Učitelé by měli vyčlenit jednu hodinu češtiny týdně na to, aby si děti mohly v klidu jen číst knihu, kterou si vyberou. A to bez plnění dalších úkolů a povinností. Doporučuje to odbornice na vzdělávání a metodička čtenářských dílen Hana Košťálová. Podle ní k rozvíjení čtení často stačí už pouhá přítomnost knih ve škole.
Fotograf Jaroslav Kučera patří k legendám české fotožurnalistiky. V rozhovoru popisuje, jak vznikl jeho ikonický záběr Václava Havla objímajícího Alexandera Dubčeka. Situace nastala poté, co se dozvěděli, že odstoupil Ústřední výbor komunistické strany v čele s nepopulárním a vysmívaným Milošem Jakešem. Hovoří také o tom, jak se v roce 1989 fotilo, a o své nové knize Sametová revoluce.
Řadu Čechů to možná překvapí, ale Němci nás mají rádi hodně, spojují si nás s příjemnými věcmi, nedovedu si vybavit ošklivý vtip o Češích, říká spisovatel Jaroslav Rudiš. Do kin teď míří film Národní třída natočený podle jeho stejnojmenné novely. Hlavního hrdinu Vandama jsem potkal v pražské hospodě Severka, je to křehký člověk, občas mu ujedou nervy a popere se, líčí autor.
Nechtěli jsme vyprávět velké dějiny, ale obyčejné příběhy té doby, normální lidé daleko od hlavního dění tu dobu také prožívali, říká scénárista nového komiksu Martin Šinkovský. V Trikoloře proto spolu s výtvarníkem Petrem Novákem alias Tichem762 vypráví příběh skupiny desetiletých dětí z malého okresního města. Je to i můj příběh, trikoloru jsem nosil ještě půl roku po revoluci, vysvětluje Šinkovský. Není to učebnice, je to jen návod, jak se k informacím o listopadu 1989 dostat, dodává Novák.
Fotograf Jan Šibík byl u klíčových událostí roku 1989. Na svých snímcích zachytil pád Berlínské zdi, sametovou revoluci v Československu i svržení komunistického režimu v Rumunsku. Nyní své fotografie z té doby představuje na výstavě na pražské Staroměstské radnici a v knize, která na tuto výstavu navazuje.
Udělal jsem spoustu chyb, tehdy jsem to neviděl. Na Národní třídě jsem dostal strach, že přijdu o filmy, ale odešel jsem včas, říká fotograf Jan Šibík, kterému vychází kniha 1989. Na fotografiích tehdy zachytil pád Berlínské zdi i události v Československu a v Rumunsku. Josef Koudelka, což je pro mě největší fotograf dějin, mi řekl, že pět fotek je dobrých. To jsem si tak oddechl, líčí Šibík. Reportážní fotografie je u konce svých sil, je úplně v háji. Tištěná média nemají reklamu, takže není platforma, kde fotky ukazovat, dodává.
Počítačová hra odehrávají se v Čechách v době panování Václava IV. vznikla ve studiu Warhorse vývojáře Daniela Vávry. Teď k ní vychází bohatě ilustrovaná kniha, jež dává nahlédnout, jak vznikal titul, kterého se za rok prodaly přes dva miliony kusů. The Art of Kingdom Come: Deliverance připomíná na ploše 256 stránek, čím je středověké RPG zajímavé – klade důraz na historické detaily, věrné zobrazení Posázaví i dobové architektury. Čtenáře provede krajinou, ukáže, jak se ručně kreslené náčrtky změnily v realisticky vyobrazenou grafiku a připomene všechny důležité postavy ve hře. Obrazové materiály odprovázejí rozhovory s Mikulášem Podprockým a Danem Vávrou.
Obří, až dvoumilionové demonstrace v Hongkongu za demokratické reformy a větší nezávislost na Číně trvají už více než dva měsíce. Z pokojných protestů se změnily na násilné střety mezi policií a demonstranty. Bývalý zpravodaj České televize v Číně Tomáš Etzler se domnívá, že doba, kdy mohly protesty skončit a vše se vrátit ke starým pořádkům, minula. A už není cesty zpět. "Nevím, jak to skončí, ale neskončí to dobře pro Hongkong," říká novinář v rozhovor pro deník Aktuálně.cz.
Většina fotografů zná Veroniku Souralovou jako šéfku prestižní soutěže Czech Press Photo a mnoho z nich také ví, že sama výborně fotí a specializuje se na makrofotografii. Dětští čtenáři ji ovšem znají docela jinak. Jako autorku knížek, kde malí hrdinové prožívají velká dobrodružství v říši hmyzu. Nedávno vyšla už čtvrtá, s názvem Příběhy z trávy aneb velké dobrodružství v hmyzí říši. "Všechno to začalo tak, že jsem mým dětem vymýšlela příběhy k fotkám hmyzu, které jsem pořídila," říká v rozhovoru.
Pražskou Městskou knihovnu čeká letos nezvykle rušné léto. Instituce se rozhodla, že během necelých dvou prázdninových měsíců vymění čipy na celém svém fondu, který čítá téměř dva miliony titulů. Další novinkou, kterou bude knihovna od srpna testovat, je samoobslužné půjčování a vracení knih. Ještě letos by mělo začít fungovat až ve 13 pobočkách.
Olga Roučková se stala dalším tuzemským účastníkem Rallye Dakar, který o svém dálkovém dobrodružství napsal knížku. Čtyřkolkářka a pilotka buginy se tak přidala k doyenovi Josefu Kalinovi a pilotu Tatry Tomáši Tomečkovi.
V patnácti mi do Bruntálu přišla obálka s letenkami do Nigérie, můj otec byl král tamního kmene, nikdy předtím jsem ho neviděl, na letišti v Lagosu jsem se hned ztratil, trvalo mi několik dní, než jsem otce našel, říká Obonete S. Ubam, který po smrti otce dobrovolně odešel z Česka do Nigérie. Vrátil se jako dědic trůnu a jako nejstarší syn se po smrti otce musel postarat o jeho rodinu i majetek. Napsal o tom knihu Sedm let v Africe. Musel jsem udělat krok do neznáma, do místa, které je na seznamu nejnebezpečnějších míst na světě, dodává. Potřeboval jsem se přiblížit svým kořenům, doplnit chybějící část mé identity, říká.
Ve Spojených státech vyšla unikátní kniha mapující dětství severokorejského diktátora Kim Čong-una. Její autorka Anna Fifieldová, reportérka listu The Washington Post, v ní popisuje zvláštní osamění i výsady, které jej provázely. Novinářce se podařilo hovořit s vysoce postavenými Severokorejci a odhalit tak zákulisí života vládce nejizolovanější země světa. "Kim jedná velmi strategicky a kalkulovaně, udržuje si kontrolu. Není dobrý člověk, ale také není cvok," říká Fifieldová v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz. Zároveň líčí, že v Kimově letním sídle nechybí kina, karaoke nebo přepychové jachty.
Když americký novinář Michael Wolff loni vydal knihu Ohnivá zloba: Uvnitř Trumpova Bílého domu, vyvolal poprask. Přinesl nelichotivý pohled do zákulisí úřadu amerického prezidenta. Trumpovi blízcí spolupracovníci mu například řekli, že prezident je pologramotný a dětinský. V úterý Michael Wolff vydal novou knihu s názvem Obležení: Trump pod palbou, která pojednává o druhém roce Trumpa v Bílém domě a končí letošním březnem, kdy speciální vyšetřovatel Robert Mueller zveřejnil výsledky vyšetřování ruských zásahů do amerických prezidentských voleb. Projděte si postřehy z nové knihy autora, který bývá často kritizován za lehkovážné zacházení se zdroji a fakty.
Michael Wolff, autor bestselleru Ohnivá zloba: Uvnitř Trumpova Bílého domu, ve kterém vykreslil nelichotivý obraz prvního roku prezidentství Donalda Trumpa, vydá v příštím týdnu novou knihu ze zákulisí nejvyšších pater americké politiky. Kniha Obležení: Trump pod palbou je podle amerického listu The New York Times jízlivým a posměšným popisem druhého roku Trumpova působení v čele nejmocnější země světa.
Jsem magor, přesně si pamatuji, co jsem kde snědl. Hodně cestuji a mám hlad, jsem nadšenec, který těží ze své houževnatosti, chci, aby se lidé v restauraci nespálili. Přináším dobré příklady, jsem protipól uživatelských serverů. Kniha by měla lidi vyhnat na výlety, říká Lukáš Hejlík, autor Gastromapy, která teď vychází jako kniha. Gastronomie se stává turistickým cílem, na hodně míst si lidé hlavně jedou udělat fotku na Instagram, nabízím podniky od hranolek až po luxusní restaurace, dodává.
Cestovatel, dobrodruh a fotograf na plný úvazek Pavel Svoboda si splnil velký sen o půlročním putování po Asii. Po návratu přiznává, že Mongolsko ve skutečnosti nebylo tak idylicky romantické, jak se o něm traduje, a Myanmar má i přes řadu problémů ohromný potenciál. O svých zážitcích z transsibiřské magistrály, Mongolska, Nepálu i Myanmaru připravuje fotograficko-cestopisnou knihu, o které hovoří ve videu.
Na svoji facebookovou stránku Gastromapa přidává každý den jeden tip. Úspěšně se chytila aplikace, která funguje jako rozcestník na všechny zaznamenané podniky. A teď oblíbený gastro bloger Lukáš Hejlík dokončil další projekt: knihu s tipy na ty nejzajímavější podniky z Česka.
Jaroslav Foglar si do Rychlých šípů s povolením rodičů půjčil jeho jméno i povahu. Jindřich Hojer by dnes oslavil stovku, narodil se 30. července 1924 v Praze. Foglarův oddíl pražské Dvojky navštěvoval od roku 1936 do roku 1940, kdy Němci skauting zakázali. Zemřel 22. prosince 2020 ve věku 96 let. Připomeňte si jeho život v galerii Aktuálně.cz.
Před knihkupectvím Mozaika na pardubickém nádraží ve čtvrtek Jindra Hojer za pomoci kytaristy Štěpána Raka pokřtil svou knihu Záhadné hlavolamy pro chytré hlavičky. Čtyřiadevadesátiletý muž, předobraz postavy komiksového seriálu Jaroslava Foglara Rychlé šípy, se podle svých slov věnoval luštění hlavolamů celý život. Publikace vyšla v nákladu 2000 kusů, financování zajistila veřejnost s využitím crowdfundingové sbírky.
