O povodních a fascinaci počasím
Vypadá to jako nekonečný a neustále se stupňující boj člověka s přírodou. Rok co rok se lidé v české kotlině strachují o své domy kvůli povodním. 1997, 2002, 2006. Kdy udeří voda příště? Jde to odhadnout?
Vypadá to jako nekonečný a neustále se stupňující boj člověka s přírodou. Rok co rok se lidé v české kotlině strachují o své domy kvůli povodním. 1997, 2002, 2006. Kdy udeří voda příště? Jde to odhadnout?
Rudé právo přesně před 30 lety "řešilo" obvinění Karla Gotta ze špionáže. Pod titulkem "Špionážní posedlost" přineslo Rudé právo tento článek: "Sotva vyšlo najevo, jak široce jsou po světě rozhozeny sítě americké špionáže a do čeho všeho je zapletena, začaly některé západoevropské buržoazní listy horempádem odvracet oči svých čtenářů na druhou stranu. Bijí na poplach proti strašlivému nebezpečí hrozivé záplavě špiónů, která se prý valí na západní Evropu ze socialistických zemí. Prim v tom všem, jako vždy, hraje Springerův reakční tisk, který od doby, co začal otiskovat paměti penzionovaného šéfa západoněmecké špionáže generála Gehlena, se zcela oddal šíření nejfantastičtějších špionážních historek. Daří se jim zvláště na stránkách západoberlínských listů, protože ovzduší Západního Berlína je již delší dobu nakaženo špionážní posedlostí, která podezírá ze špionáže nejen diplomaty, novináře, nýbrž i kdejakého občana socialistické země. Nyní však tomu Springerův bulvární plátek Bild nasadil korunu, když pod dvaceticentimetrovým titulkem na první straně označil za špióna dokonce i Karla Gotta. Pramen prý je "zaručený". Gotta prý obvinil ze špionáže jakýsi emigrant před americkým vyšetřovacím výborem, kterýžto výbor pak našeho zpěváka hned pojal do "důvěrného seznamu". Toto "odhalení" však vskutku odhalilo absurdnost celé této západním tiskem šířené špionážní mánie. Jenže v Západním Berlíně vzali falešný groš za bernou minci. Posedlost, jak známo, není matkou moudrosti. Což se vztahuje i na posedlost špionážní. Ten, kdo toto "obvinění" vymyslel, věru neměl rozumu nazbyt, ale ten, kdo je spolkne, postrádá rozumu ještě více. Právě s tím však Bild u svých čtenářů počítá," napsalo Rudé právo.
Několik mých přátel se vydalo na velký výlet do Afriky. Pod Kilimandžárem je mile překvapil jeden z vysoce postavených místních úředníků. Černočerný černoch je uvítal perfektní češtinou.



Být to na jiné řece, je to obyčejný snímek ukrajinské zimy. Rybaření skrz vysekané dírky v ledu je oblíbená zábava. Ale tento snímek je něčím zvláštní. Muž se snaží chytit rybu v řece Pripjať. V třicetikilometrovém uzavřeném pásmu, které ohraničuje okolí kdysi funkční atomové elektrárny v Černobylu. Když v ní před dvaceti lety vybuchl čtvrtý reaktor, zamořil radioaktivitou krajinu na desítky kilometrů daleko. Kdoví jak zmutovanou rybu nakonec muž z řeky vytáhne...



Návod na stavbu této originální lodi je velmi jednoduchý, stačí na něj 55 slov: "Postav si archu z cypřišového dřeva. Archu propleteš rákosím a zevnitř i zvenčí ji vymažeš smolou. Uděláš ji takto: archa bude 300 loktů dlouhá, 50 loktů široká a 30 loktů vysoká. V arše necháš průzor a o loket výše ji zastřešíš; do boku archy také vsadíš dveře. Uděláš v ní spodní, druhé a třetí patro." Alespoň tak to podle První knihy Mojžíšovy nadiktoval Bůh Noemu. Nyní se replika Noemovy archy staví v nizozemském Schagenu. V době, kdy Česko zasáhla povodeň a velká voda se valí do Německa a dál do Evropy. Je to jenom náhoda, že druhá archa vzniká právě teď?
Každoroční vyhlášení laureátů Klubu fair play při Českém olympijském výboru má tradičně slavnostní atmosféru, v níž zaznívají slova o nutnosti čestného zápolení.
Povodně mají důvod. Zima byla dlouhá, těžko se loučí s vládou a není divu, že změnu ročních období provázejí dramatické okolnosti. Jaro přichází s velkou vodou.
Ariel Šaron, který od začátku ledna leží v Jeruzalému v bezvědomí, by měl pravděpodobně z výsledku své strany radost.
Znáte tuto scénu a kulisy? Jen obličeje nějak nesedí, že? Ten psací stůl vpravo, velká pohovka vlevo, v pozadí projekce velkoměsta za okny. Už už se dere na jazyk věta, že přeci tento pořad dostal nedávno cenu TýTý. Jenže to není pravda, tohle je jiný pořad. Vysílá ho americký televizní kanál NBC a jmenuje se "The Tonight Show with Jay Leno" podle moderátora. Diváci pátečních pořadů v České televizi jistě ví, co by moderátorovi a modelce Carmen Electra poradili: "Uvolněte se, prosím!"
Lidové noviny přesně před 80 lety infromovaly, že výpravy Amundsenovy vzducholodi polotuhého typu na severní točnu se zúčastní také Čechoslovák dr. Frant. Běhounek, asistent státního ústavu radiologického v Praze: "Paní Curie, objevitelka radia, projevila při loňské návštěvě v Praze zájem o plán mladého českého badatele, který se rozhodl již dříve prozkoumat atmosféru polárních krajů. Dr.Běhounek obrátil se pak přímo na Amundsena, který svolil, aby se účastnil jeho letu a nyní i norský aeroklub, který je vlastním oficiálním pořadatelem letu, nabídl dru Běhounkovi pohostinství na vzducholodi Norge. Dr. Běhounek odjede 8.dubna do Trontheimu, odkud 12.dubna odjedou všichni účastníci výpravy lodí na Špicberky. Odlet z Kingsbay je stanoven na počátek května. Dr. Běhounek bude zatím konat na Špicberkách měření v oboru radioaktivity..." napsaly Lidové noviny.
Jiří Paroubek dal minulý týden přednost televizní debatě v Severočeském kraji před účastí na zahajovacím večeru summitu Evropské unie. To ukazuje na jeden pozoruhodný aspekt.
Je to takový prapodivný spolek taškářů. Ale jak rád říká filosof Václav Bělohradský: Demokracie se nejvíc podobá frašce.
V rakouské debatní hitparádě se na prvních dvou místech drží už delší dobu nový přísný zákon o udělování státního občanství a výroba elektřiny v atomových elektrárnách. Čerstvým tématem je kauza banky BAWAG.
Jeden záběr musí být jak druhý. Všechny ruce se musí pohybovat ve stejném rytmu, stejným směrem a bez řečí ctít udávané tempo. Nikdo se nesmí flákat. A v cíli pak nikdo nedokáže určit, kdo u kterého vesla měl větší či menší zásluhy na výsledku. Pravidla pro tradiční závod osmiveslic mezi univerzitami v Oxfordu a Cambridgi jsou jasná. Na snímku se na nedělní, už 152. klání připravuje tým z Cambridge. Jak by asi dopadla posádka připravovaná českou vládní koalicí?
V souvislosti s vydáním útlého svazečku Milana Kundery pod názvem "Kastrující stín svatého Garty" (nakladatelství Atlantis) se opět vyrojila řada článků a komentářů, které se spíše než obsahem knihy zabývaly osobností Milana Kundery a úvahami, jak to s ním vlastně je.
Lidové noviny se přesně před 80 lety zabývaly projevem, který v hipodromu Villaglori pronesl na paměť sedmého výročí založení fašistického svazu Benito Mussolini. "Připomenul, jak tisk roku 1919 ignoroval jeho jméno a jak byl poražen při volbách právě ve chvíli, kdy ve starých stranách politických začínal rozkladný proces. Proti této demoralisaci a rozkladu státu a proti vykořisťování a parasitismu starých stran bylo nutno odvážit se založit novou stranu, která by byla bývala schopna svrhnout tyto politické třídy. Toho jsme dokázali zorganizováním a uskutečněním pochodu na Řím, který již po několika letech nabývá nového vzhledu. V jednom jediném roce dali jsme národu italskému zákony revoluční, zákony, jimiž se dosahuje národního a sociálního zvelebení, jimiž se reorganizuje armáda, loďstvo a letectví. To vše učinili jsme v jediném roce. Jsem hrdý, že vám mohu říci, že my všichni, a v první řadě já, nepřikládáme důležitosti všemu tomu, co se tiskne v cizině," napsaly Lidové noviny.



Určitě ten dětský sen znáte. Vzbudit se, přijít ráno ke škole a ta tam nebude. Zmizí, spadne nebo shoří a nebude se učit. Při pohledu na snímek zničené školy v irácké Fallúdži ale dostávají tyto sny rouhačský rozměr. Její žáci si sotva něco takového přáli, ale po zásahu bomby jsou bez školy. Protože o vyučování nechtěli přijít, posadili se na ruiny a pokračovali ve čtení knížek.
Možná to, vážený pane premiére, nevíte, ale děti vznikají jinak než instantní káva z automatu. A je jedno, jestli je s mlékem nebo bez cukru.
"Proč se vy Češi bojíte mluvit na veřejnosti? Proč tak špatně řečníte? Vždyť jste dost vzdělaní," podivila se na jedné přednášce o evropské integraci španělská studentka žijící s českým kolegou.
Doterajšie účinkovanie Davida Ratha na poste ministra zdravotníctva pripomína slávny román Farma zvierat od Georga Orwella. Podstata príbehu spočíva v tom, že síce sú si všetci rovní, niektoré sú si rovnejší. Aj v českom zdravotníctve existujú rovní a rovnejší.