Karel Štědrý patřil k hlavním představitelům slavné éry české populární hudby 60. let. Působil v Redutě, Semaforu či Rokoku. Objevil se také ve filmech Kdyby tisíc klarinetů, Ta naše písnička česká či v televizním seriálu Píseň pro Rudolfa III. Poslední měsíce bojoval s Alzheimerovou chorobou.
V sobotu 4. listopadu odstartuje 8. ročník čtyřdenní divadelní přehlídky Ostrava v Praze!!!, která pražskému publiku představí výběr inscenací všech čtyř ostravských scén - kritikou dobře hodnocené Komorní scény Aréna, která do Prahy přijíždí se svou historickou trilogií, Národního divadla moravskoslezského, Divadla Petra Bezruče a Divadla loutek Ostrava. Znamená to, že festival je určený i nejmenším, dětská představení jsou v plánu hned první den. Vstupenky je možné pořídit v pokladnách divadel či přes Ticketportal. Úterní představení Spalovač mrtvol v Divadle v Celetné je již vyprodané.
Igor Orozovič je jeden z nejpopulárnějších mladých herců. Angažmá má v Národním divadle, hostuje ale na řadě dalších scén.
Nová scéna Národního divadla představuje další svébytnou alternativu: nekorektní, svobodomyslnou hru Jsme v pohodě, která po vzoru stand-up komedií divákům servíruje historky na téma gay a trans sexuality. Režisérovi Braňovi Holičkovi se daří udržet téma v mantinelech humoru, škoda jen několika doslovných fórků.
Slavné scénky Oldřicha Kaisera a Jiřího Lábuse jsou zpět, zasazené do kulis zájezdu na Mallorcu, kde jsou oba herci najmutí jako baviči rekreantů. Pásmo mělo 24. října premiéru v Divadle Kalich. Název „Jak Kubrt se Sněhurkou jeli vlakem“ odkazuje hned ke třem legendárním skečům. Ty už znalé diváky nepřekvapí, zato velmi překvapí písně životních partnerů Dáši Vokaté a Oldřicha Kaisera, jenž se představí jako zdatný multiinstrumentalista. "Když jsme ty scénky před nějakými třiceti lety vymýšleli, vůbec by nás tenkrát nenapadlo, že je budou diváci chtít vidět ještě v roce 2017," říká Jiří Lábus.
Při psaní svého dramatického debutu Lámání chleba, který vznikl na objednávku pražského Švandova divadla, se Josef Holcman inspiroval kronikářskými zápisky vlastního otce. Diváky zavádí na jihomoravskou vesnici a na osudech tří přátel se pokouší obsáhnout časově rozsáhlou plochu šedesáti let, od druhé světové války až po rok 2002. Téměř tříhodinové představení se sice dotýká stále živé minulosti, trpí ale dramaturgickou a režijní neujasněností i hereckou roztříštěností.
Pražská scéna Jatka 78 představuje 19. října zcela nové představení švédského souboru Burnt Out Punks, které skrz divadelní efekty, iluze a nový cirkus ilustruje boj člověka s přívalem informací ze sociálních sítí. “Je to postapokalyptický příběh o posádce vesmírné lodi, která apokalypsu přežila. Analyzujeme temnou stránku sociálních sítí a internetu,” říkají členové souboru. Hra s názvem Smoke Screens si s diváckým vnímáním pohrává tak notně, až nezbývá nic než pochyby. Podívejte se, jak to vypadalo na zkoušce pár dní před premiérou. Po ní se bude představení hrát v říjnu ještě čtyřikrát.
Pražské Studio Hrdinů uvedlo představení Série bezdůvodných aktů, které se snaží nastínit, co všechno mohou způsobit (ne)funkční vztahy a vyprázdněnost dnešní doby. Hra zajímavě experimentuje s jazykem, prostorem i hudbou, místy ale působí příliš útržkovitě a zašifrovaně. "Představení by prospělo více vstřícnosti vůči divákovi. Aby se nakonec v jeho očích to, co sleduje, nestalo jen sérií bezdůvodných divadelních aktů," píše v recenzi Saša Hrbotický.
Po roční pauze se soubor Divadla Na zábradlí vrací z provizorního působiště v Divadle Komedie do nově zrekonstruované budovy na Anenském náměstí. Největší přestavba v dějinách této pražské scény vyvrcholí slavnostním otevřením v pátek 27. října, kdy bude prostor přístupný veřejnosti. Divadlo ve spolupráci s městem přestavělo atrium na Zábradlí na dvoupodlažní foyer. Rekonstruovalo se také hlediště, sociální zařízení, šatny a kavárna. Kromě nového prostoru tu letos diváci uvidí i tři nová představení: Dánskou občanskou válku 2018-2024 režisérsko-dramaturgického dua Adam Svozil - Kristýna Kosová a Mýcení a Plechový bubínek v režii kmenového režiséra Jana Mikuláška.
Pražský klub Roxy slaví 25. narozeniny. Akce s názvem BE25 se bude konat od 20. do 28. října. V této soutěži je možné vyhrát třikrát 2 volné vstupy formou guestlistu na zahajovací party, o niž se 20. října postará britský DJ a producent James Zabiela. Vstup se vztahuje i na představení talentovaného divadelního souboru 11:55, složeného ze spolužáků DAMU, který ten samý den od 19:30 v kavárně NoD zařídí předehru. Soutěž o vstupy poběží do 13. 10. do 15:00.
Na první roční divadelního festivalu Pražská křižovatka dorazila i inscenace Democracy in America od Romea Castelluciho, jednoho z nejpopulárnějších režisérů evropské sécny. Představení dle názvu odkazuje k politickému divadlu, největší síla autora je ale jinde: dokáže skvěle rozostřovat, nabízet asociace a efektně mlžit. Jeho práce s vizuály je fantastická a v našem prostředí ojedinělá.
Letošní festival současného umění 4+4 dny v pohybu, který se bude konat od 6. do 14. října, má základnu v bývalých karlínských kasárnách. Kromě zahraničních i českých divadelních představení a výstavy nabídne i nejrůznější diskuse a procházky po okolí. Z tuzemských projektů je lákadlem premiéra představení Společenstvo vlastníků improvizačního Divadla Vosto5, které se prozatím bude hrát pouze v Karlíně.
Jára Cimrman, slavná postava vytvořená Jiřím Šebánkem a Zdeňkem Svěrákem, slaví padesátiny na divadelní scéně. Divadlo Járy Cimrmana funguje od 4. října 1967, premiéru tehdy mělo první představení Akt.
Poslední rozloučení s herečkou Květou Fialovou se uskuteční ve čtvrtek 5. října 2017 na jevišti pražského Divadla ABC. Divadlo bude pro veřejnost otevřené od 11 hodin. Smuteční akt začne ve 12 hodin. Obřad je přístupný i veřejnosti, ke vstupu není třeba vstupenka. Od 26. září je vedle pokladny Divadla ABC umístěno pietní místo. Lidé si zde mohou připomenout některé role, které Fialová ztvárnila v pražských městských divadlech, či zapálit svíčku. Je tu také kondolenční kniha. Květa Fialová zemřela 26. září ve věku 88 let na selhání srdce.
Nezávislá divadelní scéna SemTamFór, původem z východomoravského Slavičína, představila poprvé před pražským publikem - symbolicky v předvečer státního svátku - nový politický kabaret Republiko má středisková aneb lukrativní nejistota. Inspiruje se semaforskou klasikou i cimrmanovskými hláškami a je aktuální, vtipný a ironický. Limituje ho ale švejkovské dělení na "my, řadoví neprivilegovaní občané", a "oni, ti špatní nahoře". Víc kritiky do vlastních občanských a voličských řad by představení prospělo.
Do Prahy v listopadu zavítají zajímavé hry z německého, rakouského, švýcarského a lucemburského prostředí. Pražský divadelní festival německého jazyka uvede i düsseldorfské představení Světlo v krabici podle textu nositelky Nobelovy ceny Elfriede Jelinekové.
Měla neobyčejný smysl pro humor i svébytný pohled na svět, vzpomíná divadelní režisér Petr Svojtka na Květu Fialovou, která dnes zemřela ve věku 88 let. Její role ve filmu Limonádový Joe je ikonická, je tam ikonou filmu a ikonou ženství.
Herečka Květa Fialová (1929-2017) si ve filmu poprvé zahrála v roce 1949 v politické agitce Veliká příležitost. V té době studovala na brněnské JAMU. Po škole šla z filmu do filmu, objevila se ve více než dvou stovkách snímků. Kromě toho působila v divadle - začínala v Českém Těšíně, nejdéle vydržela v Divadle ABC, později v Městských divadlech pražských. Před kamerou se naposledy objevila v roce 2014 v dokumentech o Lubomírovi Lipském a Stelle Zázvorkové. Tady je průlet jejími zajímavými rolemi.
Ve věku 88 let zemřela herečka Květa Fialová. Zprávu přinesla Česká televize, které to řekla její dcera Zuzana Hášová. Fialová hrála v pražském divadle ABC, své poslední role získala ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti. Proslavila se ve snímcích Limonádový Joe, Ostře sledované vlaky, Adéla ještě nevečeřela nebo Partie krásného dragouna. Za hru Harold a Maude získala v roce 2010 cenu Thálie.
Skupina Kafka Band, v jejímž čele stojí zpěvák a výtvarník Jaromír Švejdík a spisovatel Jaroslav Rudiš, má za sebou premiéru hudebně-divadelního projektu Amerika podle románu spisovatele Franze Kafky. Pro německou scénu Theater Bremen ji nazkoušel režisér Alexander Riemenschneider. Kapela k představení složila hudbu a v představení také vystupuje.
