V pondělí začíná festival klasické hudby Dvořákova Praha. Zahájit jej přijíždí německý dirigent Christian Thielemann, který v Česku dosud nevystoupil, s orchestrem Staatskapelle Dresden. V Rudolfinu nezazní jediná Dvořákova skladba, podle dirigenta přesto posluchači ve zvuku jeho tělesa postřehnou cosi povědomého.
Jan Kučera, skladatel a šéfdirigent Karlovarského symfonického orchestru, je znám svým odvážným experimentováním s klasickou hudbou. Pro Petra Čtvrtníčka zkomponoval hudbu k legendární hře Ivánku, kamaráde, podle Tlučhořových Kaisera a Lábuse zkomponoval operu Rudá Marie, která se hraje v Národním divadle. Nyní si na festivalu Pardubické hudební jaro odbyl úspěšnou premiéru svého Pivního oratoria, skladby opěvující český národní mok. Chtěl tím rehabilitovat pivo, na něž je často na rozdíl od vína pohlíženo s despektem. "I pivo může být velmi poetické a může vybízet k dobrým debatám mezi lidmi," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz a připomíná že ho ve svých dílech mají Smetana, Dvořák i Janáček.
Svatební pochod zná asi každý, kdo se někdy účastnil svatby. Lidé tuší, že ho napsal Felix Mendelssohn-Bartholdy a znají ho jako příjemný sňatkový šlágr na varhany. Málokdo již ví, že se jedná o hudbu ke Snu noci svatojánské, že je ten kus delší, hudebně mnohem zajímavější a rozepsaný pro celý symfonický orchestr. I tuto mezeru chce vyplnit Symfonický orchestr Hlavního města Prahy FOK na počest 400. výročí úmrtí Williama Shakespeara. 4. a 5. května zahrají pásmo "Shakespeare v hudbě". "Autoři si na skladbách dávali záležet, aby se svou hudbou dotáhli aspoň k Shakespearovým kotníkům. A také si možná řekli: Je to Shakespeare, tady končí veškerá legrace," říká dramaturg FOK Martin Rudovský.
Janáčkova filharmonie Ostrava ráda přijímá nové výzvy a vyhledává hudební přesahy. Hrála již s Plácidem Domingem, José Carrerasem či Annou Netrebkovou, doprovázela ale třeba Jarka Nohavicu, Daniela Bártu či Miro Žbirku. Tentokrát si zahraje s e zpěvačkou Martou Jandovou. Zazní známé rockové skladby od Rolling Stones, AC/DC či Deep Purple.
Začínající talentovaná sopranistka Mirjam Miesterfeldt z Německa kývla na po telefonu narychlo sjednávaný záskok. Dle informací, které slyšela, měla zazpívat árie z Mozartových oper v curyšské tělocvičně. Doprovázet ji měli pardubičtí filharmonici. Vše sedělo, až na pár hlásek. Koncert se totiž nekonal v tělocvičně, tedy "Turnhalle", nýbrž v Tonhalle, tedy v jedné z nejslavnějších koncertních síní Evropy. A ne pro několik stovek nadšenců kdesi pod basketbalovými koši, ale ve vyprodaném sále našlapaném 1500 diváky. „Chudák sopranistka málem omdlela, když se tento svůj omyl dozvěděla. Nejdřív nechtěla o Tonhalle ani slyšet,“ líčí se smíchem šéfka pardubické filharmonie Jarmila Zbořilová.
Mezzosopranistka Magdalena Kožená založila nadační fond, kterým chce podpořit činnost základních uměleckých škol. Tento systém nemá jinde v Evropě obdoby a podle pěvkyně by byla velká škoda ho ztratit. Hodlá pomoct se získáním peněz i zviditelněním. K její iniciativě se přidal i generální ředitel České filharmonie David Mareček. "Aktivity ZUŠek jsou velmi atraktivní, chceme je proto dostat více do povědomí veřejnosti a do médií," říká. Za podporu Magdaleny Kožené jsou ZUŠky vděčné. Věří, že záštita pomůže získat například větší respekt v jednání s obávanými inspektory. Mnozí totiž jdou spíše po papírech než po uměleckých výkonech žáků.
Komorní filharmonie Pardubice je pověstná svými mezižánrovými experimenty a koncertováním v netypických podmínkách. Pánové ve fracích a dámy ve večerních róbách se dokážou odvázat, když doprovázejí Dana Bártu, Plastic People nebo Olympic. Kromě klasiky zvládají i jazz, swing, pop či folklor. Hráli v Číně, když tam česká delegace v čele s prezidentem Zemanem podepisovala obchody za miliardy, nyní koncertovali na basketbalu, aby pomohli vybrat peníze na nemocnou Elišku. "Máme sice fraky a večerní róby, ale jinak jsme úplně normální a chceme se bavit. Na improvizované podmínky jsme zvyklí, jen márnici na převlékání jsme odmítli," vypráví s úsměvem šéfka pardubické filharmonie Jarmila Zbořilová.
Zemřel dirigent Pierre Boulez, jedna z nejvýznamnějších postav hudby 20. století. Současnou hudbu obhajoval a prosazoval všude, kde mohl, dohnala ho nakonec i k dirigování. Na žádost francouzského prezidenta Georgese Pompidoua také vybudoval hudební institut.
Ve věku devadesáti let v úterý večer zemřel francouzský hudební skladatel a dirigent Pierre Boulez. S odvoláním na umělcovu rodinu o tom informovala agentura AFP.
Octový syndrom na filmovém pásu ohlodává jenom zvukovou stopu, obraz zůstává celistvý. Expozice nové hudby předvede nejen multimediální revitalizace takto poničených filmových děl.
Fibichův Pád Arkuna se v Národním divadle hraje po osmdesáti letech. V nové inscenaci dokáže zaujmout – hudebně, příběhem i vizuálně.
