Konference o budoucnosti Evropy během několika měsíců přinesla sérii debatních akcí, ze kterých mají od běžných občanů EU vzejít konkrétní návrhy pro blízkou budoucnost sedmadvacítky. Celoevropská debata nyní míří do finále, návrhy z lidu jsou už téměř na stole. Skromné zrovna nejsou.
Česko si v současném dotačním období sáhne na rekordní částku. Do roku 2027 získá v rámci fondů Evropské unie více než bilion korun. Žádání o evropské finance ale často vzbuzuje obavy. Na co si dát především pozor a čeho se vyvarovat? Základní pravidla k úspěšnému získání dotace z fondů EU představil v podcastu Aktuálně.cz Vratislav Kubík z poradenské společnosti Grantika.
Kyjev chce, aby na ukrajinském území vlály u státních úřadů a institucí dvě žlutomodré vlajky - ukrajinská a evropská. Oficiálně Kyjev požádal o vstup do EU krátce po začátku ruské invaze 24. února. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová na začátku dubna pak osobně předala v Kyjevě prezidentu Volodymyru Zelenskému takzvaný dotazník, který musí vyplnit každá země ucházející se o členství.
Spotřeba elektroniky roste a s ní i množství elektroodpadu. Jeden pozemšťan jej vyprodukuje okolo sedmi kilogramů ročně. Celkový objem se však velmi liší v závislosti na regionu. Ačkoli množstevně nejvíce elektroodpadu produkuje Asie, obecně jsou jeho největšími producenty lidé v bohatších zemích. Zabránit jeho dalšímu vršení by mělo "právo na opravu", o kterém jedná Evropská unie.
"Zásadní je třeba zmrazení peněz centrální banky. Nesmírně účinné je již od počátku nastolené zastavení servisu západních letadel. Ruský průmysl si také neumí poradit ve spoustě oblastí s nedostupností dodávek dílů a technologií," odpověděl v rozhovoru se čtenáři europoslanec Luděk Niedermayer, místopředseda Hospodářského a měnového výboru Evropského parlamentu. Celý rozhovor si přečtěte níže.
Noční vlakové spojení napříč evropskými městy zažívá po desetiletích renesanci. Vznikají nebo v blízké budoucnosti vzniknou desítky nových spojů, které mají nabídnout zelenější alternativu k letecké dopravě. Jeden takový mezi Vídní a Florencií jsme projeli a porovnali ho s leteckou dopravou.
Vesmírný program EU využívají obyvatelé Evropy každý den. Družice jim usnadňují komunikaci i cestování, získaná data pomáhají chránit životní prostředí. Vesmírný program EU funguje ve spolupráci s členskými státy EU, Agenturou EU pro vesmírný program (EUSPA), Evropskou kosmickou agenturou (ESA), Evropskou organizací pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT) a s dalšími zapojenými stranami.
Sankce, které členové NATO a další země uvalili na Rusko kvůli vojenské invazi, se dotkly také ropy, plynu a uhlí. Tedy fosilních paliv, která při používání uvolňují emise skleníkových plynů. Omezený dovoz by v některých zemích mohl urychlit přechod na obnovitelné zdroje, v jiných rozšíří vlastní těžbu uhlí. V měsíčním přehledu zpráv o klimatu jsme se tentokrát zaměřili na toto jediné téma.
Evropská komise představila v polovině ledna Evropskou strategii pro univerzity, jejímž cílem je posílit nadnárodní spolupráci mezi školami a usnadnit studentům zahraniční výjezdy. Komise například počítá se zavedením evropské studentské karty nebo vytvořením až 60 aliancí sdružujících 500 univerzit. Podívejte se na debatu o budoucnosti vysokého školství v rámci projektu Evropa v souvislostech.
Už v roce 2030 se budou podle odhadů po evropských silnicích prohánět desítky milionů elektromobilů. Ve stejné době by v EU mělo okolo 70 procent elektřiny pocházet z obnovitelných zdrojů. Zásadní význam při přechodu na klimaticky neutrální ekonomiku mají baterie. Celosvětová poptávka po nich do roku 2030 podle odhadů stoupne čtrnáctkrát. Na další zajímavá čísla se podívejte v naší videografice.
Evropská unie historicky poprvé vykročila cestou, na jejímž konci může být bezprecedentní zastavení veškerého příjmu ze společného rozpočtu pro členský stát. Je jím Maďarsko, kterému nyní kvůli údajnému rozsáhlému zneužívání peněz EU hrozí, že přijde o miliardy eur pro svoje obce, regiony, farmáře nebo neziskové organizace. Rozhodnutí oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Předpisy EU v oblasti geneticky modifikovaných organismů patří k nejpřísnějším na světě. V unijních zemích zákony povolují využívat jen pět geneticky modifikovaných rostlinných druhů. V čem se evropský přístup liší od zbytku světa? A mohou geneticky modifikované potraviny představovat riziko? V podcastu Aktuálně.cz hovořila Zuzana Malinová z Oddělení bezpečnosti potravin ministerstva zemědělství.
V Bruselu se mluví o reformě voleb do Evropského parlamentu i o možných úpravách jeho pravomocí. Europoslanci by v budoucnu mohli například sami navrhovat směrnice. To dnes může pouze Evropská komise. Ze změny by těžilo i Česko, říká v rozhovoru bývalý europoslanec za KDU-ČSL a odborník na evropské právo Pavel Svoboda.
Ukrajina a Rusko jsou největšími světovými vývozci pšenice a Evropané znervózněli, že jí kvůli válce bude málo. Je důvod bát se nedostatku potravin na kontinentu nebo jejich dramatického zdražení? Novinářka Kateřina Šafaříková o tom debatovala s europoslankyněmi Michaelou Šojdrovou (KDU-ČSL) a Veronikou Vrecionovou (ODS).
Ruský útok na Ukrajinu může dopadnout na globální obchod se zemědělským zbožím. Evropská unie už přišla s plánem, jak se vyhnout nejhoršímu scénáři a zabránit nedostatku potravin. Spolehnout se chce na domácí produkci.
Třicet ruských a běloruských oligarchů zařazených na evropský sankční seznam pomalu přichází o svůj majetek. Členské státy EU dál intenzivně pátrají po luxusních jachtách a domech nacházejících se na evropském území. Aby jim Brusel pátrání ulehčil, vytvořil novou skupinu s výstižným názvem Zmrazit a zabavit. Skládá se ze zástupců jednotlivých zemí, především ministerstev financí.
Ruská invaze mění evropské plány na boj s následky pandemie. Peníze z obřího mimořádného fondu obnovy mají jít nově na energetickou soběstačnost, Česko volá také po finanční pomoci s uprchlíky z Ukrajiny.
Umělci a pracovníci v kultuře patří mezi ty, které pandemie koronaviru zasáhla nejvíce. EU proto plánuje do oblasti kultury a kreativního průmyslu investovat historicky nejvyšší finanční částku. Na období 2021 až 2027 europoslanci schválili vyčlenit až 2,5 miliardy eur. Jak mohou finance umělcům pomoci? I o tom mluvila v podcastu Aktuálně.cz Magdalena Müllerová, vedoucí Kanceláře Kreativní Evropa.
Migrační krize z let 2015 a 2016 rozlomila Evropskou unii na dva tábory. Zatímco jedni žádali o přerozdělení uprchlíků mezi členské státy, druzí se takovému přebírání bránili. Do EU přitom tehdy přišly "jen" dva miliony lidí. Tedy skoro stejný počet, který přišel do Evropy za necelé dva týdny války na Ukrajině. Nyní je situace odlišná.
"Zlaté pasy" nebo "zlatá víza" představují možnost, jak mohou občané třetích zemí získat občanství nebo povolení k pobytu v EU výměnou za investice v některé z členských zemí. Podle europoslanců je to ale praxe, která do Evropy nepřináší ani tak investice, jako spíše bezpečnostní hrozby a korupci. Chtějí ji proto zakázat.
