Na paradoxní proces u grónského kontinentálního ledovce zaviněný uvolňováním metanu přišel mezinárodní vědecký tým. Nechyběli v něm ani čeští zástupci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Studie ukazuje, že biologické procesy pod ledem mohou ovlivňovat koncentrace skleníkových plynů v atmosféře a následně i celoplanetární klima. Studie vyšla 3. ledna v prestižním světovém časopise Nature.
Možnost, že byste našli indický ostrov Ghoramara na mapě, se každý rok zmenšuje. Dnes má asi 4,5 čtverečního kilometru, přitom před dvaceti lety byla jeho rozloha téměř dvojnásobná. Kvůli klimatickým změnám však jeho obyvatelům mizí půda doslova pod nohama. Na ostrově jich žije ani ne pět tisíc. Pokud by jim vláda nabídla bezpečnější místo, což se zatím nestalo, přesídlili by tam. "Pokud na ostrov udeří tsunami nebo tajfun, budeme vyřízeni," říká jeden z představitelů ostrova Sanjiv Sagar.
V nadcházejících dekádách bude ubývat sněhu, udrží se jen vysoko v horách. Přestože Česko dlouhodobě sužuje sucho, klimatické modely ukazují, že v zimě bude množství srážek narůstat. "Ale zároveň se předpokládá, že zima se bude ze všech sezon nejvíce oteplovat, takže začne převládat déšť nad sněžením," říká klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.
V polských Katovicích začala 24. konference OSN o změnách klimatu (COP24). Mezi prvními promluvil známý britský přírodovědec David Attenborough, který vyzval světové vůdce, aby zakročili v ničení naší planety. Zasedání se zúčastní zástupci 190 zemí, včetně České republiky. Hlavním cílem konference bude přijetí pravidel, která by umožnila úplnou realizaci cílů pařížské klimatické dohody z roku 2015 a odpověděla na varovné zprávy vědců.
Prvním plenárním zasedáním začala v neděli v polských Katovicích 24. konference OSN o změnách klimatu (COP24). Zasedání se účastní zástupci více než 190 zemí, včetně České republiky. Schůzka potrvá do 14. prosince. Hlavním cílem konference je přijetí pravidel, která by umožnila úplnou realizaci cílů pařížské klimatické dohody z roku 2015 a odpověděla na varovné zprávy vědců.
Planetární úkol máme před nosem, ne 484 milionů kilometrů daleko.
Počet dnů, kdy je vhodné počasí k tomu, aby hořelo, se u nás zvyšuje a dál se zvyšovat bude, varuje bioklimatolog Miroslav Trnka. Podobně rozsáhlé požáry jako v Kalifornii, které mají na svědomí desítky mrtvých, prý ale v Česku zatím nehrozí. Podmínky u nás ještě nejsou tak vhodné, navíc jsme schopni ohniska rychle hasit, říká Trnka. Katastrofa v Kalifornii podle něj souvisí s klimatickou změnou, což dokazuje zvyšující se četnost požárů.
Vědeckou zprávu zveřejnil Mezinárodní panel OSN pro změnu klimatu. Zdůrazňuje, že oteplení planety by mělo dalekosáhlé důsledky.
Čolci jsou ektotermní živočichové, což znamená, že jsou přímo ovlivňováni teplotou prostředí. V českém Ústavu biologie obratlovců badatelé pozorují, jak klimatické změny ovlivňují život čolků a pokoušejí se vyvinout mechanismy, které by jim pomohli v měnící se přírodě přežít.
Vyplývá to ze závěrů výroční zprávy amerického Národního úřadu pro oceány a ovzduší (NOAA), podílelo se na ní přes 500 badatelů ze 65 zemí světa.
Extrémní počasí trápí Skandinávii, Kanadu i Japonsko. Odborníci varují, že vlny veder budou častější.
Nebezpečné to určitě je, řídíme se ale určitými pravidly, například nevjíždíme do jádra bouřky, říká Robin Duspara. Vede Czech Thunderstorm Research Association, jejíž členové v tuzemsku sledují a dokumentují extrémní meteorologické jevy. Pohybujeme se v terénu s vybranou bouřkovou buňkou, za den najezdíme i 800 kilometrů, popisuje Duspara. Odpověď na otázku, zda silných bouřek v Česku přibývá, je podle něj složitější. Lidé se o to daleko více zajímají, jsou nás tisíce, a ty jevy jsou proto lépe zdokumentované, míní Duspara.
Potřebujeme, aby se krize vyhrotila rychle, pak začneme panikařit a jednat, říká australský ekolog a konzultant Paul Gilding. Čím dřív padneme na dno, tím dřív na krizi zareagujeme a tím méně lidí bude trpět jejími dopady, říká. Bývalý šéf celosvětové ekologické organizace Greenpeace má velké obavy z nerovnosti. Když není o lidi postaráno, hospodářství podle něj nemůže být stabilní. Příliš rozevřené nůžky mezi bohatými a chudými vyvolají převrat. Zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA je důsledkem vyhrocení nerovnosti v americké ekonomice, říká Gilding.
Kvůli globálním změnám klimatu budou hurikány a tajfuny stále silnější, varují vědci z amerického Národního centra pro výzkum atmosféry (NOAA). Letos způsobily tyto ničivé přírodní bouře obrovské škody ve Spojených státech i Asii. Podívejte se na srovnávací snímky z amerického Texasu.
Politici, bankéři, zástupci energetického sektoru a filantropové se sešli v Paříži na jednodenní konferenci pod názvem Summit jedné planety.
V pondělí začala v německém Bonnu světová konference o klimatu. Měla by přinést pokrok v naplňování Pařížské dohody o klimatu z roku 2015. Na akci už zaznělo, že letošní rok bude jeden ze tří nejteplejších let v historii měření.
Pařížská klimatická dohoda by poškodila americké hospodářství, přičemž životnímu prostředí nepomůže, říká Jack Spencer z amerického konzervativního think-tanku The Heritage Foundation a zároveň člen týmu, který po volbách připravoval převzetí moci na americkém ministerstvu energetiky. Od klimatické dohody by podle něj měly odstoupit i další země. Jadernou energetiku vnímá jako extrémně bezpečnou. Nehodu v Černobylu podle jeho slov zavinila parta militaristických komunistů, kteří nevěděli, jak se taková elektrárna řídí.
Lidé z celého světa se mohou podílet na vysázení lesa, který ponese jméno amerického prezidenta Donalda Trumpa. Kampaň, kterou vedou tři mladí vědci, si klade za cíl zasadit do Vánoc deset miliard stromů. Dohromady budou zabírat plochu větší, než je Česká republika. Podle organizátorů iniciativy "Trump Forest" pomůže nově vzniklý les zmírnit dopady klimatických změn a částečně vyváží Trumpovo rozhodnutí odstoupit od klimatické dohody.
V Australském městečku Stonehenge nezapršelo už sedm let. Sucho a horko vyhnalo z farmářské oblasti uprostřed Queenslandu mnoho lidí. Těch posledních třiadvacet netrpělivě očekává tolik vytoužený déšť. Místní lidé se živí chovem dobytka. Teď ho ale musí rozprodávat, protože ho nedokážou uživit. Řeka vyschla, neroste tráva, půdu rozpaluje žhnoucí slunce. Podívejte se, jak se žije v australském městečku, kde svítí slunce 325 dní v roce.
Podle amerického Národního úřadu pro oceány a ovzduší (NOAA) byl rok 2016 nejteplejší ze všech evidovaných let. Úřad, který sleduje klima 137 let, to uvedl ve čtvrtek ve výroční zprávě. Kromě skleníkových plynů měl na rekordní teploty vliv i klimatický jev El Niño.
