Franz Kafka je většinou prezentován jako spisovatel, který žil celý život v Praze, psal ponuré texty a zajímal se pouze o literaturu. Fotograf Jan Jindra a novinářka Judita Matyášová přichází s odlišným pohledem na světoznámého autora.
Milovníci příběhů o čarodějnickém učni Harrym Potterovi se mohou začít těšit na zbrusu novou knihu britské spisovatelky J. K. Rowlingové určenou dětem. Čekání na ni bude podle agentury Reuters ale zřejmě dlouhé. Ačkoli je Rowlingová v současnosti zaneprázdněná psaním detektivních románů, které uveřejňuje pod pseudonymem Robert Galbraith, i prací na scénáři k filmové adaptaci své knihy Fantastická zvířata a kde je najít, psaní knížek pro děti se úplně nevzdala. "Napsala jsem část knihy pro děti, která se mi opravdu velmi líbí. Určitě ji dokončím," uvedla Rowlingová v rozhovoru poskytnutém britské televizní stanici BBC. Její vydání prý ale zatím není na pořadu dne.
Cenu Josefa Škvoreckého pro nejlepší českou literární prózu za rok 2015 získal Vladimír Poštulka za román Hřbitovní kvítí na smetaně. Poštulka, devátý držitel skleněné trofeje pro nejlepší české prozaiky, je známý také jako textař populární hudby. Mimo jiné je autorem textu Sladké mámení pro Helenu Vondráčkovou nebo pro hit Pavla Bobka Veď mě dál cesto má, "Jsem rád, že Cenu Josefa Škvoreckého získal román, román o životě, soukromí a vzájemných vztazích. Je radost ho číst," uvedl tajemník poroty a zároveň předseda Společnosti Josefa Škvoreckého Václav Krištof. Do finálového výběru se letos dostalo šest titulů.
Sci-fi román Urbo Kune spisovatele Miloše Urbana doprovázejí nákresy a vizualizace utopické metropole, jež jsou dílem studentů architekta a pedagoga Petra Hájka. Kniha je součástí projektu, který v sobě propojuje literaturu, hudbu, film, výtvarné umění a architekturu. “Čtenář se neubrání pocitu, že jde v první řadě o literární propagaci stejnojmenného architektonického projektu,” píše v recenzi Petr Nagy.
Anglický spisovatel, filolog a univerzitní profesor.
Zástupci českého PEN klubu v čele s Jiřím Dědečkem či Ivanem Klímou zaslali otevřený dopis prezidentu Miloši Zemanovi. Nelíbí se jim, že vyvolává strach z uprchlíků a zpochybňuje společenské autority ať už jde o OSN nebo českou ombudsmanku. Kritizují také za jeho údajný odpor ke vzdělancům, akademické obci či odkazu novináře Ferdinanda Peroutky. Uvítali bychom, kdybyste dbal o dobrou pověst České republiky i v zahraničí, kde Vaše nebezpečně zjednodušené osobní názory způsobují zděšení a vytvářejí negativní obraz naší země," vyzývají autoři dopisu.
Když letos na jaře vydal nejprodávanější český spisovatel Michal Viewegh povídkovou sbírku Zpátky ve hře, avizoval, že jde o jeho jakousi přípravu na román po prožití klinické smrti v důsledku prasklé aorty. Biomanžel ale postrádá lehkost, přirozenost i nadsázku. Cynismus a vtip ze sebe Viewegh páčí násilím.
Třiapadesátiletý americký prozaik Chuck Palahniuk vydává v Česku s jednoletým zpožděním svůj čtrnáctý román Tvé překrásné já. Tentokrát v něm zaplul do vod brakové ženské literatury. Modeluje subversivní dystopickou vizi, jaké by to asi bylo, kdyby se ženy chovaly jako někteří muži a usilovaly výhradně o sexuální uspokojení. „Palahniuk napsal knihu o sexu, která je překvapivě chladná, nezábavná a nevtipná. Pravý opak toho, co by se od ní očekávalo,“ píše v recenzi Michal Polák.
Donedávna platil za krále severského detektivního psaní Stieg Larsson. Tomu však s čísly prodejů svých knih Nesbø silně šlape na paty. Prodal už více 23 milionů výtisků, přičemž tři miliony v rodném Norsku. "V novém románu Syn ukazuje, že umí krimi literaturu i jiným úhlem pohledu. Jo Nesbø jím čtenářům předvedl, že Harrym Holem nejsou jeho kvality omezené ani vyčerpané," píše v recenzi Lucie Zelinková.
V knihkupectvích po celém světě včetně Česka se od čtvrtka začíná nabízet už 36. díl komiksu o oblíbených galských hrdinech Asterixovi a Obelixovi s názvem Caesarův papyrus. O nová dobrodružství Asterixe a Obelixe se postaral jako u předchozího svazku Asterix u Piktů před třemi lety nový tým tvůrců Jean-Yves Ferri a Didier Conrad. Zatímco v Česku bude náklad deset tisíc kusů, ve Francii je to kolem dvou milionů.
Mafie, CIA, vražda papeže i falešný Mussolini… Nová kniha Umberta Eca vykresluje temná zákoutí Milána i pozadí redakčního prostředí časopisu Zítřek a ukazuje, jak by to asi dopadlo, kdyby Eco psal novely.
Tunel pod pražským Vítkovem, který spojuje čtvrti Karlín a Žižkov, 21. října rozezní autorské čtení poezie. Do básnického projektu se zapojí 14 českých autorů. Akce je poctou Vítězslavu Nezvalovi a Jaroslavu Seifertovi i připomínkou, že umění dokáže proměnit a zlidštit i zdánlivě nevlídná místa, informovala za organizátory Anna Přikrylová. "V Karlíně žil po jistý čas Nezval a za kopcem na Žižkově byl zase doma Seifert. Kdyby měli v té době tunel, jistě by se v něm na půl cesty setkávali a Nezval by v něm svým zvučným hlasem recitoval Seifertovi Apollinairovo Pásmo," uvedla Přikrylová. Čtení organizují Ondřej Kobza a Bogdan Trojak.
Šestnáct knižních novinek doprovodí v knihkupectvích v mnoha městech autogramiády, besedy či autorská čtení. Edice novinek je součástí Velkého knižního čtvrtku, při kterém chtějí nakladatelé upozornit čtenáře na nejzajímavější knižní tituly podzimu.
Prestižní Man Bookerovu cenu a 50 tisíc liber (asi 1,85 milionu Kč) poprvé vyhrál autor z Jamajky, čtyřiačtyřicetiletý Marlon James, s knihou, kterou inspiroval pokus o atentát na Boba Marleyho v 70. letech minulého století. Epos o 680 stranách je podle předsedy poroty Michaela Wooda "plný překvapení", jakož i "plný násilí" a "plný nadávek". Jamesovu knihu A Brief History of Seven Killings (Stručné vyprávění o sedmi vraždách) popsal jako "nejvíce vzrušující" z děl, která se propracovala do užšího výběru v letošním roce. Loni vyhrál Man Bookerovu cenu Australan Richard Flanagan s válečným románem The Narrow Road to the Deep North.
Když se generacemi oblíbený český Krtek s vidinou velkých peněz prokopal až do Číny, navázal družbu s pandou a ocitnul se v globalizovaném nečeském animáku, řada českých filmařů a Milerových spolupracovníků za tento krok jeho vnučku Karolínu kritizovala. Teď v Krtečkovi pokračuje autorova dcera. Vydala poetickou knížku, v níž s respektem kráčí v intencích otcova díla, a pokračuje tak v jejich vzájemné spolupráci. Vnučka má však jasno: Děda by si takového Krtka nepřál a krom toho – Krtek je můj.
Po deseti letech od prvního vydání upírské ságy se na pultech obchodů objevilo pokračování z pera spisovatelky Stephenie Meyer. Ta oslavila kulaté výročí staronovým příběhem. Vrátila se totiž zpátky k modelu lásky mezi upírem a člověkem, ovšem tentokrát přehodila pohlaví hlavních postav. Z pohledné a bezbranné Belly je teď Beaufort a z chladného Edwarda upírka Edythe. Záměrem prý bylo umlčet kritiky, které autorce vytýkaly přílišnou zranitelnost hlavní hrdinky.
Jméno Světlany Alexijevičové, držitelky Nobelovy ceny za literaturu pro rok 2015, rezonovalo ve světě víc, než kterékoliv jiné. Není divu, v době napjatých vztahů s putinovským Ruskem získá nejprestižnější literární ocenění ukrajinsko-běloruská disidentka, jež otevřeně Vladimira Vladimiroviče kritizuje. "Mám za to, že její volba je svého druhu vyvažující reakcí na nedávné laureátství servilně prorežimního a umělecky rozbředlého čínského literáta Mo Jena," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz literární teoretik a odborník na českou a ruskou literaturu Vladimír Novotný.
Nejvýznamnější literární ocenění - Nobelovu cenu za literaturu - získala dnes běloruská disidentka Světlana Alexijevičová. Volba je to odvážná i žánrově, je to vlastně Nobelova cena za publicistiku. Mnoho literárních porot přitom stále ještě jako velkou literaturu chápe pouze beletrii či poezii. Jedno ze zásadních děl Alexijevičové, Doba z druhé ruky, vyšlo letos v českém překladu Pavly Boškové a nakladatel Vladimír Pistorius by rád vydal česky i její další dílo Zinkoví hoši – rozhovory o válce v Afghánistánu.
Běloruská spisovatelka Světlana Alexijevičová byla za favoritku považována už od roku 2012, ale teprve letos jí Švédská královská akademie cenu udělila. A to za "polyfonické psaní, které je památníkem utrpení a odvahy v naší době".
Ve švédském Stockholmu byla oznámena laureátka čtvrté letošní Nobelovy ceny - za literaturu. Stala se jí sedmašedesátiletá spisovatelka z Běloruska. Její dílo je podle Švédské královské akademie "památníkem utrpení a odvahy v naší době".
