Jeho interpretace klavírních děl Fryderyka Chopina nebo Ludwiga van Beethovena sklízely ohlas po celém světě a desítky let spolupracoval s milánskou operou La Scala. Právě ta v sobotu večer informovala, že italský klavírista Maurizio Pollini ve věku 82 let zemřel. Zprávu potvrdila agentura ANSA.
Celosvětově známý finský dirigent Esa-Pekka Salonen po příští sezoně 2024/2025 skončí na postu hudebního ředitele Sanfranciského symfonického orchestru. „Bohužel se správní radou se rozcházíme v názorech na další směřování,“ oznámil. Ve světě klasické hudby není časté, aby rozpor mezi uměleckým a výkonným vedením organizace prosákl na veřejnost.
Pod taktovkou špičkového dirigenta Kenta Nagana se uplynulou sobotu v pražské Státní opeře uskutečnilo koncertní provedení opery Valkýra od Richarda Wagnera. Divákům se naskytl pohled, který je v Česku výjimečný - plné obsazení orchestru tak, jak ho autor rozepsal, zabralo takřka celé jeviště, pěvci se na něj stěží vešli. A podobně oslňující byla monumentalita zvuku.
Návrat k hlubokému prožitku hrdinky a základu příběhu o střetu dvou světů, které si vzájemně nemohou dlouhodobě porozumět, slibovala nová inscenace opery Rusalka od Antonína Dvořáka. Od minulého týdne ji uvádí pražské Národní divadlo v režii dua Skutr, tedy Martina Kukučky a Lukáše Trpišovského, kteří vedou činohru první scény.
Když islandský klavírista Víkingur Ólafsson dohraje Goldbergovy variace, občas ho přepadne smutek. "Lítost nad tím, že končí něco krásného. Na vteřinu jako by vás to přeneslo do stáří. Pocítíte, nakolik je váš život pomíjivý a tahle skladba věčná. Nechcete, aby skončila, nejradši byste hned začali hrát znova," říká.
Zdůraznit hlubší rovinu příběhu a soustředit se na psychologický vývoj hrdinky chce nová inscenace nejslavnější opery Antonína Dvořáka, která má tento pátek 8. března premiéru v pražském Národním divadle. Rusalka v režii tvůrčího dua Skutr se soustředí také na střet lidského světa s nadpřirozenem. Diváci, kteří čekají pohádku, možná budou zklamaní, avizují tvůrci.
Jednací sál Poslanecké sněmovny byl v pondělí večer jako z jiného století. Do lavic usedli lidé ve večerních šatech a namísto bojovných proslovů se zaposlouchali do árií a klasické hudby. Dva hodinové koncerty barokního orchestru Collegium 1704 navázaly na dobu, kdy v Thunovském paláci bylo italské operní divadlo. U pultíku se tak místo politiků střídal Vojtěch Dyk a Simona Šaturová.
Sobotní koncert v pražském Národním divadle připomněl 200. výročí narození Bedřicha Smetany hudbou ze všech skladatelových oper. Vyprodaný galavečer lidé sledovali také na plátně umístěném na piazzettě u budovy. Na slavnostní akci dorazili premiér Petr Fiala a pražský primátor Bohuslav Svoboda, oba z ODS, nebo ministr zemědělství Marek Výborný z KDU-ČSL. Publikum na závěr zatleskalo vestoje.
Nevyhne se to žádné velké historické osobnosti. Veřejnost si ji umístí na podstavec a stane se z ní pomník k setrvačnému uctívání. Sobotní 200. výročí narození Bedřicha Smetany je příležitostí jeho odkaz odmramorizovat a připomenout si, co pro českou kulturu vlastně znamená. "Pro lidi je to mýtus, který buď zatracujeme, nebo favorizujeme," říká muzikolog a dramaturg opery v Plzni Vojtěch Frank.
Bez něj to nejde, ale s ním také ne, dal by se parafrázovat vztah české kultury k Bedřichu Smetanovi. Tuto sobotu uplyne 200 let od narození skladatele, který se rozhodl zakomponovat zdejší hudbu do nejprogresivnějších dobových trendů. Cíl úspěšně splnil.
Historicky nejrozsáhlejší program slibuje letošní ročník festivalu klasické hudby Smetanova Litomyšl, který se uskuteční od 8. června do 7. července. Bude čítat 50 hlavních představení a desítky doprovodných akcí. Mottem 66. ročníku je Naše vlast, odkazující na nejznámější dílo Bedřicha Smetany.
Jako staří "filmoví" zpěváci, jen s lepší technikou, dalo by se říct o pátečním koncertu Jonase Kaufmanna v Praze. Světová operní superstar představila album hitů ze stříbrného plátna The Sound of Movies. Čtyřiapadesátiletý Němec, mnohými označován za největšího žijícího tenora, naplnil očekávání. Diváci jej odměnili několika ovacemi vestoje a vytleskali si dokonce šest přídavků.
Rok po smrti krále Přemysla Otakara II. se odehrávají Braniboři v Čechách, jejichž obnovenou inscenaci tento čtvrtek uvedlo Národní divadlo moravskoslezské. První opera Bedřicha Smetany divákům přibližuje atmosféru 13. století, kdy do Čech vtrhl braniborský markrabě Ota Braniborský, zcela je zpustošil a začal terorizovat obyvatelstvo. Nastává doba bídy, avšak národ se šikuje k odboji.
Přední český operní pěvec Adam Plachetka se toto úterý ve Vídeňské státní opeře zhostil barytonové role titulního lazebníka Figara v opeře Lazebník sevillský od Gioacchina Rossiniho. Reprízy plánuje věhlasná rakouská scéna na pátek, příští pondělí a čtvrtek.
Den po historickém podpisu smlouvy s Českou filharmonií se britský dirigent sir Simon Rattle, ověnčený královskými tituly, představil pražskému publiku. V první půlce čtvrtečního koncertu ho doprovodila čínská klavíristka Yuja Wang, kterou jeden německý magazín překřtil na "Rihannu klavíru".
Zemřel světoznámý japonský dirigent Seidži Ozawa, který od 70. let minulého století téměř tři dekády vedl Bostonský symfonický orchestr, načež v novém tisíciletí stanul v čele Vídeňské státní opery. Bylo mu 88 roků. O úmrtí informovala agentura Reuters, podle níž se příčinou stalo srdeční selhání.
Když byl sir Simon Rattle malý, hrával s otcem na klavír Slovanské tance od Antonína Dvořáka. "Zásadně přispěly k tomu, že jsem se rozhodl věnovat hudbě," říká. Příště je v Praze uvede už jako hlavní hostující dirigent České filharmonie. Jeden z nejslavnějších světových hudebníků, jehož každá návštěva republiky bývá událostí, se jím stane od následující sezony. Smlouvu uzavřel na pět let.
I když se údaje o původu středověkého rytíře Dalibora liší – některé zdroje mluví o Kozojedech, jiné o Konojedech, dvou středočeských vesnicích vzdálených necelých deset kilometrů –, za tím současným je dobré se vydat do Brna.
U příležitosti Roku české hudby, jak se říká kulturní události připomínající každých deset let významná výročí hudebních osobností, nastudovalo brněnské Národní divadlo operu Dalibor od Bedřicha Smetany. Nová inscenace vznikla v koprodukci s Velšskou národní operou. Režíruje David Pountney, orchestr řídí Tomáš Hanus.
