


Recenze: Čaroděj z Toulouse. Francouzský orchestr v závěru Pražského jara zazářil
Vozit do Prahy špičková zahraniční tělesa je jednou z nezastupitelných úloh festivalu Pražské jaro, který končí toto úterý.



Vozit do Prahy špičková zahraniční tělesa je jednou z nezastupitelných úloh festivalu Pražské jaro, který končí toto úterý.



Oprávněně se včera festival Pražské jaro na jeden večer přesunul do Centra současného umění DOX. V jeho novém sále využívaném pro současnou tvorbu pařížský Ensemble Intercontemporain provedl čtyři skladby z nedávné doby: ta nejstarší měla premiéru před 26 lety v Helsinkách, tu nejmladší slyšelo Los Angeles před pouhým půl rokem.



Klasická hudba nemá ve španělské kultuře kdovíjak významné postavení a Jaime Martín je první, kdo to potvrdí. "V našich dějinách je to dluh," přitakává španělský dirigent a flétnista. "Například jsme neměli žádnou osobnost ve své době srovnatelnou s Brahmsem."



Solidní pěvecké obsazení, přidušený orchestr a školácky hrající lesní rohy představují základní charakteristiky včerejšího koncertního uvedení Wagnerova hudebního dramatu Zlato Rýna. Opera Národního divadla jej připravila v pražském Foru Karlín.



Opera Národního divadla a Státní opery během dvou dnů přišla o oba vedoucí pracovníky. Na své funkce rezignovali nejprve toto úterý umělecký ředitel Petr Kofroň, ve středu se přidala také ředitelka Silvia Hroncová.



Na festivalu Pražské jaro v pátek Orchestr národní akademie Svaté Cecílie ve vyprodaném Obecním domě uvedl díla Modesta Petroviče Musorgského, Bély Bartóka a Nikolaje Rimského-Korsakova.



Tři světové premiéry nabídne letošní ročník festivalu Pražské jaro. Pro komorní orchestr, magický nástroj theremin nebo saxofonové kvarteto své novinky napsali Šimon Voseček, Jakub Rataj a Jana Vöröšová.



Hned na začátek připravil festival Pražské jaro jednu z mimořádně očekávaných událostí letošního ročníku. Jen tři dny po tradiční zahajovací Mé vlasti uvedl americký dirigent John Nelson v Obecním domě program z děl svého alter ega Hectora Berlioze. Nejvíc se předem mluvilo o jeho monumentálním Te Deum, které navíc v Praze naposledy zaznělo před čtyřiceti lety.



Festival Pražské jaro včera v Obecním domě zahájili Bamberští symfonikové. Orchestr, v jehož čele třetím rokem stojí a očividně si dobře vede český šéfdirigent Jakub Hrůša.



Šestnácti břesknými zvuky dopadající gilotiny skončilo tuto sobotu třetí, poslední představení Poulencových Dialogů karmelitek a tím i další sezona přímých přenosů z newyorské Metropolitní opery do českých kin. Dramaturgicky proti tradicím, ale v duchu, jakým teď slavnou Met vedou generální ředitel Peter Gelb a její čerstvý šéfdirigent Yannick Nézet-Seguin.



Alexander Vedernikov, který bude hostem letošního ročníku festivalu Pražské jaro, už měl za sebou úspěšnou dráhu uměleckého ředitele Ruské filharmonie, když roku 2001 dostal jednu z nejprestižnějších nabídek ve světě klasické hudby: stát se hudebním ředitelem slavného moskevského Velkého divadla.



Schválně: co mají společného Beethovenova symfonie Eroica a Berliozovo Te Deum? Může za ně Napoleon Bonaparte. Jak známo, vídeňský skladatel svou třetí symfonii nejprve věnoval jemu. Když pak francouzský vojevůdce porušil ideály revoluce, Beethoven dedikaci škrtl.



Svět vážné hudby se v posledních desetiletích zdá být rozdělen na dvě části. V jedné se pozornosti těší několik málo mrtvých mistrů, jejichž díla jsou neustále interpretována. V té druhé, méně viditelné skupině vzniká hudba nová, která publikum vede na dobrodružnou cestu k netušeným zvukům a formám.



Překrásné historické město Bamberk v Bavorsku hostí jeden z nejlepších evropských orchestrů. Byla to jeho zeměpisná i kulturní blízkost, díky níž jeden z nejúspěšnějších českých dirigentů současnosti Jakub Hrůša přijal roku 2016 šéfdirigentské místo právě u Bamberských symfoniků?



Když si člověk na stránkách 74. ročníku festivalu Pražské jaro přečte, že 20. května se v Národním technickém muzeu koná koncert harfistky Kateřiny Englichové a smyčcového uskupení Ensemble 18+, kteří ve světové premiéře uvedou skladbu Ondřeje Kukala nazvanou Harfenianna, laik to bere jen jako jednu položku bohatého programu, poučený laik se těší na uznávanou harfistku i novinku jedinečného českého skladatele − a hrstka zasvěcených zná příběh, který se ke koncertu váže.



Pořadatelé festivalu Janáček Brno včera v Londýně převzali prestižní sošku International Opera Award.



Dvě věci si z antického Řecka vypůjčil americký komorní orchestr Orpheus − jméno mytického pěvce do názvu a demokracii do způsobu práce.



"Jednání ohledně turné našeho orchestru po Číně probíhají, nemáme oficiální stanovisko, že by bylo definitivně zrušeno," říká ředitel PKF – Prague Philharmonia, která do Číny jezdí od roku 2012. Nyní je její plánované turné ohroženo v souvislosti s výroky pražského primátora Zdeňka Hřiba, čínská strana podmiňuje udělení licence k vystoupení tím, aby čeští hráči předem veřejně zkritizovali pražský magistrát.



Čtyři velké pražské orchestry v čele s Českou filharmonií a kolektivní tělesa Národního divadla budou společně příští úterý 23. dubna spolupracovat na benefičním koncertu pro obnovu pařížské katedrály Notre-Dame.



Prahu v sobotu navštívil specialista na novější a soudobou hudbu. Britský pianista Jonathan Powell na pozvání festivalu a institutu Prague Music Performance v kostele sv. Vavřince zahrál dva intenzivní hodinové recitály za sebou.