německu, které přijalo nejvíce migrantů ze všech evropských zemí, dnes Spolkový sněm schválil zpřísnění azylových zákonů. Německá vláda podle tisku očekává, že do roku 2020 přijde do země celkem 3,6 milionu migrantů. Jejich počet chce Berlín omezit pomocí dohody s Tureckem, jejíž první výsledky chce vidět do březnového summitu EU.
Do Evropy od začátku roku připlulo přes 100 000 uprchlíků, drtivá většina z nich na trase z Turecka do Řecka, uvedla Mezinárodní organizace pro migraci. Makedonie zavřela hranice pro většinu běženců. Ty, kteří pobývali na hraničním přechodu Idomeni, odvezla řecká policie do vnitrozemí.
Rozhodnutí by mělo dopad i na české občany. Cesta ke snižování sociálních dávek se otevřela minulý týden na základě dohody mezi Evropskou unií a Londýnem. "Ve vládě se poradíme o tom, jak bude Německo v této věci dál postupovat," uvedla mluvčí německého ministerstva pro rodinu. Rakouská vláda zatím nehodlá zákony upravovat, čeká na výsledky britského referenda o členství v Unii.
Po celodenním pátečním jednání v Bruselu se státy Evropské unie shodly na nových podmínkách pro Velkou Británii. Britský premiér David Cameron je s nimi spokojen a hodlá bojovat za to, aby jeho země v Unii zůstala. V sobotu dohodu představil členům svého kabinetu, v pondělí ji projedná parlament. Termín referenda už je znám - bude 23. června.
Dohoda o reformě vztahů Británie se zbytkem Evropské unie je na světě. Na twitteru to dnes večer oznámil český premiér Bohuslav Sobotka. Je to podle něj kompromis, který pomůže udržet Londýn v unii. Předseda Evropské rady Donald Tusk vzápětí na twitteru uvedl, že návrh dohody má jednomyslnou podporu. Britský premiér David Cameron považuje úpravy vztahů své země s EU za dostatečný důvod, aby před referendem prosazoval setrvání Británie v unii.
Rakouské úřady vyšetřují čtyři migranty, které policie zatkla v prosinci v Salzburgu. Podezřívá je, že patří k teroristické organizaci Islámský stát a že byli v úzkém spojení se strůjci atentátů z loňského 13. listopadu v Paříži. Uvedla to dnes rakouská prokuratura. Čtveřici tvoří dva Alžířané ve věku 28 a 40 let, čtyřiatřicetiletý Pákistánec a pětadvacetiletý Maročan, u nichž se našly falešné syrské pasy. Všichni čtyři vstoupili s dalšími běženci loni 3. října do Řecka v doprovodu dvou lidí, kteří byli strůjci pařížských atentátů. Při nich spolu s dalšími sedmi džihádisty povraždili 130 lidí a dalších nejméně 350 zranili.
Šéfové Evropské unie jednali v Bruselu na summitu až do hluboké noci o řešení uprchlické krize. Jednání, které skončilo až v půl třetí, však skončilo zopakováním dosavadních plánů: je třeba udělat vše pro to, aby fungovala dohoda s Tureckem. Na začátek března s ním svolali mimořádný summit. Předseda Evropské rady Donald Tusk výslovně odmítl jakékoli záložní plány, čímž smetl ze stolu návrhy visegrádské čtyřky.
Země Visegrádské čtyřky jsou pro společné evropské řešení migrační krize, ale EU by podle nich měla více podpořit Bulharsko a Makedonii při ochraně jejich hranic.
Makedonie převáží bez zbytečných prodlení tisíce migrantů z jedné strany země na druhou. Ceny za vlak kvůli zvýšené poptávce zpětinásobila. Využít tohoto „pohodlného“ přechodu mohou ale pouze lidé, kteří mají velkou pravděpodobnost na získání azylu v Německu a Rakousku, tedy Syřané, Iráčané a Afghánci. Nově také pouze ti, kteří určí jako svou cílovou zemi právě Německo nebo Rakousko. Uprchlíci si často vymýšlejí, odkud pocházejí i kam míří, aby svou cestu do centra Evropy urychlili.
Stovky iráckých migrantů se na začátku února dobrovolně vydaly finskými a belgickými vládními letouny zpátky do Bagdádu. Ze života v Evropě byli kvůli přehnaným očekáváním zklamáni. A to přesto, že cestou na starý kontinent riskovali životy a utratili za ni často veškeré své úspory. V roce 2015 se za asistence Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) dobrovolně vrátilo zpátky do Iráku na 3500 migrantů. Nejvíce jich odchází z Belgie, Finska, Německa, Rakouska a Řecka.
Výsledky policejního vyšetřování tragické smrti pěti českých turistů v rakouských Alpách potvrdily předpoklady, že lavina nebyla způsobená lidským přičiněním. Podle zprávy lavinové služby bylo sobotnímu neštěstí přítomno 20 osob, přičemž lavina postihla 13 z nich. Část lyžařů se ze sněhové masy dokázala sama vyhrabat. Tři z nich utrpěli zranění a byli převezeni do nemocnice, kterou již opustili. Pět osob neštěstí nepřežilo. Lavinové nebezpečí bude trvat i během následujících několika dní, a to zejména ve výšce nad 2300 metrů v případě stinných svahů.
