Vydávání knih je obrovské dobrodružství, protože každá se na trhu chová jinak a těžko dopředu odhadovat zájem čtenářů, říká Aleš Lederer, zakladatel nakladatelství Prostor, které brzy oslaví 30 let od založení.
Ve věku 89 let včera zemřel jeden z nejvlivnějších amerických literárních teoretiků a profesor Yaleovy univerzity Harold Bloom. Deník New York Times jeho odkaz spatřuje v tom, že Bloom hájil západní kánon literatury v době, kdy se na seznamech doporučené četby začaly objevovat populární či dříve opomíjené tituly.
Česká sláva britského historika Tonyho Judta, který žil v letech 1948 až 2010, začala teprve před osmi lety a skoro od konce, překladem jeho knižního eseje Zle se vede zemi. V něm Judt analyzoval soudobý svět, nečekaně zasažený novou hospodářskou krizí a s ní spojeným otřesem hodnot, jež byly do té doby považovány za nezpochybnitelné.
Dny opuštění od spisovatelky či spisovatele vystupujícího pod pseudonymem Elena Ferrante jsou jednou z mála knih, kdy lze v recenzi prozradit celý děj. Ten je nesmírně jednoduchý a autorce zjevně nejde o to co, ale jak.
Paradox by nejspíš byl vhodný termín pro označení života a tvorby Muriel Sparkové, dost možná nejznámější skotské autorky 20. století.
Tu knihu v liberální kruzích předcházela znamenitá pověst dávno předtím, než nedávno vyšla také v českém překladu. Název, hledající pojmenování pro hlavní problém západního světa (Jak umírá demokracie), autorství dvou uznávaných a zároveň neokoukaných politologů (harvardských profesorů Stevena Levitského a Daniela Ziblatta) a hlavně pověst bleskového bestselleru v USA.
Opět je tu italská Neapol, návrat do rodné čtvrti a marný pokus o vyrovnání se s něčím, co člověka setrvale drtí. Znovu je tu spisovatelka či spisovatel působící pod pseudonymem Elena Ferrante se svou knihou.
Do debaty o budoucnosti Česka, které si připomíná 100. výročí založení státu, vstoupí americký historik Timothy Snyder. Příští měsíc bude v Praze hovořit na ministerstvu zahraničí i Univerzitě Karlově.
Iva Tajovská je známa jako autorka románů Matky matek nebo Pavučiny touhy, podle její povídky Archiv vznikl televizní film. Nyní vydala román nazvaný Odpusť, že jsem se vrátil. Vrací se v něm ke vzniku samostatného Československa.
Potomek českých exulantů Mark Slouka na Festivalu spisovatelů Praha představí svůj memoár. Líčí, za jakých okolností jeho rodiče prchali do USA nebo jak otec pracoval s Ferdinandem Peroutkou. "Vyrůstal jsem v domnění, že Československo je magické místo temných hvozdů, mluvících hub a vodníků," říká.
O vystrašeném, uraženém a poníženém sovětském člověku vyprávějí povídky a dvě rozsáhlejší novely ruského spisovatele Leonida Cypkina, které právě vyšly v českém překladu pod názvem Most přes řeku Něroč a jiné prózy. Cypkina pro světové publikum objevila autorka pronikavých esejů o fotografii Susan Sontagová.
V rámci dnešního Velkého knižního čtvrtku nakladatelství Prostor vydává poslední díl neapolské série od Eleny Ferrante. Kniha nazvaná Příběh ztracené holčičky uzavírá rozmáchlou ságu přátelství Eleny a Lily. Končí s ní také nenápadná freska poválečné Itálie a sonda do hlubin přátelství.
Německý spisovatel a právník Bernhard Schlink, jenž se proslavil knihou Předčítač o vztahu mladého chlapce se starší ženou s nacistickou minulostí, vydal povídky Letní lži. Jde v nich o pomíjivost života, o sílu nevyřčeného a také o náhodu, která často dává do pohybu děj věcí. Schlinkův styl je i v Letních lžích civilní, uměřený a prostý velkých gest.
Autor by měl vést války v myslích literárních postav.
Brooklynské panoptikum se vrací k filmu Smoke.
