Andrej Babiš oficiálně oznámil, že bude usilovat o post prezidenta. Průzkumy mu nyní nepřejí, podle nich by nyní neměl šanci volby vyhrát. Ačkoliv nemá výhodnou startovní pozici, a navíc ho v prosinci čeká pokračování soudu v kauze Čapí hnízdo, stále může v lednových volbách triumfovat. Analýza Aktuálně.cz popisuje pět nejdůležitějších faktorů, které mohou rozhodnout o jeho úspěchu či neúspěchu.
„Petr Pavel byl připravován pro funkci zpravodajského důstojníka, ale nikdy se operativní práce neúčastnil. Nemám pochybnosti o tom, že vstoupil do KSČ a že byl zvolen do čela základní organizace, nakonec ale naplnil to, co říkal, a stal se vojenským diplomatem,” míní bývalý ředitel BIS a Vojenského obranného zpravodajství Jiří Růžek.
Petr Pavel se možná nakonec prezidentem nestane, už nyní ale uspěl. Donutil českou společnost k notně opožděné diskuzi, jak posuzovat normalizační kádry, které se zároveň osvědčily při budování polistopadového režimu.
Pokud by šli Češi k volebním urnám teď, nejvíce hlasů na prezidenta by získal generál Petr Pavel. Podle nejnovějších průzkumů přeskočil expremiéra Andreje Babiše z ANO a jeho obliba sílí. Odborníci však upozorňují, že říjnová popularita nemusí zaručit lednový úspěch, dokonce ani postup do druhého kola. Podobně nastartoval kampaň před deseti lety ekonom Jan Fischer - a skončil až třetí.
S blížícím se termínem podání přihlášek do prezidentské volby finišuje sbírání potřebných podpisů. Petr Pavel jich má 70 tisíc a voliče oslovuje dál. Ve čtvrtek vyjel do Olomouce a Prostějova, kde začínal vojenskou kariéru. Lidé mu vyjadřovali podporu, ale také se vyptávali na jeho minulost. "Chci vyhrát. Ale kdyby vyhrála Danuše Nerudová nebo Pavel Fischer, nebude to pro mě žádné neštěstí," říká.
Necelé tři měsíce před volbou prezidenta nemá mezi už ohlášenými nebo zatím jen zvažovanými kandidáty 44 procent voličů svého favorita. Z průzkumu agentury STEM/MARK z přelomu září a října vyplývá, že tento podíl se průběžně snižuje. Na otázku, koho by volili, lidé nejčastěji zmiňují Petra Pavla, za ním následují Andrej Babiš, Danuše Nerudová, Pavel Fischer a Josef Středula.
Sběr podpisů potřebných pro kandidaturu v prezidentských volbách vstupuje do závěrečné fáze. Zisk nejméně 50 tisíc podpisů už ohlásilo pět uchazečů, další dva se opírají o hlasy zákonodárců. O tom, kolik osobností se o post prezidenta skutečně utká, ale rozhodne až kontrola ministerstva. "Na dostatečný počet podpisů od občanů dosáhnou jen dva nebo tři kandidáti," míní politolog Lubomír Kopeček.
V prvním kole prezidentských voleb by v září vyhrál Petr Pavel, ukazuje průzkum Medianu. Je to poprvé od loňského září, kdy předstihl ve volebním modelu bývalého premiéra Andreje Babiše. Rozdíl je v rámci statistické chyby, ukazuje ale na dlouhodobě rostoucí preference Pavla a naopak stagnující u Babiše. Na třetím místě by skončila ekonomka Danuše Nerudová. Pavel by uspěl i v druhém kole volby.
Praporem mírových sil UNPROFOR ve válkou rozvrácené Jugoslávii prošlo počátkem 90. let dva a půl tisíce českých vojáků. Zahynulo jich sedm. Mise se zúčastnili prezidentský kandidát Petr Pavel, exministr Jaroslav Tvrdík či šéf generálního štábu Aleš Opata. Akce položila základy pro vysílání českých jednotek do zahraničí. V říjnu 2022, po 30 letech, převzali vojáci vyznamenání na pražském Vítkově.
Úsporami, investicemi do nových technologií nebo zbavením se závislosti na ruském plynu a ropě by prezidentští kandidáti řešili současnou energetickou krizi. Někteří by také podpořili komunitní energetiku. Uchazeči o post prezidenta to uvedli v anketě ČTK.
Životaběh Marka Hilšera z něj činí kandidáta pro mladší generace. Má v sobě krev dobrodruha, Havlovi se blíží víc než jeho bývalý poradce Fischer.
Občanští demokraté, lidovci a topkaři se vzdali možnosti vyslat do souboje o Hrad svého člověka. Pomohli tím dosavadním favoritům volby. A také uškodili Andreji Babišovi, který teď nebude moci verbovat proti vládnímu nominantovi.
Odborový předák ukazuje čím dál zřetelněji, že není silnou osobností, která by se nebála dát najevo své názory a jít do rizika.
Bývalý vysoký představitel české armády a Severoatlantické aliance a kandidát na prezidenta Petr Pavel a jeho tým sesbírali přes 55 tisíc podpisů občanů. Oznámil to na tiskové konferenci na palubě Kayak Beach Baru v Praze. Tyto podpisy má podle něho už tým fyzicky v rukou. Další mají v terénu podporovatelé. Ke kandidatuře je potřeba získat minimálně 50 tisíc podpisů.
„Petr Pavel by neměl být prezidentem kvůli své komunistické minulosti a kvůli tomu, že ji relativizuje. Zpravodajský kurz, který studoval, organizovala nejtajnější část vojenské rozvědky a školil lidi, kteří se připravovali na dráhu zpravodajců. Předpokládám, že měl jít na rezidenturu. Jistě to ale samozřejmě nevíme, protože měl štěstí, že přišel listopad 1989,” říká historik Petr Blažek.
Petr Pavel chce vracet Česku "řád a klid". Zeman Česku dodal opak. Dělal si, co chtěl, roky podporoval Putina a Si Ťin-pchinga, roky se vysmíval ústavě. A roky zanášel do společnosti spor a nenávist.
„Vstoupit do KSČ byla chyba. Za posledních 33 let jsem ji ale náležitě odčinil. Svůj zpravodajský kurz za politický handicap nepovažuji. Historik Blažek o mém studiu lže. Jeho terminologii nerozumím a neodpovídá tomu, co je historicky a faktograficky správně,” říká kandidát na prezidenta Petr Pavel. „Jako prezident bych radil vládě, moderoval politickou debatu a vnášel do ní racionálno,” dodává.
Dalšími hosty vysílání jsou lídr pražské kandidátky Svobodných Tomáš Štampach, režisér Petr Boháč a cyklistka BMX Iveta Miculyčová.
Bývalý vysoký představitel české armády a NATO Petr Pavel v úterý oficiálně potvrdil kandidaturu na prezidenta republiky a představil své volební heslo "Vraťme Česku řád a klid". Chce být prezidentem, který mírní vášně. Za priority označil aktivní zahraniční politiku, inovativní ekonomiku s vyšší přidanou hodnotou, nezávislou energetiku, vzdělávání a zdravé životní prostředí.
