Moskevský soud dnes zrušil domácí vězení renomovanému divadelnímu a filmovému režisérovi Kirillu Serebrennikovi. Zprávu ruské státní tiskové agentury TASS potvrdil umělcův právník.
Ve věku 79 let v sobotu zemřel Jindřich Gregorini, který byl mezi lety 2000 a 2012 ředitelem pražského Divadla na Vinohradech. O jeho úmrtí ČTK informovala rodina.
Dystopickou vizi společnosti, kterou ovládly radikální feministky a kde odbornice na převýchovu "zvyšují IQ mužským penisům", líčí loňská kniha Petry Hůlové nazvaná Stručné dějiny Hnutí.
Sejdou se čtyři divadelníci a vyprávějí, jak jsou „úplně v hajzlu“. Vypadá to na začátek špatného vtipu, ale takový je rámec inscenace nazvané Burnout aneb Vyhoř!, kterou pro malostranský Rubín připravili režisér Jan Frič s dramaturgyní Dagmar Radovou.
Divadelní festival Letní shakespearovské slavnosti letos uvede čtyři premiéry. Tradiční přehlídku pod širým nebem na Pražském hradě zahájí 25. června inscenace autorovy Zimní pohádky, která pochází z let 1610 až 1611.
Není známějšího baletu než Labutího jezera, jehož nová inscenace měla v minulém týdnu premiéru v pražském Národním divadle.
Se zápalem a také s postranním úmyslem parta pionýrů recituje pitomou budovatelskou básničku. Na večírku papalášů chystají malé diverzantské překvapení, při kterém i sochy Leninů začnou trsat rokenrol.
Vypadá to, že současný americký dramatik Mark St. Germain se stává hitem komorních pražských divadel.
Divadlo pod Palmovkou se v neděli večer stalo divadlem roku 2018. Na Cenách divadelní kritiky, které byly uděleny právě na jevišti libeňské scény, uspěla také zdejší inscenace Shakespearovy hry Něco za něco polského režiséra Jana Klaty.
Divadlem roku se na dnešních Cenách divadelní kritiky stalo pražské Divadlo pod Palmovkou. Dostalo také sošku pro nejlepší loňskou inscenaci: Shakespearovu hru Něco za něco.
Nová inscenace pražského Národního divadla nazvaná Za krásu je sice věnovaná velké osobnosti české kulturní historie Karlu Hugovi Hilarovi, o životopisné drama se ale nejedná. Spíš o scénickou esej. A třebaže je uváděna na alternativně profilované Nové scéně, má klíčový význam pro současného šéfa činohry Daniela Špinara.
Vystoupení českého souboru Cirk La Putyka mohou až do srpna zhlédnout obyvatelé německé metropole. Ve známém berlínském divadle a varieté nazvaném Chamäleon tuzemské uskupení téměř 180krát odehraje představení Vzpomínky bláznů (Memories of Fools).
Stává se to i v lepších rodinách: člověk se opije, zkouří a nic si nepamatuje. V neděli, tu úplně první, kdy se zapíjelo stvoření světa, se to přihodilo i Pánubohu.
Když si loni bývalý předseda Strany zelených pořídil za půjčené peníze zanedbaný barokní zámek ve středočeské obci Osečany, napsali o něm někteří komentátoři, že se zpronevěřil svým levicovým ideálům. Matěje Stropnického (35) přitom nečekal žádný rozmařilý život zámeckého pána, ale naopak tvrdá práce při rekonstrukci, bydlení v těžko vytopitelných sálech nebo koupelna bez osvětlení. "Nikdy předtím jsem nežil ekologičtěji a skromněji než teď v Osečanech. Obnovovat zchátralý zámek je spíš náročný úkol než dovolená," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Kromě toho mluví také o svém divadelním debutu v inscenaci Úplné zatmění, kde si po boku svého přítele zahrál prokletého básníka Paula Verlaina.
Pravděpodobně ne náhodou pražské Divadlo Na zábradlí načasovalo svou nejnovější premiéru na kdysi zprofanovaný svátek, Mezinárodní den žen.
Polský režisér Jan Klata není teoretik, jenž by dlouze studoval každé slovo rozsáhlého díla. Také k Faustovi, kterého Johann Wolfgang Goethe psal prakticky celý život, Klata přistoupil spíš jako zaujatý čtenář. S diváky sdílí obrazy, jež mu faustovský příběh přivolává. A ty stojí za to.
Za dramaturgickým nápadem uvést Erbenovu Kytici v Národním divadle, kde měla premiéru uplynulý čtvrtek, zřejmě stála prostá úvaha: jak nejlépe uspokojit dlouhodobou diváckou poptávku po srozumitelně naservírované české klasice?
Svou adaptaci Goethova veršovaného dramatu Faust v pražském Divadle pod Palmovkou připravuje Jan Klata, jeden z nejvýznamnějších režisérů současnosti. Šestačtyřicetiletý polský rodák s pražskou scénou spolupracuje již podruhé.
Dejvické divadlo nezískalo grant od pražského magistrátu a ve snaze o záchranu své existence zkouší leccos. Od angažmá finského režiséra přes spolupráci s Divadlem Spejbla a Hurvínka po prodej japonských hrnců. V seriálu Zkáza Dejvického divadla, který Česká televize začne vysílat v pondělí 4. března, hrají zdejší herci sami sebe. Jde o mystifikaci a nadsázku, ale nepochopili ji už někteří novináři na projekci. "Je to velká šance pro nejrůznější obrázkové časopisy," tuší režisér seriálu Miroslav Krobot.
Objevil se v seriálu Semestr, který se odehrává výhradně na počítačových obrazovkách, přestože si sám na rozdíl od dalších celebrit drží od sociálních sítí odstup. Zahrál si také závodníka v seriálu Pustina, i když až do natáčení neměl řidičák. Na podzim bude sekundovat tvrďákovi Van Dammeovi ve filmu Národní třída navzdory tomu, že sám má spíš citlivější duši, kterou teď odhaluje na divadelních prknech jako Malý princ. V neposlední řadě mohlo jeho hlas v uplynulých týdnech slýchávat početné publikum seriálu Most!, kde nadaboval postavu trans ženy Dáši. V rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví Jan Cina (30) o svých romských kořenech i vyrovnávání se se svou sexuální orientací.
