V nejodlehlejší části planety se rozhoduje o budoucnosti pobřežních měst, ostrovů i milionů lidí. Jeden obří kus antarktického ledu – přezdívaný „ledovec soudného dne“ – totiž taje rychleji, než by si vědci přáli. Proto v zákulisí vzniká plán tak odvážný, že připomíná sci-fi film.
Zamrzlý vodopád Valaste v Estonsku se stal dějištěm dramatických chvil. Právě ve chvíli, kdy na vyhlídkové plošině stáli turisté, mezi nimi i děti, se z masivu ledu utrhl velký kus a s rachotem se zřítil dolů. Incident se naštěstí obešel bez zranění – lidé stihli nebezpečné místo včas opustit.
Země se podle nové zprávy více než 160 vědců z celého světa ocitá na prahu katastrofických a možná i nevratných klimatických změn. Studie upozorňuje, že se blížíme k prvnímu z takzvaných „bodů zlomu“, které mohou zásadně proměnit fungování celého planetárního systému.
V tajícím ledovci u polské stanice na Ostrově krále Jiřího v Antarktidě našli polští výzkumníci kosti, hodinky, vysílačku, nůž a také dýmku britského polárníka Dennise Bella, který tam zahynul při pádu do trhliny v ledovci v roce 1959, kdy mu bylo 25 let.
Na severu Pákistánu v hornatém regionu Kohistán objevil pastevec v tajícím ledovci tělo muže, který se ztratil před 28 roky. Díky chladu se tělo dochovalo v neporušeném stavu, uvedl ve středu server BBC.
Ledovec švýcarskou vesnici Blatten ohrožoval už několik dní. Poté co úřady obyvatele preventivně evakuovaly, ale předvedla příroda nejhorší možný scénář. Masa ledu, bahna a kamení nejprve zasypala část obce a zbytek dokonala voda z přehrazené řeky Lonza. Následky přírodní katastrofy pomáhá na místě odstraňovat i armáda.
Drsné, nezkrocené a podmanivě krásné. Takové je Grónsko, největší ostrov světa, kde se ledová pustina střetává s životem lidí, kteří se přizpůsobili extrémním podmínkám. Jak se žije v zemi, kde slunce v létě nezapadá a v zimě téměř nevychází? A proč se o Grónsko stále víc zajímají vědci, dobrodruzi i velmoci? Přiblížíme vám jeho tajemství, výzvy i budoucnost.
Největší plující ledovec na světě se vyplavil v mělkých vodách u ostrova Jižní Georgie v Jižním Atlantském oceánu, informovala v úterý stanice BBC. Plující ledovec s názvem A23a u ostrova uvízl a nejspíš se rozbije o jeho pobřeží. Mohl by podle ekologů ohrozit krmení milionů tučňáků a ploutvonožců, zpomalit lodní dopravu a zkomplikovat práci rybářům.
Čeští vědci upozorňují na dramatické změny v Antarktidě, tají i vrcholky ledovců, což se dříve nestávalo. Na vině jsou nečistoty, které přináší vítr z odledněných a vyschlých částí a které se na vrcholcích hromadí. Tmavé znečištěné plochy více pohlcují sluneční záření a absorbují více tepla, což urychluje tání.
V jednom z největších evropských národních parků v srpnu zahynul americký turista, když se nad ním propadl strop ledové jeskyně. Jeho přítelkyně vyvázla se zraněními. Nehodu, která se odehrála na Islandu, sice nejde přímo spojit se změnou klimatu, ale zvyšující se teploty a ústup ledovců zpopularizovaly novou formu cestování - takzvanou turistiku poslední příležitosti.
Neobvykle dlouhou vlnu teplejšího počasí zažívá nyní Antarktida. Podle údajů britského Institutu pro výzkum Antarktidy byly tamní teploty v červenci, který je pro antarktickou oblast zimním měsícem, v průměru o 3,1 stupně Celsia vyšší než obvykle, uvádí web televize ORF.
Největší ledovec světa A23a se nachází poblíž Antarktidy severně od souostroví Jižní Orkneje a rozlohou se vyrovná Zlínskému kraji. Odborníci očekávali, že se bude plavit po nejmohutnějším oceánském proudu a postupně tát. Jenže místo toho se chytil do "pasti".
Na vlastní oči viděla tající ledovce na Arktidě, Antarktidě i v rovníkových oblastech. Jako polární bioložku ji zajímají především mikroorganismy, které v extrémním prostředí dokážou přežít. Neméně zapáleně ale Marie Šabacká přibližuje, jak klimatické změny mohou dopadat na lidi, kteří na póly ani do tropů nikdy nevyrazili. V rozhovoru vysvětluje, proč Zelená dohoda není hrozba, ale příležitost.
Ledovec Adamello se úplně rozpustí do roku 2080, uvádí deník La Repubblica a další italská média s odkazem na výsledky studie italských vědců z projektu Climada. Do této doby roztaje i za předpokladu, že se podaří dodržet mezinárodní klimatické závazky. Pokud se je dodržet nepodaří, mohl by ledovec zmizet ještě dříve.
Cestování na nejjižnější kontinent Země dosáhl nového milníku. Počet návštěvníků v letošní turistické sezoně podle předpokladů poprvé dosáhne sta tisíc, což je čtyřicetiprocentní skok oproti předchozímu rekordu, upozornil na nejnovější data server BBC Earth. Navzdory přísným bezpečnostním opatřením mohou lidé představovat podle vědců pro kontinent biologický hazard.
Ledovec se začal posouvat poté, co byl usazený na mořském dně přes tři desítky let. Obří kus ledu pojmenovaný A23a o rozloze téměř 4000 kilometrů čtverečních se v roce 1986 oddělil od antarktické pevniny, brzy však zakotvil ve Weddellově moři, a stal se tak prakticky ledovým ostrovem. V uplynulém roce se však začal unášet značnou rychlostí pryč a nyní se chystá vyplout mimo vody Antarktidy.
Od antarktického Bruntova ledovce se odlomila obří ledová kra o rozloze asi 1550 kilometrů čtverečních. To je přibližně třikrát více než plocha celé Prahy. Podle vědců se jedná o přirozený proces, který nesouvisí se změnami klimatu. Britští glaciologové, kteří na místě spravují výzkumnou stanici, zachytili masivní puklinu na kameru.
Arktida se za posledních 40 let oteplila téměř čtyřikrát rychleji než zbytek světa. Vyplývá to z nové studie zveřejněné odborným časopisem Communications Earth & Environment. Rychlejší oteplování za severním polárním kruhem zjistily i předchozí studie, tempo však určily nižší, uvádí vědci. Nové poznatky tedy vyvolávají obavy o závěry klimatických modelů na pólech.
Vlny veder a požáry, které v červenci zasáhly Evropu, za sebou zanechaly nejen spálenou půdu, ale i tisíce mrtvých. Mezitím se také ukázalo, že hranice věčného sněhu stoupla až nad vrchol nejvyšší evropské hory. Červencové novinky o klimatu přináší pravidelný měsíčník online deníku Aktuálně.cz.
„Jdete pořád bahnem, celou trasu v gumácích, a až na konci obujete sněžnice. Terén je náročný, je to sice jen 40 kilometrů, ale jdete přes různá pohoří a z výšky 1400 metrů vystoupáte skoro do pěti tisíc metrů,” líčí nedávnou náročnou výpravu v Ugandě polární ekoložka Marie Šabacká. Do Česka přivezla desítky kilogramů vzorků k dalšímu výzkumu.
