Pražská divadla mají kvůli rostoucím cenám energií vyšší náklady na provoz. Šetřit chtějí zkrácením topné sezony. Některá omezí počet premiér, jiná si budou snažit přivydělat pronajímáním svých prostor. Většina však zatím nezdražuje vstupné.
„Je potřeba zastropovat ceny plynu pro výrobu elektřiny. Faktury, které dnes lidé dostávají, to ale nezmění. Představa, že se v Česku bude zastropovávat cena na úrovni před válkou, je nereálná. Rozpočet by to úplně zruinovalo,” říká bývalý šéf ČEZ Jaroslav Míl. „Musíme začít odstraňovat příčiny. Léta se tvrdilo, že elektřina se musí prodávat na burze. Ukázalo se, že to není pravda," dodává.
Pokud by elektřina stála 1000 eur za megawatthodinu jako začátkem týdne, pražská O2 arena si nedokáže představit pořádání jakékoliv akce. Uvedl to Robert Schaffer, generální ředitel společnosti Bestsport, která provozuje O2 arenu i přidružený menší sál O2 universum. Podle něj náklady na vytápění a elektřinu dosahují deseti milionů korun měsíčně. Kvůli rostoucím cenám očekává zdražování vstupenek.
„Domácnosti úsporný tarif letos ani nepocítí. Garanci, že všichni budou mít na zálohy, Jurečkovi nevěřím. Vláda nemá nachystané zastropování cen, nejedná s ČEZem. Je nepřipravená,” říká 1. místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček a dodává: „Hlasování o nedůvěře? Do vlády se nehrneme, chceme, aby tam byli kompetentní lidé. Premiér je bude muset najít. Tato sestava na současnou situaci nestačí.”
Premiér Petr Fiala (ODS) a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš spolu jednali o chystané transformaci společnosti. Cílem je získat větší státní kontrolu nad energetickými zdroji, napsal předseda vlády na Twitteru. Tématem diskuse byly také aktuální ceny elektřiny a konkrétní kroky k jejich snížení.
Přestože ceny energií dosahují rekordních výšek a na vládu Petra Fialy míří kritika, premiér a šéf ODS odmítá, že by jeho kabinet něco zanedbal. Stejně tak odmítá, že by zeslábla jeho pozice v ODS poté, co vystoupili s ostrými varováními právě kvůli vysokým cenám vlivní členové ODS Pavel Blažek a Martin Kuba. V ODS ale převládá rozladění z postupu vlády a ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely.
Překonání evropské energetické krize je podle předsedy českého Senátu Miloše Vystrčila (ODS) propojeno s podporou Ukrajiny, která čelí ruské agresi, sdělil Vystrřil po schůzce s ukrajinským ministrem zahraničí Dmytrem Kulebou. S předsedkyní Sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09) pak Kuleba jednal například o podpoře dalších protiruských sankcí.
„Nebude co ani pro koho vyrábět. Průmysl se stává neudržitelným. Nechápu, v jaké nouzi vláda firmy nechala. Celoevropské setkání přichází strašně pozdě,” říká Radim Bondy, obchodní ředitel Skláren Moravia a dodává: „Malé sklárny už zavřely. Doufám, že přežijeme alespoň do října. Poptávka po skle je extrémní, ale cena lahví neudržitelná. Dostali jsme se na 100 korun za prázdný obal.”
Národní ekonomická rada vlády představila balíček protidrahotní podpory. V cestě mu už stojí jen jedna překážka - politici.
Evropské ceny energií v úterý výrazně klesají na základě náznaků, že region zvyšuje úsilí, jak zmírnit energetickou krizi, která by s blížící se zimou mohla uvrhnout region do recese. Velkoobchodní cena elektřiny pro německý trh s dodáním v příštím roce, která je pro Evropu klíčová, klesla až o 26 procent a nizozemský plyn o 11 procent, uvedla agentura Bloomberg.
Němci energetickou krizi zvládnou. A ještě budou mít dobrý pocit, že se na tom podíleli všichni. U nás vláda plán, který by do šetření zapojil každého, zatím nenabídla.
„Garantuji, že domácnosti budou mít na úhradu záloh i finálního vyúčtování. Teď musíme dopracovat pomoc firmám a veřejným institucím,” říká vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. „Nic jsme nezaspali. Vláda dělá maximum pro to, aby ke společnému řešení na celoevropské úrovni došlo včas. Věřím, že 9. září dojde na mimořádné evropské radě pro energetiku ke shodě,” dodává.
Do konce září chce mít zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) vyřešeny dodávky energií pro fakultní nemocnice na příští rok, pokud se jim nepodaří je získat v běžné veřejné zakázce. „Pokud nebudou zařízené dodávky energií pro nemocnice, nebudu ministrem zdravotnictví,“ uvedl Válek v nedělních Otázkách Václava Moravce.
Za obyčejnou bílou plombu lidé zaplatí u zubaře i přes tři tisíce korun. Ceny běžných zákroků se v jednotlivých ordinacích výrazně liší, zdražení se však pacienti nevyhnou téměř nikde. Zubní péče zdražuje zejména kvůli zvýšení cen materiálu i energií. Klíčový je ale i čas, který zubař na zákroku stráví.
Vysoké školy zvažují kvůli drahým energiím možnost přejít v nadcházející zimě na výuku na dálku. Jejich náklady na energie se podle současného vývoje cen v příštím roce zvednou proti loňsku z 1,5 miliardy korun přibližně na osm miliard, sdělil předseda Rady vysokých škol Milan Pospíšil. Podle něj školy nebudou schopny bez pomoci státu rostoucí ceny za energie zaplatit.
Vláda schválila úsporný tarif, který má domácnostem pomoci s prudce zdražujícími energiemi. Jeho efektivitu experti spíše kritizují, na burzách mezitím cenově přituhuje. Ceny energií se staly v Česku tématem číslo jedna. Jejich růst nechápou někdy ani experti, stát přitom možností na jejich ovlivnění moc nemá. Co žene cenu tak vysoko, jak funguje trh, cenové stropy a jak může lidem pomoci stát?
Zatímco domácnostem teď každý stát pomáhá, jak umí, podniky je třeba podpořit koordinovaně. Pokud budou mít v každé zemi jinou energetickou dotaci, rozlučme se s jednotným trhem. A spolu s ním také s evropskou myšlenkou.
„Vláda jedná pod tlakem, dělá jen to nejnutnější, co musí. Komunikace by měla být lepší, je otázka, jestli kompenzace čtyři tisíce bude dostatečná, domácnosti i podnikatelé jsou atakováni horentními sumami,“ říká hejtman Pardubického kraje Martin Netolický. „Na základě nedostatku nějaké komodity může být vyhlášen nouzový stav. Měli bychom zastropovat marže a ceny energií,“ dodává.
Moskva a Kyjev se vzájemně obviňují z ostřelování největší jaderné elektrárny v Evropě - v ukrajinském Záporoží. S tím roste i strach z narušení bezpečnosti. Experti připomínají, že elektrárny nejsou projektované jako vojenské cíle. "S nynější situací kolem ukrajinské elektrárny zkrátka nikdo nepočítal," říká pro Aktuálně.cz jaderná inženýrka Lenka Frýbortová. Dodává však, že objekt něco vydrží.
