Co dostal Viktor Orbán za to, že tak rychle ustoupil a přestal blokovat padesát miliard eur pro Ukrajinu na summitu EU minulý týden? Odborníci na evropskou politiku na tuto otázku většinou namítají, že zřejmě příslib peněz. Maďarsko je zadlužené a EU mu zadržuje v přepočtu půl bilionu korun. Do koše možných důvodů teď přibyl další - a přihodil ho tam sám Orbán.
Evropská unie a její členské státy jsou největšími dárci rozvojové a humanitární pomoci na světě. EU na překonávání chudoby a podporu světového rozvoje ročně dá v průměru přes 50 miliard eur (zhruba 1,2 bilionu korun).
Země západního Balkánu ekonomicky nerostou a nereformují se tak rychle, jak by si EU představovala. Připravuje tak pro ně nový "plán růstu", kterým chce regionu mimo jiné dokázat, že patří mezi její priority. Peníze, o které lídři z regionu velmi stojí, ale tentokrát přijdou s daleko přísnějšími podmínkami.
Lotyšská politička Tatjana Ždanoková souběžně se svým působením jako europoslankyně léta pracovala jako agentka ruské tajné služby FSB. V Lotyšsku i Evropském parlamentu prosazovala zájmy Moskvy, tvrdí ruský nezávislý investigativní portál The Insider. Podle serveru uniklé e-maily dokazují, že Ždanoková spolupracovala se dvěma důstojníky FSB.
V Evropském parlamentu jsem se našel, přiznává v podcastu Evropa v souvislostech pirátský europoslanec Marcel Kolaja, kterému brzy končí první mandát. Jako místopředseda parlamentu pomohl provést instituci pandemií covidu a s tím spojenou digitalizací. Právě chápáním moderních technologií se podle Kolaji Piráti, které z pozice jedničky vede i do červnových eurovoleb, odlišují od ostatních stran.
Prezident Petr Pavel vyhlásil termín letošních voleb do Evropského parlamentu na pátek 7. a sobotu 8. června. Informoval o tom odbor komunikace Hradu. Prezident musel termín formálně vyhlásit, nicméně v tomto případě byl vázán dohodou o datu konání voleb na evropské úrovni a českými zákonnými pravidly pro určení volebních dnů.
Na evropský trh se dostává i zboží, na jehož výrobě se podílejí nucené práce. S rizikem, že necitlivým způsobem získávají například bavlnu na výrobu oblečení, spojují lidskoprávní organizace i některé známé oděvní řetězce a automobilky. Evropská unie od roku 2022 projednává zákaz, který by zboží firem, u nichž se prokáže, že k jeho výrobě využili nucené práce, zastavil už na hranicích.
Komunikaci europoslankyně za ODS Veroniky Vrecionové, která jde do červnových eurovoleb jako dvojka na kandidátce Spolu, bude "jistit" zkušený marketér. Se správou sociálních sítí i jinou agendou jí pomáhá Šimon Ehrlich, na platformě X, bývalém Twitteru, schovaný pod oblíbeným profilem Jie Ťien-ming. V minulosti již pro politiky ODS pracoval.
V reklamách na nejrůznější produkty se často objevuje označení "přírodní", "eko" či "udržitelné". Firmy ale nálepky mnohdy používají neoprávněně. Evropský parlament schválil směrnici, která zakazuje takzvaný greenwashing, tedy užívání klamavých tvrzení o ekologických vlastnostech výrobků a zavádějící marketingové triky.
Europoslanci ve středu na plenárním zasedání ve francouzském Štrasburku odhlasovali rezoluci kritizující staronového premiéra Slovenska Roberta Fica a jeho vládu. Kritika se na slovenskou exekutivu snáší po krocích, které se podle europoslanců neshodují se zásadami právního státu. Podle Fica za rezolucí stojí slovenští opoziční poslanci. Odpověď podle něj musí být tvrdá a demokratická.
V noci ji probudil výbuch za zvuku náletových sirén. Když sešla dolů po schodech, zjistila, že ruská raketa prorazila okna do obýváku. Poslankyně ukrajinského parlamentu Kira Rudyková v rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, jak ruští okupanti od konce roku zintenzivnili útoky na ukrajinská města.
Evropu by podle odhadů mělo příští rok brázdit až 43 milionů poslíčků, kteří pracují pro platformy, jako jsou Wolt, Bolt, Uber nebo Foodora. Členské státy a europoslanci se nyní snaží shodnout na tom, kdy je ještě možné jejich práci označit za pouhý přivýdělek a kdy už jde o běžné zaměstnání. Dnes totiž poslíčci tratí na tom, že část z doby, kterou stráví přípravou či v terénu, nemají zaplacenou.
Evropská unie chce k volbám do Evropského parlamentu, které se uskuteční letos v červnu, přilákat i velké množství mladých lidí. Rozhodla se proto požádat o pomoc ty, kteří mohou mladé nejvíce zmobilizovat, tedy úspěšné umělce, herce, sportovce či další celebrity.
Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) schválila těsně před koncem roku přísnější definici znásilnění. Koaliční strany v novele opustily dosavadní koncept znásilnění jako silou vynuceného pohlavního styku a nahradily ho nesouhlasným. Kabinet jinak řečeno podpořil zásadu, že "ne znamená ne". Na půdě Evropské unie se momentálně debatuje o obdobné věci. Tam ale Česko patří do tábora, který úpravu odmítá.
Rozhodnutí šéfa Evropské rady Charlese Michela opustit vrcholnou unijní funkci v případě úspěchu v červnových volbách do Evropského parlamentu vzbuzuje obavy ohledně toho, jaký vliv by mohl na chod Evropské unie získat maďarský premiér Viktor Orbán.
Voleb do Evropského parlamentu v červnu příštího roku se chce zúčastnit až 68 procent voličů, ukázal poslední průzkum Eurobarometru. Jde o nárůst zájmu o devět procentních bodů oproti situaci před posledním hlasováním v roce 2019. Tím je však zdroj optimismu v souvislosti s hlasováním zhruba vyčerpán, píše v analýze zpravodajka Aktuálně.cz z Bruselu.
Nejprve se učila anglicky a nizozemsky, později slovní zásobu rozšířila i o češtinu. Italská tlumočnice Antonella Ciriello v podcastu Aktuálně.cz Evropa v souvislostech popisuje, co se jí na češtině líbí a proč ráda hraje divadlo. Na volné noze tlumočí i pro Evropský parlament a Evropskou komisi a nedělá jí problém přecházet z jednoho jazyka do druhého.
Evropa zažívá alarmující nárůst nenávistných projevů a trestných činů z nenávisti. Upozornila na to Evropská komise, která by do budoucna ráda rozšířila evropský seznam trestných činů. Důkazy prý nasvědčují tomu, že cílem útoků jsou hlavně židovské a muslimské komunity. Konflikt mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás se pomyslně přelil i do evropských ulic.
Nedostatek péče o duševní zdraví netrápí jen Česko, ale i další evropské země. Podle odhadů Evropské komise přitom pozdní řešení duševních onemocnění stojí EU každoročně přes 14,7 bilionu korun. Europoslanci proto nyní schválili první zprávu věnovanou duševnímu zdraví, ve které vyzývají ke hledání společného řešení.
Evropská komise nebude váhat zasáhnout proti Slovensku jakýmkoli způsobem včetně omezení fondů, pokud by kroky vlády Roberta Fica v oblasti právního státu porušovaly pravidla Evropské unie. Europoslancům to řekl komisař pro spravedlnost Didier Reynders. Podle Fica rušení úřadu speciální prokuratury nemá nic společného s evropským právem ani s právním státem.
