Evropané ve volbách do Evropského parlamentu potrestali tradiční strany. Vůbec poprvé v dějinách přišli o většinu evropští lidovci a socialisté. Největší část voličů od nich ale neodešla ke krajní pravici nebo k jiným tvrdým kritikům Evropské unie, jak odhadovaly některé předpovědi. Naopak – výrazně posílily strany, které lidovcům a socialistům vyčítají malou odvahu při dalším postupu evropské integrace.
Celkem sedm českých politických stran či hnutí bude mít své zástupce v nově složeném Evropském parlamentu. Vítězné hnutí ANO, ODS, piráti, koalice STAN a TOP 09, SPD, KDU-ČSL a KSČM obsadí v 751členném parlamentu 21 křesel. Projděte si přehled českých europoslanců, deník Aktuálně.cz je seřadil podle získaného počtu preferenčních hlasů. Těch nejvíce získal - více než 67 tisíc - Luděk Niedermayer z TOP 09.
Premiér Andrej Babiš (ANO) považuje vítězství ANO ve volbách do Evropského parlamentu za skvělý výsledek. Proti hnutí byla podle jeho názoru v poslední době vedena intenzivní a sprostá antikampaň. Propadák koaliční ČSSD nechtěl komentovat, ale podle něj nebude mít na vládu vliv.
Mnoho zklamaných, jeden velmi spokojený. Tak se dají shrnout výsledky evropských voleb v Německu.
České volby do Evropského parlamentu vyhrálo ANO (6 křesel) před ODS (4 křesla), piráty (3 křesla) a STAN s TOP 09 (3 křesla). Europoslance budou mít také SPD (2 křesla), KDU-ČSL (2 křesla) a KSČM (1 křeslo). Vládní ČSSD ve volbách propadla. Nezískala ani jeden mandát, měla čtyři. Volební účast byla 28,72 procenta. Historicky nejvyšší ve volbách do EP.
Letošní volby do Evropského parlamentu jsou výrazně jiné než všechny předchozí od roku 1979. Z jednoho důvodu. Jasná většina stran, která podporuje projekt Evropské unie ve stávající podobě, je poprvé ohrožena.
Někteří kandidáti na místa v Evropském parlamentu se snažili využívat doslova poslední hodiny kampaně před otevřením volebních místností. Patrné to bylo zejména v Praze, kde většina kandidátů končila kampaň ve čtvrtek, ale pár potenciálních europoslanců vyšlo do ulic i v pátek.
Před volbami do Evropského parlamentu vám DVTV nabídla sérii rozhovorů s lídry a zástupci kadidujících stran a hnutí aktuálně zastoupených v Poslanecké sněmovně i Evropském parlamentu. Podívejte se na rozhovory, abyste se mohli rozhodnout, koho budete volit.
Nová pravicová populistická a euroskeptická strana Fórum pro demokracii (FvD) uspěla ve čtvrtečních volbách do Evropského parlamentu v Nizozemsku se ziskem 11,2 procenta hlasů a tří mandátů. Vyplývá to podle agentur Reuters a AP z odhadů výsledků hlasování. Vítězem se ale podle těchto údajů překvapivě nestala liberální Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) premiéra Marka Rutteho. Skončila až druhá za vítěznou Stranou práce (PvdA), která si podle nizozemské televize NOS připsala 18,4 procenta hlasů.
Českou republiku, která vstoupila do Evropské unie před 15 lety 1. května 2004, čekají již čtvrté volby do Evropského parlamentu. V něm má nyní Česko 21 z celkem 751 křesel. Na co lákají čeští politici voliče? Téma dalšího Asociálu Honzy Hrušovského
V Nizozemsku začaly jako v první z osmadvaceti členských zemí Evropské unie volby do Evropského parlamentu. Nizozemci vybírají 26 poslanců. Ve čtvrtek se také budou konat eurovolby v Británii. V následujících třech dnech pak své zástupce do Evropského parlamentu v různých termínech zvolí i zbylých 26 zemí EU včetně Česka, kde se bude hlasovat v pátek a v sobotu.
Velká Británie se chystá na čtvrteční volby do Evropského parlamentu, kterých se bude účastnit, i když si už před třemi lety odhlasovala brexit. Stále však není jasné, za jakých podmínek země z Evropské unie odejde. V úterý premiérka Theresa Mayová představila plán, jak brexitu konečně dosáhnout. V čem spočívá? A co se bude dít s britskými europoslanci, až jejich země unii opustí? Přečtěte si naše přehledné otázky a odpovědi.
Je zarážející, že se vyrojilo plno straniček, které mají v erbu eurofobii a potřebu bránit se unii (a nemají šanci na zvolení). A snad ani jediná, která by naopak, byť naivně, propagovala dobrodiní EU.
Pokud brexit znovu rozdělí Irsko a Severní Irsko, hrozí návrat obávané Irské republikánské armády a násilí. Přečtěte si reportáž ze severoirského Londonderry a Belfastu.
Nejznámější euromýty o žárovkách, okurkách a pomazánkovém másle už v českých debatách o Evropské unii zlidověly. Omyly a nepravdy se ale nevyhýbají ani jiným zemím. Například zastoupení Evropské komise ve Velké Británii je sbírá a uvádí na pravou míru už od začátku 90. let. Podívejte se před volbami do Evropského parlamentu, které se v Česku konají v pátek a sobotu, na příklady některých z nich.
Lepší Evropu, silné Česko v silné Evropě nebo boj za české pracující slibovali lídři devíti kandidátek do evropských voleb. Jen čtyři dny před začátkem hlasování se utkali v debatě v pražském kině Bio Oko. Na závěr diskuse pořádané Asociací pro mezinárodní otázky ve spolupráci s deníkem Aktuálně.cz a serverem Euractiv.cz měli všichni kandidáti přesně minutu na to, aby voliče přesvědčili, že mají volit právě je. Podívejte se na záznam všech těchto minutových vystoupení.
V pátek a sobotu se v Česku konají volby do Evropského parlamentu. Deník Aktuálně.cz proto připravil volební kalkulačku, která vám pomůže se rozhodnout, komu dát svůj hlas. S dotazy na 15 důležitých témat voleb jsme oslovili všechny strany a hnutí, které v předvolebním průzkumu agentury STEM/MARK z 5. května dosáhly na volební potenciál alespoň pět procent. U každé otázky zvolíte nejen svůj postoj, ale rovněž můžete označit, zda je pro vás důležitá. V závěru se dozvíte, se kterou stranou máte největší shodu.
Favoritem eurovoleb je podle dosavadních šetření ANO před Piráty a ODS, podobně jako v průzkumech pro sněmovní volby. Výsledek podle agentury Median bude záležet na účasti, na nižší by získaly opoziční strany.
"Hlasujete pro budoucí životní podmínky lidstva," apelovala před volbami do Evropského parlamentu švédská aktivistka Greta Thunbergová, šestnáctiletá studentka nominovaná na Nobelovu cenu míru. Sama ještě volit nemůže, stejně jako tisíce středoškoláků, kteří v evropských městech stávkují v rámci hnutí Fridays for future, aby upozornili na nečinnost politiků v boji proti změnám klimatu. Podle nejrůznějších průzkumů je právě životní prostředí to, co mladé lidi nejvíce znepokojuje.
Nedávný summit EU v rumunském Sibiu ukázal, že sedmadvacet členských států chce rychle ukázat svoji akceschopnost i přes nejistotu panující kvůli brexitu. Prezidenti a premiéři zdůraznili jednotu sedmadvacítky a co nejdříve po volbách do Evropského parlamentu budou chtít zvolit nového šéfa Evropské komise a Evropské rady. "Velké evropské strany už se rozhodují a domlouvají se na potenciálních kandidátech na šéfa Evropské komise a rady," tvrdí Wojciech Przybylski z magazínu Visegrad Insight, který se věnuje oblasti střední Evropy. "Sibiu je znovu potvrzení toho, že jmenování (do obou funkcí) bude rychlé a dojde k němu hned poté, co budou známy volební výsledky."
