evropský parlament

Evropští poslanci vyzvali k pozastavení přístupových jednání s Tureckem. Kritizují tamní reformy

Evropští poslanci ve čtvrtek ve Štrasburku vyzvali Evropskou komisi a členské státy, aby pozastavily přístupová jednání s Tureckem, pokud Ankara začne beze změny uplatňovat ústavní reformy upevňující moc prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Reformy schválili Turci v dubnovém referendu. V právně nezávazné rezoluci poslanci zároveň uvedli, že si přejí, aby EU pokračovala v konstruktivním a otevřeném dialogu s Ankarou. Turecký ministr pro evropské záležitosti Ömer Çelik prohlásil, že Ankara usnesení EP nepřijímá a považuje jej za neplatné politické rozhodnutí. Turecké ministerstvo zahraničí uvedlo, že poslanci rozhodovali na základě klamných informací a že rezoluce ohrožuje jejich pověst.

Evropský parlament otevřel novou budovu. Nese jméno Václava Havla

Ve středu večer předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani společně s Dagmar Havlovou otevřeli novou budovu europarlamentu ve Štrasburku pojmenovanou po Václavu Havlovi. Většinu budovy bude využívat Evropský parlament, zbytek obsadí Evropský veřejný ochránce práv, tedy úřad evropské ombudsmanky. "Jeho život a jeho oddanost demokracii nás inspirují a zavazují nás pokračovat v úsilí o vybudování spravedlivější, silnější Evropy, která je blíže občanům," prohlásil šéf europarlamentu.

Na rakvi jen evropská vlajka. Svět se loučil s německým kancléřem Helmutem Kohlem

Evropa a svět vzdaly v sobotu hold Helmutu Kohlovi, zesnulému německému kancléři. Kohl si přál evropský obřad, na jeho rakvi tak v Evropském parlamentu byla modro-žlutá vlajka Evropské unie. Býval vnímán jako kancléř-sjednotitel Německa a muž, který stál za zásadním posunem v integraci Evropy.

Grafika: Začíná hra o budoucí unijní rozpočet. Česko z něj zatím víc dostává, než posílá

Současné rozpočtové období v EU končí až v roce 2020. Už teď se ale rozehrává hra o to, odkud kam evropské peníze potečou v budoucnu. Debatu ovlivní brexit, tlak na hlubší integraci eurozóny, ale také bezpečnostní rizika, kterým EU čelí. Pro Česko bude zásadní otázkou nastavení evropských fondů připravených pro chudší regiony. V naší infografice se můžete podívat, jak evropský rozpočet funguje dnes.

Francouzi obvinili Le Penovou ze zneužití peněz europarlamentu, měla jimi platit "domácí" pracovníky

Francouzská justice v pátek obvinila vůdkyni krajní pravice Marine Le Penovou ze zneužití peněz Evropského parlamentu. Politička čelí podezření, že neoprávněně vyplácela odměny mimo jiné svému životnímu partnerovi Louisi Aliotovi jako parlamentnímu asistentovi. Aféra s fiktivním zaměstnáváním asistentů se týká 17 europoslanců francouzské strany Národní fronta, kteří jsou podezřelí z toho, že unijní peníze vypláceli svým spolustraníkům, ačkoli ti věnovali většinu svého času práci pro stranu ve Francii. Evropský parlament odhadl celkovou škodu v posledních pěti letech na pět milionů eur (131 milionů Kč).

Vyhlásili válku liberální Evropě, mají kontakty v Rusku. Příběh Švédů, kteří spáchali bombové útoky

Tři členové krajně pravicové organizace Nordické hnutí odporu stojí před soudem v Göteborgu kvůli sérii tří bombových atentátů. Ty cílily mimo jiné na uprchlické tábory. Dva z extremistů krátce před útoky absolvovali výcvik nedaleko ruského Petrohradu. Odborníci na švédskou krajní pravici to považují za spíše výjimečné. Připouštějí ale, že ruský vliv je ve skandinávské zemi znát. "To, že švédská krajní pravice má určité kontakty se svými ruskými souputníky, není žádné tajemství," říká šéfredaktor časopisu Expo Daniel Poohl.

Modlící se migrant, kterého zachránili ze Středozemního moře.

Obrazem: Uprchlická krize ustupuje. Evropský parlament letos pošle na její zastavení 6 miliard eur

Loni dorazilo do Evropy přes Středozemní moře celkem 360 000 běženců. To je výrazně míň než v roce 2015, kdy šlo o jeden milion lidí. Na řešení migrační krize se podílel i Evropský parlament. Odhlasoval například navýšení peněz na preventivní opatření i reformu azylového práva. V rozpočtu na rok 2017, který europarlament schválil, je na řešení uprchlické krize vyčleněno přes šest miliard eur. To je o deset procent víc než v předchozím období.

Tohle je konec Islámského státu, prohlásil irácký premiér. Mosul i syrská Rakka padají

Teroristická organizace Islámský stát postupně ztrácí své území. Ve čtvrtek irácká armáda dokonce ovládla velkou mešitu an-Núrí v Mosulu na severu země. Tedy místo, kde v roce 2014 vůdce islamistů Abú Bakr Bagdádí vyhlásil chalífát na dobytých územích v Iráku a Sýrii. Krátce poté se nechal slyšet irácký premiér Hajdar Abádí, že "toto je konec Islámského státu". Není ale jasné, kdo islamisty na území nahradí – zda spojenci Američanů, anebo syrský prezident Bašár Asad a jeho spojenec Írán. Navíc teď hrozí, že se do EU začnou ve zvýšené míře vracet radikálové, kteří odešli bojovat do řad Islámského státu

"My jsme národ." Demonstrace, kterou svolala německá Pegida.

V regionu populistů a extremistů. Na severu Německa už uprchlíci přestávají být volebním tahákem

Přezdívá se mu nejchudší a nejfrustrovanější region Německa. Jediná spolková země, kde obyvatel i přes příchod uprchlíků ubývá. V Meklenbursku-Severním Pomořansku získávají v parlamentních volbách velkou část hlasů extremistické strany. Krajně levicová Die Linke, protiislámská Alternativa pro Německo, v minulých letech taky nacionalistická Národní demokratická strana. Novinářka listu Der Spiegel Annett Meiritzová, která odsud pochází, nazývá Meklenbursko-Severní Pomořansko "zemí populistů a extremistů". Jejich kouzlo už ale i tady pomalu vyprchává. Na severovýchod Německa se vydal reportér Aktuálně.cz Martin Novák.

Brusel hledá nové zdroje evropského rozpočtu. Kromě států chce danit paliva nebo firmy

Česko se snaží uhájit peníze, které mu plynou z fondů Evropské unie. Těch by v příštích letech mohlo být v unijním rozpočtu méně. Brusel chce postupně nahradit nenávratné dotace půjčkami a zárukami. Změny může přinést i vytvoření zvláštního rozpočtu pro státy, které jsou členy eurozóny. Přinést nové peníze ale můžou nové zdroje pro rozpočet EU. Mezi ně může patřit třeba zdanění paliv nebo korporací.

Konec dotací? Evropa se posouvá spíš k návratným půjčkám nebo zárukám

Hospodářská krize snížila v Evropě chuť k investicím, které v některých zemích EU ještě nepřekročily úroveň, jaké dosahovaly před rokem 2008. Roste taky tlak na efektivní využívání veřejných peněz. Vedle nenávratných dotací se tak ve větší míře používají návratné finanční nástroje jako půjčky nebo záruky. V roce 2015 byl proto v rámci Evropské investiční banky vytvořen Evropský fond pro strategické investice. Ten tvoří páteř takzvaného Junckerova balíčku. Podívejte se v infografice, jak fond funguje.

Buďme odvážnější a ambicioznější. Europoslanci chtějí změny v tzv. Junckerově fondu pro inovace

Peníze z tzv. Junckerova balíčku, který má v rámci Evropské unie podporovat inovace, už podpořily nejrůznější projekty částkou více než 200 miliard eur. Podle europoslanců by ale měly směřovat i k ambicióznějším a rizikovějším návrhům, které pomůžou zmapovat nové investiční oblasti. Z balíčku je zatím možné poskytovat jen půjčky, které mají silné záruky. Větší část těchto peněz proto směřuje k projektům, které by fungovaly i bez nového inovačního fondu. Míří navíc hlavně ke "starším" členům Evropské unie.

Česko dostane z Bruselu méně peněz. Politici si budou muset najít jiné argumenty, jak EU obhájit

Česko bude do budoucna dostávat z evropských fondů méně peněz, než dnes. Čeští politici přitom často zmiňují právě výši evropských dotací, když mluví o výhodách českého členství v Evropské unii. Do budoucna tak budou muset začít před občany hledat i jiné argumenty. Nejen o těchto tématech diskutoval Ondřej Houska u kulatého stolu s členem Evropského parlamentu Stanislavem Polčákem, zvoleným za Starosty a nezávislé, a Alešem Chmelařem, novým státním tajemníkem pro evropské záležitosti při Úřadu vlády.

Když někdo rozkrade dotace, musíme ho potrestat. EU to za nás neudělá, řekl v chatu Zdechovský

Od svého vstupu do EU dostala Česká republika od Bruselu více než 1,1 bilionu korun. Po odečtení příspěvků do evropského rozpočtu je to čistý příjem 640 miliard. Podle europoslance za KDU-ČSL Tomáše Zdechovského by bylo nejlepší, kdyby ale dotace šly především na vědu a budování infrastruktury. "Placení hotelů, golfových resortů nebo nevěstinců a podobné projekty byl úlet. Ale jak mi nedávno říkal jeden německý kolega – všichni si tím museli projít," popsal v chatu se čtenáři Aktuálně.cz.

Česko může přijít až o 100 miliard korun. Brusel hledá po brexitu náhradu za britské příspěvky

Londýn a Brusel už naplno vyjednávají o odchodu Velké Británie z EU. V případě, že bude britská vláda trvat na přísných podmínkách odchodu (tzv. hard brexit) a opuštění společného trhu, přijde unijní rozpočet o desítky miliard eur. Zbylé bohatší země EU ho ale odmítají navýšit. Ty méně bohaté - včetně Česka - nechtějí na druhou stranu přijít o velké peníze z tzv. kohezních fondů. Praze hrozí, že přijde až o sto miliard korun v unijních příspěvcích.

Přestaňte s pohádkami o zlém Bruselu a hodné Praze. Europoslanci chtějí změnit komunikaci unie

Jen třetina obyvatel Evropské unie ví, jaký pozitivní efekt přinesly regionu, ve kterém žijí, unijní fondy. Například Češi z nich od vstupu do EU dostali stovky miliard korun, přitom jen 33 procent obyvatel vnímá členství v unii výhradně pozitivně. Evropský parlament chce proto investovat do zlepšování informovanosti občanů unijních států o konkrétních evropských investicích. Pomoci mají digitální technologie a sociální sítě.

Europoslankyně navrhla přesouvat do východní Evropy uprchlické vesnice. Po kritice svá slova mírnila

Poslankyně Evropského parlamentu Ska Kellerová přišla s návrhem nepřesouvat uprchlíky v rámci EU pouze jednotlivě, ale po skupinách či rovnou celých vesnicích. Řekla to v rozhovoru listu Neue Osnabrücker Zeitung. Zároveň v rozhovoru kritizovala Česko a další země, které kvóty odmítly. Podle Kellerové by přesun celých skupin uprchlíků mohl usnadnit jejich integraci v zemích, kde téměř žádní migranti nejsou. Po ostré kritice ale odmítla, že nevrhovala relokacin celých vesnic.

Na Facebooku už je každý druhý občan EU. Počet uživatelů internetu roste, pomáhají i „chytrá města“

Podle nejnovějších údajů EU využívá internet kolem 80 procent obyvatel Evropské unie. Každý druhý z nich je zaregistrovaný na sociální síti Facebook. Internet přitom užívají všechny věkové skupiny Evropanů. S jeho prudkým rozvojem a rozšířením souvisí i proměna řady měst, která se snaží využívat moderní technologie ke zpříjemnění života svých obyvatel. Data o využívání internetu v Evropské unii i o konceptu tzv. „chytrých měst“ najdete v přehledné grafice.

Zásadní jednání o brexitu začíná, má Mayová slabší pozici než Brusel? Přehledné otázky a odpovědi

V pondělí oficiálně začaly rozhovory mezi Británií a Evropskou unií o tzv. brexitu. Británii zastupuje vyjednávač David Davis, šéfem vyjednávačů Evropské komise je zase Michel Barnier. Londýn má ale slabší pozici než ještě před několika dny. Vše změnily mimořádné parlamentní volby ve Velké Británii, ve kterých konzervativci premiérky Theresy Mayové přišli o většinu. Jaký dopad to bude mít na jednání v Bruselu? A co Brity k odchodu z EU vlastně vedlo? Hlavní otázky a odpovědi v přehledu.

Česko díky Brexitu papírově zbohatne. Z unijní pokladny ale ve skutečnosti dorazí míň peněz

V EU začínají jednání o budoucnosti evropského rozpočtu. Tedy i o tom, kolik miliard eur půjde do evropských fondů. Z těch je financována politika soudržnosti, umožňující stírání rozdílů mezi chudšími a bohatšími regiony. Česko má v současném rozpočtovém období k dispozici více než 620 miliard korun. Tato částka by ale mohla být v budoucnu nižší. Europoslanci jsou proti.