Koupit si byt k pronajímání, poslat úspory do nemovitostních fondů, nebo zacílit na tradiční dluhopisy a akcie? Krizový rok 2021 nabízí v době sílící ekonomické nejistoty paradoxně celou řadu investičních příležitostí. Zjistěte, do čeho se letos podle expertů vyplatí vložit peníze a jak na druhou stranu eliminovat rizika, která s investováním souvisí.
Jen pár dní poté, co médii proběhly záběry zákazníků namačkaných ve slovenských prodejnách Lidl kvůli zlevněným respirátorům, zavádí řetězec snížení jejich cen v Česku. Bude sice dlouhodobé, i tak ale prodejce čeká velkou poptávku. Od středy nabídne respirátor s cenou 10 korun za kus, počet balení bude omezen. Zlevňovat respirátory se v souvislosti s dočasným zrušením DPH chystá také konkurence.
Podívejte se na nejlepší finanční produkty roku 2020, které vzešly z 10. ročníku tradiční odborné soutěže Finparáda. Odborníci zhodnotili kromě běžných účtů, hypoték či spořicích účtů také nabídku stavebního spoření, pojištění či investic.
Drobní investoři, kteří se zorganizovali přes sociální sítě a v minulých dnech způsobili výrazný růst cen akcií GameStop a dalších firem, se nyní zaměřili na komoditní trhy. Cena stříbra tak dopoledne vzrostla o více než 11 procent a je nejvýše za osm let. Spolu s tím zdražily také akcie některých menších firem v Austrálii a Číně, které těží stříbro a další drahé kovy.
Odchodem z Evropské unie se Velká Británie stala z pohledu bank třetí zemí. A tak pro ni platí jiné podmínky v platebním styku než dosud. Zatímco platby napříč zeměmi Evropské unie jsou zpoplatněny stejně jako domácí transakce, u plateb do Británie nyní mohou banky požadovat vyšší poplatky. Většina zatím zdražovat nechce, některé už ale sazebníky mění. Prodražit se mohou i výběry z bankomatu.
V Německu už osmým rokem běží poměrně unikátní experiment. Šťastlivci, jejichž jména pořadatelé tohoto projektu vylosují v tombole, dostávají po dobu jednoho roku základní nepodmíněný příjem ve výši 1000 eur (26 000 korun). Podle Němky Christiny Strohmové, která na projektu spolupracuje, se někteří lidé díky těmto penězům dokázali zbavit dluhů. Jiní zase rozjet vlastní byznys.
S koronavirovou krizí se řada firem ocitá v problémech. Některé už oznámily propouštění a odborníci odhadují, že po skončení vládních programů pomoci bude výpovědí napříč trhem přibývat. Je tedy dobré vědět, jak vám stát pomůže, pokud zůstanete bez práce. A také na co si dát pozor, abyste nepřišli o peníze.
K tomu, aby zaměstnance na výplatnici překvapila nezvykle nízká suma, stačí málo. Třeba když se jeho ošetřující lékař překlikne a omylem ho pošle on-line do pracovní neschopnosti či karantény. Systém sociální správy sice v takovém případě zašle elektronickou notifikaci zaměstnavateli, nikoli však už zneschopněnému. Ten se tak o aktivní neschopence nemusí dlouhé týdny dozvědět.
Finanční správa nevyplatila příspěvek, tzv. kompenzační bonus, osobám samostatně výdělečně činným, společníkům malých firem a lidí pracujících v případě desetitisíců žádostí. Celkem správa eviduje za jarní i podzimní období 1,7 milionu žádostí. Vyplývá to z dat finanční správy.
Nábytkářský řetězec IKEA letos chce v Praze otevřít své první projekční studio v regionu Česka, Slovenska a Maďarska. Zaměřené bude na plánování kuchyní, úložných prostor a koupelen. Rozvíjet hodlá nakupování na internetu, v následujících třech letech chce tímto směrem investovat miliardu korun. Přibudou také výdejní místa - další tři letos otevře v regionech.
On-line prodejce módy a doplňků Zoot končí s vlastními pobočkami výdejen, chce tak snížit své náklady. Pobočky nahradí spoluprací s více než 120 partnerskými obchody, kde bude mít zkušební kabinku. Během tohoto roku jich mají přibýt další desítky. Důvodem změny strategie je podle prohlášení společnosti pandemie koronaviru, která mění chování zákazníků.
Finanční úřad začne nyní vyplácet už pátou vlnu kompenzačních bonusů drobným podnikatelům za ušlý zisk kvůli vládním pandemickým opatřením. Mezi veřejností ale tato pomoc stále vyvolává ostrou kritiku. Nejasné podmínky, komu bonus vlastně patří, ale i chování úředníků finanční správy se nelíbí ani opozičním politikům a ombudsmanovi.
Koronavirová krize řadu odvětví uspala, realitní trh nikoliv. Navzdory opatřením proti šíření nákazy tržby realitních firem v Česku loni meziročně vzrostly, u některých více než o desetinu. Lidé nemovitosti skupují za účelem investic, zájem výrazně vzrostl i o rekreační bydlení.
Lékárny se v těchto dnech potýkají s enormním zájmem o respirátory třídy FFP2, hovoří o nákupní horečce. Zvýšenou poptávku vyvolalo středeční vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO), že by v obchodech nebo třeba dopravě mohlo být povinné nosit chirurgické roušky či respirátory. Jeho slova nyní zopakoval i ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO), analýza jejich zavedení vznikne během týdne.
Potravinová soběstačnost nemá pro Česko podle oslovených ekonomů smysl. Klíčová je naopak bezpečnost - tedy dostupnost potravin. A právě ta by mohla být v případě snahy o prosazení větší soběstačnosti zákonem ohrožena. Podporovat české farmáře lze podle odborníků i bez povinných kvót na potraviny - například dotacemi, omezením byrokracie, investicemi do technologií a především osvětou zákazníka.
Premiér Andrej Babiš (ANO) očekává, že Senát vrátí poslancům novelu, podle které by prodejny potravin o ploše nad 400 metrů čtverečních musely od příštího roku prodávat povinný minimální podíl stanovených potravin vyprodukovaných v tuzemsku. S předpisem, který tento týden schválila sněmovna, Babiš nesouhlasí a považuje ho za nesmysl. Smysl návrh nedává ani podle české eurokomisařky Věry Jourové.
Poslanci schválili návrh SPD na povinný podíl prodeje vybraných základních potravin českého původu v prodejnách nad 400 m2. Od roku 2022 by měl tento povinný podíl činit nejméně 55 procent. Česko by ovšem u řady těchto potravin nedokázalo zajistit odpovídající podíl z domácí produkce ani na samém startu kontroverzního nařízení. Nejisté je podle právníků i to, jak by stát na plnění kvót dohlížel.
Zákon, který ve středu schválila Poslanecká sněmovna a podle kterého by od roku 2022 mělo být v obchodech 55 procent českých produktů a tento poměr by následně rostl, rozděluje zástupce zemědělských a potravinářských svazů a iniciativ. Česko by nebylo první evropsku zemí, která se o zvýhodnění domácích potravin pokusila. V minulosti to zkusilo například Rumunsko či Maďarsko, u EU však narazily.
Poslanecká sněmovna ve středu schválila návrh SPD na povinný podíl prodeje některých základních potravin českého původu v prodejnách nad 400 m2. Od roku 2022 má tento povinný podíl činit nejméně 55 procent. K plánovaným kvótám podle Hospodářských novin vyjádřilo své výhrady již osm států EU, podle kterých by šlo o diskriminaci zahraničních výrobků, která je na unijním trhu nepřípustná.
Česká módní značka Pietro Filipi chce propustit všechny pracovníky svých 23 obchodů. Uvedl to ve středu deník Blesk. Podle poslední účetní závěrky ve Sbírce listin firma Pietro Filipi Stores, která má na starosti provoz prodejen značky, ke konci roku 2018 zaměstnávala 138 lidí. Podle serveru E15 hrozí značce insolvence kvůli koronavirové krizi.
